Sedmnáctiletou dívku doprovázel někdy na přelomu července a srpna roku 1963 na kolínské nádraží její přítel. Na loučící se milence se z okénka vlaku zadíval chlapík v zeleném mundúru, který cestoval od Pardubic. „No vidíš, nemusíš se bát, bude tě hlídat armáda,“ povzbudil přítel dívku, obávající se cesty domů na Ústecko nočním spojem.

Voják si poté přisedl a zapředl s ní podivnou řeč. Skoro po 60 letech si na to Dagmar Špeciánová vzpomněla, když četla článek v Deníku. Letos v srpnu jsme totiž psali o regionálních stopách dvojnásobného vraha Josefa Kulíka, který svým obětem vyřízl z těla orgány a opečené je snědl.

Podle dnes 76leté seniorky to byl právě on, kdo s ní strávil jízdu do Litoměřic s přestupem v Lysé nad Labem. Povídal jí prý o právě spáchané bestiální vraždě, o níž tehdy nebyla v novinách ani čárka.

Sériový vrah Svatoslav Štěpánek.
Sériový vrah Štěpánek je v Roudnici pořád známou firmou, říká studentka dějin

Podle paní Dagmar vypadal spolucestující docela inteligentně a s vojenským sestřihem mu to slušelo. Jeho společnost jí sice nebyla příjemná, ale on si toho nevšímal a nenechal se odbýt. „Začal vyprávět o otřesné vraždě dvou chlapců. A to stylem, jako by o ní četl v novinách,“ vypráví seniorka.

Ve shodě s tím, co se pak provalilo, muž líčil, že našli dva zavražděné chlapce s vyříznutými orgány v odstaveném nákladním vagonu na okraji Pardubic.

„Že je vrah vylákal na nějakou chatu nedaleko vlaku, kde je později našli. Tam chlapce omráčil, svázal, do úst jim dal roubík a nechal je tam tři dny. Potom je naložil na kolečko, převezl k vagonu a někdy k ránu spáchal vraždu,“ říká paní Dagmar, co slyšela od vojáka ve vlaku. Dokonce několikrát po sobě. Když se muže zeptala, odkud to všechno ví, řekl: „No přeci z novin, stalo se to tento týden.“

Rychlejší než noviny

Jeden důležitý detail: voják se během jízdy dívky vyptával, na co se učí. Prozradila mu, že na agronomku v Roudnici nad Labem. Nato prý muž vyndal z náprsní kapsy lístek s adresou a jménem nějakého příbuzného z Roudnice, jestli ho náhodou nezná. Což neznala. Voják poté vystoupil v Litoměřicích, ona pokračovala na Střekov.

Když později doma ve Valtířově u Ústí ještě v noci prolistovala Zemědělky, které odebírali, o žádné vraždě nenašla ani zmínku.

Ivana Roubala hraje v minisérii televize Nova Hynek Čermák.
Devadesátky sériového vraha aneb jak zabíjel Ivan Roubal. Dostal doživotní trest

Až o něco později se prý objevila zpráva, že v Pardubicích pohřešují chlapce. Krátce nato, že je nalezli zavražděné. Vraha dopadli v poli u Hrdel. Ještě než ho v únoru dalšího roku popravili na Pankráci, šla paní Dagmar s partou spolužáků po roudnickém mostě přes Labe. Proti nim kráčel starší pán, v ruce hůl. Kamarád se zmínil, že je to příbuzný vojáka, který zabil dva kluky v Pardubicích. Jmenoval, kdo to je a kde bydlí.

Byly to prý totožné údaje, jako byly na vojákově lístku, který paní Dagmar ukazoval. „V tom momentě jsem zůstala stát celá bledá. Všichni na mě koukali, co prý mi je. Já na to: Proboha, vždyť já jsem tehdy jela ve vlaku s vrahem!“