Stará kovárna ve Věžnici na Havlíčkobrodsku je unikát a měla by zůstat zachována, prohlásil Jan Prchal z Polné. Jak prozradil, starobylý objekt se zvoničkou v dolní části vsi mu kdysi učaroval. „Takové stavby se dneska už na Vysočině těžko hledají, už prakticky neexistují. Bylo by vhodné, kdyby se zastupitelé ve Věžnici snažili stavbu zachránit. Byl by z ní nádherný skanzen. Věžnice by tak měla kromě starobylého kamenného mostu u Lutriána, Kolpingovy kaple a smírčího kamene další zajímavou dominantu,“ zdůraznil Jan Prchal, který je jednatelem Klubu za historickou Polnou.

Klub měl v úmyslu starou kovárnu zachránit a vybudovat v ní muzeum kovářství. Jenže to se zřejmě nepodaří.

Jaká je historie této, bezesporu nevšední budovy v dolní části obce Věžnice? To je otázka. Na obecním webu není v rubrice památky o kovárně s věžičkou ani zmínka. Stejně tak neporadil ani „chytrý strýček Google.“ Nezbývá nic jiného než vzpomínky pamětníků.

Podle Jana Prchala sloužila kovárna pro Dolní Věžnici hlavně v 19. století. „Přiznám se, že o historii kovárny toho sám moc nevím. Podle mých informací jezdili kolem kovárny takzvaní mleči, kteří vozili obilí do dolního mlýna a v kovárně měnili často svým koníkům podkovy,“ uvedl aspoň malou historickou podrobnost Jan Prchal.

O kovárnu se zvoničkou se zajímal také bývalý starosta Věžnice Josef Málek. I on se domníval, že stojí za záchranu. „Oficiální záznamy o kovárně, kdo ji postavil a komu patřila na obci nejsou. Mám jen nějaké informace od pamětníků. Věžnice byla kdysi rozdělená na horní českou a dolní německou část. Je to vidět ještě dneska. V dolní Věžnici stojí selské statky ve stejném stylu, jako najdete i v Německu. Česká část měla svoji kovárnu, dolní německá také svou. A to je právě ta kovárna o které je řeč. Je to jeden z nejstarších domů ve vsi. Historické záznamy o tom nemám, ale opírám se o vzpomínky pamětníků,“ nastínil historii zajímavého objektu Josef Málek.

Kovárna byla podle jeho slov v provozu hlavně v 19. století. Pak se v ní postupně pracovat přestalo. V budově byla podle Málka nějakou dobu i základní škola. Pak se stará kovárna využívala hlavně k bydlení. „Ještě po druhé světové válce tu bydlela paní, která měla za úkol pečovat hlavně o zvoničku. Zvonila ráno, v poledne a večer. Za to dostala od obce kus louky, na které mohla pást kozy,“ uvedl Josef Málek další podrobnosti.

Když obyvatelka zemřela, koupil kovárnu podle Málka veterinář z Jihlavy a používal ji jako rekreační chatu. „Opravdu se o kovárnu staral a snažil se zachovat původní podobu, včetně černé kuchyně. Jenže pak zemřel a kovárna zůstala opuštěná. Dcera pana majitele žije v Praze o kovárnu neměla zájem. Budova snad 30 let jen chátrala. Vstup byl sice zatlučený prkny, ale stejně se dovnitř dostal bezdomovec a v kovárně začalo hořet. Nakonec ji majitelka nechala obci tuším za symbolickou korunu. Zvon z věžičky je na obecním úřadě,“ popsal Josef Málek další smutný osud unikátní stavby, která zřejmě brzy zanikne. Vedení obce Věžnice neví, co s ní.

Co si počít se starou kovárnou. Aktuální varianta je zbourat. Nápad přestavět kovárnu na muzeum nakonec padl. Budova je podle odborníků v tak špatném stavu, že ji nelze zachránit. „V rámci zkrášlování obce jsme se rozhodli podat žádost o dotaci na demolici kovárny v dolní části vsi. Z předchozích let jsme měli posudek, který říká, že se stavba již nevyplatí opravovat a je lepší ji odstranit. Podařilo se nám získat stavební povolení k demolici a mohli jsme zažádat o dotaci. Pak se do toho vložilo muzeum, které zde chtělo zřídit expozici starého kovářství,“ popsal situaci starosta obce David Drahoš s tím, že když kovárna půjde k zemi, obec na tom místě postaví pomník se zvoničkou na památku obyvatel z Dolní Věžnice, kteří zahynuli v bojích 1. a 2. světové války. Do zvoničky nechá obecní úřad pověsit právě zvon ze staré kovárny.

Muzeum kovářství ve Věžnici nebude. Se zástupci muzea a s památkáři starosta Drahoš jednal v loňském roce několikrát. „Sdělil jsem jim podmínky, za kterých by byla obec ochotna budovu přenechat muzeu, ale od letních prázdnin se vůbec nikdo neozval. My máme povolení k demolici. Zatím čekáme, až ČEZ odstraní z budovy držák nízkého napětí. Pokud do té doby muzeum nepředloží konkrétní projekt, budovu zřejmě zbouráme. Bohužel není v našich možnostech budovu v havarijním stavu opravit, zbudovat muzeum a provozovat ho,“ konstatoval starosta.

Optimistická není, co do budoucnosti staré kovárny ani ředitelka městského muzea v Polné Alena Vyskočilová. „Nápad zřídit ve Věžnici muzeum kovářství vzešel, pokud vím od Klubu za historickou Polnou. A zřejmě to byl klub, kdo hlavně se starostou Věžnice jednal. Ale po diskusi s památkáři se ukázalo, že budovu nejde zachránit. Nicméně podle mých informací má klub zájem aspoň o vybavení z té staré kovárny. U nás v Polné historickou kovárnu máme a zařízení z Věžnici by mohlo její interiér v budoucnu vhodně doplnit. Aktuálně to ale není na pořadu dne,“ upřesnila ředitelka Vyskočilová.