Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Vyhráli jste stejně jako před týdnem s Karvinou 3:1, jenže až tak lehký zápas to pro vás tentokrát nebyl. Souhlasíte?
Řekl bych, že to byl zápas dvou poločasů. Byť jsme první půli vyhráli 2:1, celých těch prvních pětačtyřicet minut bylo z naší strany šílených. Chyběl pohyb, nasazení, asi jsme si mysleli, že si jen zahrajeme fotbálek, jenže Pardubice nás hned potrestaly gólem a měly tam i další příležitosti. Zaplať pánbůh, že jsme to dokázali otočit a potvrdili tak svou týmovou sílu. Druhou půli jsme dle mého názoru už hráli tak, jak jsme potřebovali. Nic světoborného to nebylo, ale měli jsme to už ve svých rukou.

Bylo o půli v kabině živo?
Ta bouřka byla pořádná, ale bylo to nutné, řadu věcí jsme si potřebovali vyříkat. Důležité je, že jsme si to vzali k srdci a ten druhý poločas už přece jen nějak vypadal.

Vy jste druhý zápas po sobě vstřelil vítězný gól. Hodně vás to těší?
Pro moje sebevědomí je to dobré, góly a asistence se tady ode mě čekaly. Já jsem ale hlavně rád, že jsem mohl týmu pomoci a my z těch dvou zápasů získali šest bodů.

Ten gól jste dal i se štěstím.
Já běžel z našeho vápna, už jsem toho měl i dost… Navíc jsem si špatně přebral balon, ujelo mi to malinko stranou, a když jsem viděl, že na mě gólman běží, měl jsem jedinou myšlenku, a to dát mu to mezi nohama. On to škrtl, ale zapadlo to tam, to je hlavní.

V Plzni jste hráli výborně a měli hodně šancí, ale nedali jste je. Teď jste za dva zápasy dali šest gólů, takže jste na produktivitě zapracovali?
Hlavně jsme se v koncovce zklidnili, ale je fakt, že teď na tom pořád pracujeme. Snad nám to tam bude padat i dál.