Dějiny železniční stanice ve Strakonicích začaly v roce 1868. Za tu dobu ji potkalo mnoho zajímavého. Pro možnost doplňování vody byla již při výstavbě trati vybudována u slepého ramene Otavy vodárna, ze které byly napájeny vodní jeřáby ve stanici. Na nádraží se objevily také například sanitní vlaky maltézských rytířů.

Poprvé byl podle informací Stifterova pošumavského železničního spolku Vimperk takový řádový vlak použit v rámci válečných operací v roce 1878 v průběhu okupace Bosny a Hercegoviny. První vlečka se ve Strakonicích objevila už někdy v roce 1895. „Značný počet vleček, z nichž už řada zanikla nebo slouží k jinému účelu, svědčí o tom, že železnice na Strakonicku má své letité a nezastupitelné místo,“ uvedl za Stifterův pošumavský železniční spolek Vimperk Vladislav Šlégr.

Nejvýznamnějším příkladem vojenského využití železnice byly císařské manévry v roce 1905 ve Štěkni, kdy se na dnešní čejetické nádraží sjela více než stovka transportů z nejrůznějších koutů mocnářství. Své si trať prožila také za druhé světové války. Na to zavzpomínala osmasedmdesátiletá Ludmila Vacková ze Strakonic. „Mezi Strakonicemi a Modlešovicemi nalétávali ´hloubkaři´ a stříleli na projíždějící vlaky,“ popsala to, co ještě jako děvče školou povinné viděla.

 Zdroj: Archiv Deníku