Mouřenec si zahrál hned v první řadě Policie Modrava, která je tak populární, že režisér musel natočit celkem čtyři řady. Poslední bude mít premiéru letos na podzim. To, že filmaři zavítají do kostela nad Annínem, bylo podle Soukupa jasné už v době, kdy se teprve tvořily scénáře. „Já jsem už při psaní scénářů Policie Modrava ze 45 procent věděl, kde to chci točit. To je i případ Mouřence. V jeho případě bylo od začátku jasné, že se tam budou odehrávat některé scény dílu, v němž hrál Milan Bahúl restaurátora, který obnovuje fresky,“ vzpomíná Soukup po osmi letech, které od natáčení na Mouřenci uplynuly.

Letní deník - logo 2022Letní deník - logo 2022Zdroj: Deník„Vybavuji si, že tam bylo natáčení bezvadné a bezproblémové, točili jsme interiéry i exteriéry. Zajímavé je, že když se tam chcete dostat a odbočujete nahoru, tak po pravé straně je sklárna Rajsko, kde jsme točili dvě sérii včetně té poslední. A když jedete dál a blížíte se k Mouřenci, minete po levé straně žlutou patrovou budovu. To byla základní škola, kde zamlada učil Emil Kintzl,“ připomíná známý režisér legendu Šumavy, jejíž postava se objevuje v seriálu a která letos tragicky zahynula při lyžování.

Zájemci mohou v Brně přespat v bývalém atomovém krytu na Husově ulici.
Netradiční ubytování na jižní Moravě: větrný mlýn i atomový kryt

Zatímco v případě Mouřence měl Soukup jasno, někdy je hledání lokací pro záběry složité. Štáb sbírá tipy od starostů, místních lidí, ale i třeba od realitních kanceláří, které mají dobrý přehled o objektech na Šumavě. A pak už je nutno sednout do auta a všechna vytipovaná místa objet. To trvá před každou sérií tři měsíce, někdy i více. „Vy tam přijedete a zjistíte, že se vám to místo nehodí. To je většinou. Dá se říci, že na čtyři tipy vyjde jeden, třikrát jedete marně. Ale i tak jsou obhlídky jedna z mých oblíbených prací. Poznáte mnoho nových míst, kam byste se v životě nedostal,“ říká Soukup.

Díky nadšencům Mouřenec žije

Kostel sv. Mořice byl založen už v první polovině 13. století jako pozdně románský. Za minulého režimu jako mnoho dalších svatostánků chátral, ale po změně poměrů se mu dostalo pozornosti. „V letech 1991 – 1993 ho zachránili rodáci z tohoto místa. V roce 1993 byl znovu vysvěcený, ale byl většinu roku uzavřený, a to jsme se pokusili před deseti lety změnit, já a pár lidí. Řekli jsme si, že tuto památku oživíme. Snažíme se, aby tu byly co nejčastěji otevřené dveře, aby se každý, kdo kostel zná z pohádek nebo seriálu, mohl podívat dovnitř,“ říká předseda spolku Přátelé Mouřence Lukáš Milota. Ten přiznává, že zájem o toto místo zvýšily i seriál Policie Modrava či pohádky natočené Jiřím Strachem, zejména Anděl Páně. „Děti sem chodí kvůli tomu, že kostel viděli v pohádce, dospělí zase spíše kvůli seriálu,“ prozrazuje.

Spolu s kolegy ale kostel jen neotevírá veřejnosti, chtějí také, aby toto krásné místo žilo. „Jsem rád, že přibylo i bohoslužeb. Máme jich tu pět, šest ročně, např. silvestrovskou, koná se tu mše za dobrodince, kteří dělají něco pro Šumavu, dušičková pobožnost a podobně. Konají se tu i svatby, křtiny, to nás těší,“ uvádí Milota.

Kostel je také otevřený hudebníkům a jejich posluchačům. Podařilo se tam uspořádat již desítky koncertů, vystupoval tam Hradišťan, Spirituál kvintet, Bára Basiková, Lenka Filipová, Lubomír Brabec, Štěpán Rak, František Nedvěd a další. Šanci ale dostávají i mnohem méně známí interpreti, jejichž hudba se do svatostánku hodí. „Děláme tu i přednášky, třeba o historii, protože tu máme fresky ze 14. století, kostnici plnou ostatků, které se tam ukládaly 200 let. Byl tu i zvonař Rudolf Manoušek, od něhož jsme se dozvěděli, že náš zvon z roku 1329 je jeden z nejstarších v Česku,“ neskrývá hrdost Milota.

Dudácký festival ve Strakonicích.
Vzhůru do jižních Čech. Sedm letních tipů, kdy se vyplatí navštívit region

Zájem filmařů o místa neustal ani po natáčení Policie Modrava. „Před několika lety se tu točil československý film Kryštof, který je zasazen do 50. let minulého století a vypráví o mladíkovi, který se chce stát mnichem a navíc převádí přes hranice lidi do svobodného světa. Film šel u nás do kin vloni v říjnu, na Slovensku letos na jaře,“ říká předseda spolku Přátelé Mouřence. Ten věří, že v budoucnu dodrží své slovo i režisér Strach, který po natáčení Anděla Páně pronesl, že se s kamerou na Mouřenec ještě vrátí. Že by s Andělem Páně 3? Nechme se překvapit.

Kostel sv. Mořice
Kostel na Mouřenci pochází z období kolem roku 1220. Jde původně o pozdně románskou stavbu, která byla v průběhu dalších staletí goticky a barokně upravena. Po odsunu původního německého obyvatelstva v roce 1946 a po nástupu komunistického režimu v Československu přišla devastace kostela. Uprostřed kostela bylo ohniště, na které vandalové přikládali kusy oltářů a lavic, lidské kosti a lebky byly poházené v křoví a lesích po celém okolí.

Záchrana přišla v letech 1991-93, kdy byl kostel díky finanční sbírce rodáků opraven a 26. září 1993 byl znovu vysvěcen. Při rekonstrukci byly náhodně objeveny vzácné gotické fresky ze 14. století s vyobrazením Posledního soudu a Ukřižování. V kostele je stále původní žulová křtitelnice ze 13. století a ve věži bronzový zvon z roku 1329. Na severní straně hřbitova je barokní kostnice z 18. století, kde byly uloženy tisíce lidských ostatků. 

Zdroj: Přátelé Mouřence