Tým od kláštera v druhé sezoně po návratu na krajskou fotbalovou mapu vybojoval v oblastní I.B třídě historické třetí místo a v hodnocení okresní sedmičky (kromě postupujících týmů Kaplice a Velešína) patřil k nejpříjemnějším překvapením uplynulého období.

Nad hodnocením bronzové sezony i vyhlídkami pro ročník následující jsme se zastavili s manažerem a trenérem týmu mužů v jedné osobě – Petrem Gallistlem.

Loni na jaře jste se zachránili až v posledním kole, a tak jste do další sezony šli se skromnými plány. Je to tak?
Do dalšího roku v krajské soutěži jsme šli s pokorou a přiznávám i s obavami.

Vhodně jste ovšem tým doplnili…
Podařilo se nám po půlročním oťukávání zrealizovat přestup Lukáše Rapčana, bývalého kapitána Vyššího Brodu, který dostavěl dům v sousedním Rájově a s přítelkyní se sem přestěhovali. To byl, jak se v dalším průběhu sezony ukázalo, asi rozhodující kamínek k později dosaženému úspěchu.

A sezonu jste odstartovali senzačně, a to výhrou na trávníku jednoho z předpokládaných favoritů.
Start do soutěže se nám opravdu povedl na jedničku, když jsme opět vyhráli v Kaplici a kluci si potom začali věřit. V Kaplici jsme vyhráli v obou posledních ročnících, kdy Spartak s námi hrál první třídu. Troufnu si tvrdit, že to už nikdo ze Zlatky asi v budoucnu nepřekoná.

Tým se rozjel. Na čem jste stavěli?
Vytvořila se správná kostra týmu, jmenovitě Weinhard, Zayml, Rapčan, Ohnsorg a Rychtář. K nim musím na podzim počítat Homera a na jaře zase Slámu, který se vrátil z Krumlova. Když jsme byli kompletní včetně této kostry týmu, tak jsme, myslím, v zápasech herně dominovali, zaslouženě vyhrávali a sbírali body. To v předchozí sezoně nebylo.

Který zápas se povedl nejvíce?
Každý tým v této těžké skupině jsme minimálně jednou porazili. S Velešínem jsme sice dostali doma šestku, ale v jarní odvetě venku jsme tam plichtili, což je podle mého také velký úspěch.

Co se naopak nepovedlo?
Nejvíc mě mrzí podzimní prohra ve Frymburku, kde to nevyšlo gólmanovi Schwarzovi a prohra jde na na vrub i nepřesnému rozhodčímu. Jinak ovšem musím sudí pochválit. Od toho zmíněného zápasu to pak bylo až do konce soutěže z mého pohledu u všech na jedničku! Za jaro mi ovšem stále leží v žaludku prohra v Sedlci. Tam jsme hráli hodně lehkovážně, v závěru o gól vedli, ale místo výhry jsme po devadesáté minutě dvakrát inkasovali a prohráli!

Co vás nyní čeká v přípravě a kdy se do ní vrhnete?
Trénovat začneme předposlední týden v červenci. Tradičně začátkem srpna pak absolvujeme turnaj v Holubově. Generálku máme domluvenou na devátého srpna, kdy budeme hrát v Kájově. Měl jsem domluvený ještě jeden dřívější přípravný zápas s Olešnicí, ale už jsem to musel zrušit, protože polovina kluků bude na dovolené nebo mají osobní program. To byl i náš největší problém v průběhu jara, kdy zranění a osobní mimo fotbalový život některých kluků nás výrazně oslaboval. Některé poslední zápasy jsme odehráli opravdu jen s torzem původní úspěšné základní sestavy. Proto doufám, že v červenci do přípravy nastoupí všichni, kteří sezonu dokončili a slíbili si to na dokopné.

Kádr by tedy měl zůstat pohromadě?
O naše hráče je po výborné sezoně zájem. Především druhý postupující z naší skupiny tu našim klukům blbne hlavu. My ale rozhodně nikoho pouštět nebudeme! Pokusíme se hráčům udělat takové podmínky, aby nikam neodcházeli a naopak rádi chodili hrát k nám.