Vybavujete si podobný obrat v zápase?

Na nic takového si nepamatuji, bylo to něco neskutečného. Myslím si, že to, co jsme předvedli, se tady hodně dlouho nestalo. Byl to krásný zážitek, na který ani my, ani fanoušci tady určitě hned tak nezapomenou.

Trenér Horejš se zlobil, že jste v první půli prohrávali osobní souboje. V půli jste tudíž dostali pokyny přidat na důrazu a agresivitě?
To já nemohu potvrdit, protože o poločase jsem nebyl v kabině, ale rozcvičoval se na hřišti. Já osobně měl pokyn hrát to, co mě zdobí, což je důraz, odražené míče a bojovnost.

Vy jste šel na hřiště až čtvrt hodiny po půli a za stavu 0:2 a svůj minizápas jste tudíž vyhrál 3:0. S jakými pokyny jste do zápasu šel?
Ty pokyny byly celkem jednoduché – dát kontaktní branku, zkusit něco vepředu změnit a udělat něco s tím výsledkem. Ta červená karta do toho trošku hodila vidle, jenže je taky docela možné, že nám to vyloučení nakonec kuriózně i pomohlo.

Co vám pomohlo určitě, byl váš kontaktní gól, ne?
Jasně, to byl na tom našem snažení takový bonbonek…

A o ten bonbonek jste se postaral vy. Jak jste tu svou gólovou hlavičku viděl?
Všichni kluci při tom rohu šli zezadu, tak já se rozhodl jít zepředu. Že mě to trefilo, to byla možná náhoda. Ale jsem za to moc rád, ten gól dal k tomu fantastickému obratu signál.

Věřil jste v tu chvíli, že byste ještě mohli s výsledkem něco udělat?
Z toho gólu jsem měl radost, ale zároveň jsem dobře věděl, že pořád prohráváme, že pořád je to 2:1 pro Slovácko. Ale věřil jsem, že se s tím ještě dá něco dělat. Byla tam velká euforie, ale zároveň také odpovědnost za výsledek, že máme šanci s ním ještě hnout. A podle mě to stejně cítilo i nás všech těch deset kluků, co jsme byli na naší straně hřiště.

Takže i když jste hráli v tu dobu už jen v deseti, navíc proti tak silnému soupeři, ten kontaktní gól vás i za této situace dokázal tak nabudit, že jste dokázali ještě výsledek otočit?
Rozhodně nás to nabudilo, naopak hráči Slovácka zřejmě znejistěli a znervózněli a my toho využili. Pomohli nám i fanoušci, sice jich nemohlo přijít víc, ale ti, co přišli, nás hnali dopředu. A dopadlo to skvěle, byl to úžasný zážitek, do konce života na to budu vzpomínat!

Jistě nejen na svůj gól, ale i na ty dvě nádherné branky Fortuna Basseyho, ne?
Samozřejmě, bylo to něco neskutečného! Já zažil Fortuna už v Ústí nad Labem, kde jsme byli rok spolu na hostování. On je svůj, dokáže rozhodnout zápas a tentokráte byl prostě fantastický. Je to moc hodný kluk a já mu to fakt přeji.

Na první z těch jeho dvou krásných gólů jste mu nahrál vy, takže jste v zápase měl jedna plus jedna. To je hodně slušná bilance!
Máte pravdu, hodně se mi ten zápas povedl. Byl to v lize určitě můj zatím nejlepší zápas a já na něj budu hodně dlouho vzpomínat!

Vy jste jako mužstvo ani minulé kolo na Bohemce nehráli špatně, ale prohráli jste 1:3. A v týdnu jste v poháru s Olomoucí vypadli na penalty. Vzali jste si v přípravě na Slovácko z těchto zápasů nějaké ponaučení?
Já ty zápasy nechci moc srovnávat… Na Bohemce jsme měli víc ze hry, ale Bohemka těžila z nakopávaných balonů. Teď to byl jiný zápas, Slovácko hraje jinak, hraje nadstandardní fotbal a ne náhodou porazilo před týdnem Spartu 4:0. Takže příprava na zápas byla jiná, než na Bohemku, anebo na pohár. V zápase se nám sice první půle nepovedla, pak jsme se ale semkli a dokázali jsme favorita zaskočit.

V mužstvu jste navíc v týdnu měli nečekané zdravotní potíže, jenže se zřejmě potvrdilo, že leckdy takzvaná družinka dokáže překvapit…
Je to tak, každý, kdo nastoupí za toho zraněného či nemocného, se chce ukázat, chytnout tu svou šanci za pačesy.

I proti Slovácku jste potvrdili, že doma se vám daří, nicméně teď v neděli hrajete v Ostravě a venku jste v této sezoně ještě nevyhráli a získali tam jen dva body. Zkusíte to teď prolomit?
Určitě se nám do Ostravy po vítězství se Slováckem pojede líp, než kdybychom prohráli. Baník je strašně silný soupeř, navíc bude hrát doma. Nebudeme to tam mít lehké, ale v každém případě se to pokusíme zvládnout.