Židovská komunita však nikdy nebyla ve městě příliš početná (nejvíce zde žilo 133 lidí židovského vyznání, a to v roce 1910). Židovská obec jako taková zanikla za II. světové války a již nebyla obnovena. Jejich působení v Milevsku nám připomíná Synagoga (nyní modlitebna Církve československé husitské) postavená v letech 1914-1919 jako náhrada za starou synagogu a právě židovský hřbitov. Ten se nachází na kraji lesa Bělohrad na kopci zvaném „Židovna“.
Hřbitov byl vybudován kolem roku 1714 na klášterních pozemcích (Premonstrátský řád v milevském klášteře jejich obchodní činnost ve městě podporoval). U vchodu na hřbitov se zachovala secesní márnice s neckovou klenbou postavena v roku 1928 v elektrickém stylu. Na vstupní straně je v češtině a hebrejštině vepsán nápis „Prach jsi a v prach se obrátíš … אתה אבק, ואתה הולך להפוך לאבק“.
V areálu je v devíti řadách uspořádáno přibližně 200 náhrobků (mezi nimiž jsou i velmi cenné barokní a klasicistní kameny), které jsou orientovány východním a západním směrem a jsou opatřeny hebrejskými, českými a německými nápisy. Dle nápisu na nejstarším nalezeném náhrobku byl prvním pohřbeným cizinec Natan, který v Milevsku skonal.
Na hřbitově se běžně pochovávalo do roku 1938, i když ojediněle se zde pohřbívalo i po druhé světové válce (nejmladší nápis je z r. 2000). Na hřbitově je dle nepodložené pověsti pochován i předek spisovatele Franze Kafky - Samuel Kafka.

Karel Kafka, Milevsko