Amatérští archeologové mají žně začátkem jara a na podzim. „Zachraňujeme artefakty ze zorané půdy. Nás poctivých je ale menšina. Vidíte tu hromadu stop? Detektoráře tady láká germánské a keltské sídliště,“ povídá Brňan.

Do terénu vyráží deset let. Dávná sídliště a pohřebiště má na jižní Moravě dobře zmapovaná. Vášeň jej neopustila, ani když ví, že devadesát procent nálezů je kovový balast. „Zapomeňte, že hned vykopete zlato nebo stříbro,“ směje se.

Na sto signálů detektoru má jeden dobrý. „Až jako zkušenější podle zvuku rozeznáte povrchový signál od hlubšího, železo od barevného kovu, nebo zhruba velikost předmětu,“ popisuje.

Detektorářům tradičně dělají největší radost mince. „Numismatika vládne. Peníze jsou historický fenomén lidstva,“ konstatuje. Vytoužený svatý grál ale Merta nemá. „S kolegy jsme našli různé zajímavé artefakty. Unikátní bimetalickou sekyrku, depoty z doby bronzové. Asi každý by chtěl vytáhnout ze země zlatý aureus - velmi vzácnou římskou minci,“ říká.

V lokalitě kousek od dálnice D2 má velké štěstí, už když najde celou oděvní sponu. Ta přitom může pomoci datovat další nálezy. I ve starověku a středověku podléhala dobovému vkusu a módním změnám. „Římská spona byl vůbec můj první větší nález. Měl jsem z toho husí kůži,“ vzpomíná.

Problémem podle něj je, že mnohé artefakty poničí zemědělské stroje. Hledači tak často nacházejí jen torza. Naopak drzí lovci pokladů mnohdy porušují pravidlo správného detektoráře, když šlapou po již zasetém poli. „Na Břeclavsku si agresivní hledači a zemědělci jdou vzájemně po krku. I na mě šel zemědělec s tyčí, že mi dá co proto. Měl špatnou zkušenost s někým, kdo mu poničil úrodu,“ zmiňuje Merta.

Třicet tisíc detektorářů

Po staletí v zemi skryté poklady jižní Moravy odkrývá Merta pro archeology. S odborníky úzce spolupracuje a nálezy pravidelně odevzdává.

Podle odhadu odborníků je v České republice občasných detektorářů až třicet tisíc. „Z toho je jen zlomek těch, kteří to dělají pravidelně a poctivě. Někteří ale jen neví, jak správně postupovat. Mnozí lidé v tom bohužel nevidí ani tak koníček, jako možné obohacení,“ mrzí ho.

Lovci pokladů se pohybují na hraně zákona, zatajením nálezu ho porušují. „Přesto si troufnu tvrdit, že osmdesát procent nálezů z této lokality končí v rukou obchodníků či sběratelů. Podobně je to i jinde. Někteří detektoráři se tím živí,“ tvrdí.

Vykradači nalezišť jsou podle Merty a jeho kolegů ze spolku Archeo Moravia velkým problémem. „S každou zatajenou mincí či sponou totiž ztrácíme celistvost informací o historii minimálně daného místa. Snažíme se zachránit kde co jde. Za dobu našeho fungování jsme našli kolem pětadvaceti tisíc artefaktů,“ počítá Brňan.

PAS přiblíží hledače vědcům

V poslední době alespoň vznikají platformy, které hledače přibližují vědcům. Projekt spolupracuji.cz si klade za cíl ochranu společné historie a prezentaci spolupráce. „Z okolních států víme, že restrikce, zakazování, nebo kriminalizace koníčku nejsou efektivním řešením ochrany klíčových artefaktů,“ shodují se jeho zástupci.

Pro spolupráci amatérských badatelů s archeology z organizací s oprávněním provádět výzkum funguje od dubna takzvaný PAS – nový webový portál pro sběr dat. Umožní legální způsob provádění průzkumů pod vedením archeologů a v souladu s platnými zákony. „Poctivým hledačům PAS přinese jistotu, jak správně postupovat. Vlastní nálezy půjde snadno a přehledně veřejně prezentovat,“ sdělil Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu v Brně.

Přelomovou záležitostí je podle amatérských detektorářů Archeologická mapa České republiky, kde v systému archeologové zakládají jednotlivé projekty, s nimiž jim mohou vypomáhat hledači.