Žít tu lidé nechtějí. Přesto má Broumov šanci být městem evropské kultury

Ne všichni v Broumově jsou však z toho, že by se toto příhraniční město mělo stát středobodem evropské kultury, nadšeni. Skepse převládá hlavně z toho, jak se město, které je známé hlavně svým benediktýnským klášterem, prezentuje některými svými stavbami v centru.

„Aby Broumov vypadal jako město kultury a ne jako Stalingrad po konci druhé světové války, bude potřeba několik miliard korun,“ míní jeden z místních obyvatel Pavel D. Tomu vadí například budova bývalého nádraží, která již léta hyzdí okolí současné železniční stanice. „To je opravdu skvost, to se turista podiví, až vystoupí z vlaku,“ dodal. Velkým problémem Broumova je i rozsáhlý komplex chátrajícího měšťanského pivovaru v centru města. Ten již léta hledá své nové využití.

Soutěž o hlavní město kultury má finalisty. Postupují Broumov a České Budějovice

Povzdechy místních vnímá starosta Broumova Arnold Vodochodský jako oprávněné a rád by tyto vředy na tváři města odstranil. Ale ne za každou cenu. „Nechceme kvůli soutěži dělat z Broumova Potěmkinovu vesnici. Co se například týče pivovaru, tak chceme udělat vše pro to, aby se našlo jeho smysluplné využití. Rád bych, kdyby se to podařilo co nejdříve, ale musí na to být shoda nejen napříč politickým spektrem, ale i mezi občany,“ uvedl starosta a připomněl, že již v minulosti padly některé návrhy, co s pivovarem, pod stůl.

Například výstavba plaveckého bazénu. „Byl bych rád, kdyby se konečně s pivovarem něco udělalo, ale ne kvůli soutěži, ale kvůli místním,“ doplnil starosta. Pokud jde o budovu u nádraží, ta je podle starosty ve vlastnictví obchodního řetězce, který již deklaroval, že ji strhne. Kdy to však bude, neumí Vodochodský předjímat.

Zatím na chvostu

Že to bude mít Broumov před odbornou porotou složité, naznačují i některé žebříčky kvality života. Zatímco druhý finalista z Českých Budějovic je v žebříčku nejlepších životních podmínek dle indexu Obce v datech na 15. místě, Broumovu patří až 179. místo z 206 měřených českých měst. Předloni byl dokonce skoro poslední – na 193. místě. Takový posun proto starosta bere za úspěch, samotné hodnocení však bere jako subjektivní pohled. „Přeci se nemohou posuzovat podmínky ve velkoměstě, jakým jsou České Budějovice, s malým městem na hranicích,“ podotkl starosta.

Poukázal také na některé nesrovnalosti v databázi hodnocení měst. Obec v datech totiž například právě Broumovu stále přisuzuje první republikové místo v oblasti hazardu. „To opravdu nechápu. Již minulému vedení se podařilo vymýtit výherní automaty a nyní tu není ani jeden. Ale pokud někdo bere za hazard, že se tu dá podat tip na sportovní výsledek v sázkové kanceláři, či to, že si občas chlapi v hospodě zahrají karty, tak to tu máme. Ale nejsme jediní v České republice,“ doplnil starosta.

Filantrop má ambiciózní plán. Chce z Broumova udělat hlavní město kultury

Že je už finálová účast svým způsobem výhra, míní i Marie Silondi, koordinátorka projektu Nadační fond Broumov – město kultury. „Cesta, kterou jsme nastoupili, má smysl a určitě nám pomůže posunovat Broumovsko z chvostu různých hodnocení kvalit života. Titul se totiž nedává za to, co dané místo dosáhlo, ale jaký je v něm potenciál k rozvoji,“ řekla Deníku Silondi.

Celé Broumovsko podle ní zastupuje podobné evropské „Broumovy“ a ukazuje jim cestu. Tu již před 14 lety ukázal i rakouský Linec. „Než se stal v roce 2009 Evropským městem kultury, byl brán jako „smradlavá čistička“ s negativními konotacemi. Nyní je středobodem nejen evropské kultury a umění, ale také technologií,“ dodala Silondi.