„Jsem přesvědčen, že sezonu lze hodnotit kladně," zdůraznil v exkluzivním rozhovoru pro Deník jižní Čechy trenér David Horejš. Ten letos dokončuje studia trenérské profilicence a v aktuálně nejlepším fotbalovém týmu jižních Čech má smlouvu i na příští sezonu.

Přestože na jaře jak fanoušci, tak jistě ani vy jste zrovna nadšeni nebyli, konečná pátá příčka oproti loňskému dvanáctému místu se dá označit za výrazný posun nahoru. Souhlasíte?
Do sezony jsme šli s cílem hrát do pátého místa, a to jsme naplnili s předstihem. Byť hlavně díky tomu, že se nám abnormálně povedla podzimní část sezony. V ní jsme získali víc bodů, než jsme sami čekali. Navíc jsme předváděli velice dobrý fotbal – a k potěše našich fanoušků hlavně na domácím hřišti, kde jsme na podzim neztratili ani bod. To nás katapultovalo do role, kdy jsme byli pasováni na jednoho z kandidátů postupu.

Jenže tuto roli jste na jaře záhy opustili…
Jistě a my i víme, proč tomu tak bylo a kde nás ta bota nejvíc tlačila. Že na vině byly domácí zápasy, které jsme na jaře na rozdíl od podzimní části sezony nezvládli. Černá série začala hned v prvním zápase doma proti Varnsdorfu, který jsme prohráli 0:1. K tomu bych přidal další dvě utkání doma, která kazí pohled na celou sezonu – a to zápasy se Sokolovem a Táborskem. Obě ta utkání jsme měli rozehraná jasně na vítězství, byli jsme v nich jednoznačně lepší, jenže přes spoustu šancí dali jen jeden gól. Navíc s Táborskem nám dva góly nebyly uznány. Jak Sokolov, tak Táborsko nás pak v samém závěru potrestaly gólem na 1:1. Ty čtyři body nám v konečné bilanci chyběly, s padesáti body by tu byla naprostá spokojenost.

Na rozdíl od domácích utkání, kde jste první výhru získali až v posledním kole s Třincem, jste na jaře dost bodů přivezli ze hřišť soupeřů.
Venku se nám skutečně dařilo víc než doma. Až na zápas v Opavě jsme všude byli lepším týmem, bohužel nás trápila produktivita. Přesto si myslím, že v souhrnu můžeme sezonu hodnotit spíše pozitivně. Progres oproti minulé sezoně byl veliký. S splnili jsme si i předsevzetí, že budeme hrát se svými hráči. Podařilo se nám mužstvo stabilizovat jak svými mladíky, tak tím, že jsme přivedli Adriana Čermáka a že mladí sparťané Čavoš a Pešek, kteří tu byli na hostování, jsou už de facto našimi hráči.

Zmínil jste Čermáka, jenž na podzim byl jedním z tahounů týmu, bohužel prakticky celé jaro byl na marodce. Právě široká marodka pro vás byla problémem, s nímž jste se na jaře neustále potýkali.
To je přesně to, co veřejnost často třeba ani nevidí. My jsme limitovaní finanční situací, v jaké se náš klub nachází. Což bereme, tak to bylo nastaveno a s tím jsme do sezony i šli. Nicméně zatímco jsme v podstatě celý podzim měli kádr kompletní a zranění se nám vyhýbala, takže mužstvo mělo velkou sílu a když bylo třeba, bylo i kam sáhnout, jaro naproti tomu bylo o něčem naprosto jiném. Skoro v každém zápase nám chyběli nejméně tři hráči ze základu.

Takže zdaleka nešlo jen o Adriana Čermáka?
Přesně tak, i když ten se zranil hned na začátku jarní části. Ale už před prvním kolem se nám zranil i Jindra Kadula, jenž na podzim kdykoli přišel na hřiště, byl pro naši hru velkým oživením. Na marodku pak putoval Ríša Kalod a po něm i Pavel Novák a další hráči. Do toho se zamotaly i karty, prostě těch absencí bylo moc. A protože jsme kádr neměli až tak široký, každá ta absence byla citelně znát.

Třeba proti Třinci chybělo pět hráčů, což vlastně je polovina všech hráčů z pole…
Když jsme seděli dva dny před zápasem, vůbec jsme nevěděli, jak to poskládáme. Když vypadne pět hráčů ze základu, je to pro jakýkoli tým obrovská rána. Tím spíš pro nás, kteří ten kádr nemáme tak široký. Z toho, že ti kluci, kteří proti Třinci tu šanci dostali, se s tím popasovali tak dobře, tudíž mám obrovskou radost.

Pronásledovala vás zranění, naproti tomu Křížek, Čavoš a Benát byli železnými muži a odehráli všech třicet utkání…
Dva z nich patří mezi ty nejzkušenější hráče, jichž jsme v mužstvu moc neměli, a proto jsme se snažili je před sezonou přivést. Těší mě, že ať Šourek, tak Táborský splnili to, co jsme od nich očekávali. Šourek spolu s Novákem vytvořili perfektní stoperskou dvojici. Ivo Táborský nastřílel jedenáct gólů a na dalších osm jich nahrál. Jeho produktivita je obrovská. A pokud jde o ty tři železné muže, tak Křížek má z těch třiceti zápasů třináct s nulou. I díky němu nás defenziva ve většině zápasů zdobila.

A co Petr Benát, jenž navíc fungoval i jako kapitán týmu a k tomu ještě působí v klubu jako šéftrenér přípravek?
Pro mě jako pro trenéra je Peťa Benát k nezaplacení. Je to charakterově perfektní kluk a jak do kabiny, tak na všechny věci kolem si těžko představit někoho lepšího. Navíc Beny i na svůj věk je na druhou ligu pořád ještě nadstandardním fotbalistou, a proto jsme se s ním dohodli mu smlouvu ještě na rok prodloužit. Jistě, někdy už mu rychlost chybí, proto ale chceme, aby ti mladí kluci kolem něj běhali a on tomu dal řád a myšlenku.

Dá se říct, že dobrou práci na jaře i díky své univerzálnosti odváděl Jiří Kladrubský. Souhlasíte s tím?
My jsme Kladryho chtěli hlavně proto, že k Dynamu má obrovský vztah. Když se vrátil, sedli jsme si a bavili se o tom. On se moc chtěl vrátit domů a my to uvítali. V neposlední řadě právě i proto, že jsme věděli, že ho můžeme použít na víc postů. Víme, že nejvíc mu to díky jeho zkušenostem a jeho dobré rozehře sedí někde uprostřed, ať na stoperu, či na pozici šestky, dobrá utkání nám ale sehrál i na kraji obrany. Navíc dal dva góly a tím nám zařídil i nějaké body. Třeba s Baníkem. Je to prostě jeden z hráčů, na nichž by to tady mělo do budoucna stát.

Obranná činnost mužstva dle vašeho názoru šla oproti minulé sezoně nahoru, dva zápasy na jaře v tomto směru ale byly výjimkou – od Olomouce a Vlašimi jste dostali dohromady devět gólů…
Ve fotbale to tak někdy je, že do čeho soupeř kopne, to do brány spadne. Navíc my museli vzadu improvizovat, neboť chyběl Novák. A byť Lukáš Havel, jenž mimochodem prokázal velký výkonnostní růst, a ty zápasy, v nichž nastoupil, neodehrál špatně, přece jen neúčast Pavla Nováka byla znát. Zápas s Olomoucí se směrem dozadu nepovedl kompletně celému týmu a tak silný tým, jakým Olomouc určitě je, naše chyby dokázal potrestat. Totéž platí o Vlašimi, ta ke konci sezony chytla nevídanou fazonu. I tak jsme s ní v půli hráli 0:0, jenže pak jsme za pět minut dostali dva góly a bylo rozhodnuto.

Na rozdíl od solidní defenzivy jste směrem dopředu příliš nezářili. Nastříleli jste devětatřicet gólů a Vlašim, která byla jen o jednu příčku nad vámi, jednašedesát! Víc gólů než vy dala řada týmů, co byly v tabulce za vámi. Dokonce i sestupující Frýdek-Místek dal o gól víc…
S produktivitou jsme měli potíže, které jsme řešili celou sezonu. My si v řadě zápasů dokázali vytvořit hodně šancí, řešili jsme je ale špatně, ukvapeně a zbrkle, což nás připravilo o spoustu bodů. Věřím, že postupem času se v koncovce ti mladí kluci, ať Wermke, Čavoš Pešek i další zlepší, potenciál určitě mají. Na jaře nám chyběly i góly Ríši Kaloda, jenž na jaře na sto procent odehrál jen zápas v Prostějově a tam prakticky udělal dva góly. S ním by produktivita týmu určitě vzrostla. Dobře však víme, že větší produktivita nám chybí také od krajních hráčů i středních záložníků. Až na Peťu Benáta, jenž dal asi pět gólů.

Dost řečí o tom, co bylo, podívejme se, co se chystá na příští sezonu. Co třeba změny v hráčském kádru?
Jisté je, že z hostování se Vopat vrací do Dukly a Matějka do Plzně. O tom, že po několikaletém působení tady skončil Míša Klesa, jsme už informovali. Smlouvu do 30. června mají Šourek a Kalod, kteří by tudíž měli jít do přípravy, budeme s nimi ale ještě jednat. Kádr chceme zkvalitnit a nějaké hráče vyhlédnuté máme. Jenže vzhledem k finanční situaci, v jaké klub v této době je, to není zrovna jednoduché.

Co vaši hráči, kteří hostovali jinde? Třeba Řezáč ve Vítkovicích, Švantner ve Varnsdorfu či Vaněk v Písku?
Víme o nich a řešíme to. Určitě se vrací Filip Vaněk, jenž v Písku hrál stabilně, zapojí se do přípravy. Co se týče Michala Řezáče, jeho vytížení ve Vítkovicích až tak velké nebylo, ale neměl to snadné, Vítkovice se na jaře zachraňovaly, ale Michal si to vyzkoušel někde jinde, a to se mu určitě bude hodit. Patrik Švantner ve Varnsdorfu příjemně překvapil, pár zápasů odehrál, byť ne třeba od začátku, ale dal tři góly, a to není až tak málo. Měl jsem ho dva roky v dorostu a vím, že je to bojovník a typ hráče, který nám na jaře možná chyběl. Uvidíme, jak nám vyjde doplnění kádru a zda si ho stáhneme či zda by ještě na podzim byl ve Varnsdorfu.

Co chystáte v letní přípravě?
Stejně jako loni, kdy se nám to osvědčilo, jsme i letos chtěli hrát se silnými soupeři, abychom každý zápas museli hrát na sto procent. Přípravu zahajujeme 19. června a hned o víkendu hrajeme turnaj v Sezimově Ústí, kde vedle domácího Sokola budou Znojmo a Táborsko. Pak nás čekají tři týmy, které nás pořádně prověří – čerstvý mistr ligy pražská Slavia, vicemistr Viktoria Plzeň a brněnská Zbrojovka! Se Slavií bychom měli hrát na půli cesty, buď v Písku, či Soběslavi, s Brnem v Kamenici a s Viktorkou na jejím stadionu.

S jakým přáním půjdete do nové sezony?
Hlavně bych si přál, aby tu v týmu byla tak dobrá parta, jaká byla v uplynulé sezoně. Mužstvo mělo charakter, ti kluci nic nešidili a opravdu na sobě makali. Tou cestou chceme jít i nadále, konkrétní cíle si ale stanovíme až poté, až uvidíme, jak se nám povede mužstvo doplnit. Nicméně já věřím, že i v nadcházející sezoně budeme ve druhé lize hrát důstojnou roli.