Proč vznikly problémy s letištěm v Č. Budějovicích?

Jako první měla být vypracována studie proveditelnosti. Ta se zabývá všemi faktory, které souvisí s účelností dané investiční akce. Jedná se především o technické řešení, investiční náklady, marketingovou studii, ekonomické vyhodnocení, vliv na životní prostředí a všechny další faktory související s danou investicí. Takto vypracovaná studie se projedná s příslušnými orgány a vyhodnotí. Teprve potom je rozhodováno o její realizaci. Takováto studie však nebyla podle mých informací vypracována (pokud není před občany utajována). Přesto byla rekonstrukce letiště urychleně zahájena a dnes je před dokončením.

Proč má být letiště rekonstruováno pro mezinárodní provoz?

Rekonstrukce letiště je zdůvodněna jako služba občanům následovně:

1) Umožnění letů pro podnikatele a zázemí pro soukromé a sportovní lety.

Tyto služby byly dosud zajišťovány na letišti Hosín a týkají se nepatrného počtu občanů. Je možné je nadále, případně po doplnění letiště potřebným zařízením na Hosíně provozovat.

2) Turistické charterové a linkové lety.

Pro tyto lety je nutné vypracovat novou marketingovou studii, protože ta dosavadní je zcela nesmyslná. Stanovila počet odbavených cestujících 308 000 ročně. Letiště Ostrava obsluhuje kraj Moravskoslezský a Olomoucký, má tedy téměř trojnásobný počet obyvatel nežli kraj Jihočeský. Mělo počet cestujících 288 000 za rok. Dnes po zrušení linky do Prahy počet cestujících poklesl a letiště Ostrava vykazuje roční finanční ztrátu 200 milionů Kč. Obdobně je na tom letiště v Pardubicích, které obsluhuje také dva kraje.

Budějovice chtějí na letišti ušetřit

3) Výcvikové lety.

Tyto lety nejsou vůbec službou pro občany. Jsou předmětem soukromého podnikání a většina měst se brání umístění této činnosti do jejich blízkosti. Důvodem je výrazné zhoršení životního prostředí. Časté starty a přistání, lety v blízkosti letiště jsou značným zdrojem hluku a také leteckých havárií, které mají mnohem katastrofálnější dopad na hustě zabydleném území nežli ve volné krajině. Například Švýcaři měli své výcvikové letiště na Slovensku. Dalším negativním příkladem je havárie tří letadel v Č. Budějovicích, která se stala při cvičných letech vojenských letadel v době před jejich odchodem z letiště. Kombinace mezinárodního provozu letiště s výcvikovým letiště je problematická a neobvyklá. Zařazení výcvikového letiště do provozu mezinárodního letiště by bylo tím nejhorším řešením pro občany žijící v českobudějovické kotlině.

V současnosti jsou ve vyspělých státech letiště stěhována z měst daleko za jejich okraj (Paříž, Stockholm, Mnichov, Moskva atd.) Také dálniční obchvaty jsou budovány mimo města. Vedení Jihočeského kraje a města Č. Budějovic dělají pravý opak. Téměř v centru budějovické kotliny rekonstruují za miliardu korun letiště na mezinárodní provoz, který bude vysoce ztrátový a jeho využívání občany bude minimální. Proto se zvažuje možnost doplnění provozem výcvikového letiště.

V oblasti silniční dopravy budují „dálniční obchvat“, který ve skutečnosti žádným obchvatem není. Je veden budějovickou kotlinou téměř centrem města, kde je sice krátký tunel. Ten však životní prostředí neochrání, protože zplodiny motorů a polétavý prach z desetitisíců aut a kamionů odchází z tunelu do vnějšího prostředí Českobudějovické kotliny, kde se daleko hůř rozptyluje než ve volné přírodě. Pro úplnost je nutno uvést i to, že bylo zvažováno vedení obchvatu mimo město západním směrem. Toto řešení by bylo optimální. Jeho uskutečnění však bránilo vojenské letiště.

Jaké jsou možnosti řešení?

U „dálničního obchvatu“ dnes už žádné. Obchvat je už rozestavěn a nezbývá než jej dokončit. Je pravděpodobné, že v budoucnosti naši potomci vybudují skutečný obchvat Budějovic.

U letiště je nutné vypracovanou, reálnou, marketingovou studii. Dosud udávaný počet 308 000 odbavených osob za rok je nesmyslný. Dále je nutno projednat s provozovateli leteckých linek, jaké linky by byly na mezinárodním letišti Č. Budějovice ochotni provozovat. Také by bylo vhodné převzít některé zkušenosti ze stávajících regionálních letišť (Ostrava, Pardubice atd.).

Následně vypracovat ekonomické vyhodnocení provozu letiště a stanovit výši roční finanční ztráty. Je nutné přehodnotit vliv na životní prostředí při současném provozu výcvikového a mezinárodního letiště a „dálničního obchvatu“. Podle výsledků rozhodnout o způsobu řešení této akce.

Pro úplnost je třeba uvést to, že Evropská unie si podle mého názoru pravděpodobně uvědomovala nesmyslnost této akce. Údajně žádala o doplnění některých podkladů a když je podle mých informací nedostala, tak dotaci na letiště odmítla. Už minulé století se vysokoškolští studenti na ČVÚT Praha učili, jak je výběr lokality na umístění letiště v Českobudějovické kotlině špatný. Že to byla pravda, si ještě starší občané pamatují.

Občané z okolí letiště si ho prohlédnou první

Vojáci letiště opustili a tehdejší vedení kraje vyhodnotilo jeho účelnost. Už před pěti lety byl vypracován rozbor, který ukázal, jak bude zprovoznění letiště pro mezinárodní provoz problematické. Problémy uvedené v tomto rozboru se potvrdily a nynější vedení kraje je musí řešit. Nejhorším řešením by bylo provozovat mezinárodní letiště s letištěm výcvikovým. Znehodnocení životního prostředí pro 130 000 občanů nemůže být vyváženo žádnou finanční částkou plynoucí z výcvikového letiště.

Řešení problému letiště v Č. Budějovicích nebude lehké. Jedním z možných řešení je letiště vůbec neprovozovat a najít pro stávající objekty aspoň částečné uplatnění. Tím by nevznikala žádná provozní ztráta (až 100 milionů ročně), ani další významné znehodnocení životního prostředí. Nevýhodou tohoto řešení by bylo to, že nezajišťuje leteckou dopravu linkovými a charterovými lety. Částečným řešením budou vysokorychlostní železnice, které na kratší vzdálenosti (cca do 500 km) leteckou dopravu už dnes v Evropě nahrazují a u nás byla na příklad zrušena letecká linka Ostrava – Praha.

Je vůbec otázkou, jestli se vůbec najdou letečtí dopravci, kteří budou chtít tyto linky provozovat. V Evropě i v naší republice je řada bývalých letišť, která dnes nejsou v provozu. I takové řešení je v Č. Budějovicích možné.

Každé řešení však musí být doloženo důkladným rozborem a teprve po něm je možno rozumně rozhodnout. Snad současné vedení kraje a města nebude opakovat zásadní chyby minulých vedení a Č. Budějovice se stanou skutečně zdravým městem, jak to politici před volbami na svých billboardech slibovali.

Ing. Milan Suchan, České Budějovice (pozn. red. - autor je rodilý obyvatel Č. Budějovic, kde dosud žije, na pražské technice vystudoval specializaci týkající se investic a následně pracoval v oboru řízení investiční činnosti v podnicích Škoda Mladá Boleslav, Škoda Plzeň a Škoda České Budějovice)