Příznivci nejpopulárnější kolektivní hry světa a zejména pak fanoušci českokrumlovského fotbalu se mohou už na sklonku letošního kalendářního roku těšit na vydání velmi zajímavého unikátního materiálu, který zachycuje pětasedmdesát let české kopané v Českém Krumlově. Autorem díla je sedmasedmdesátiletý českokrumlovský fotbalový bard, bývalý dopisovatel našeho listu Miloš Jírů, s nímž jsme o jeho nedávno dokončené dlouholeté práci hovořili.

Nečekaný odklad

Miloš Jírů původně připravoval almanach k 70. výročí českokrumlovského fotbalu, které připadlo na srpen roku 2002. Vyšší moc ovšem byla proti… „Přišly katastrofální povodně, které poničily fotbalový areál. Pak pochopitelně nebyla v klubu chuť ani finanční možnosti práci vydat. Výbor rozhodl, že se vydání posune na pětasedmdesáté výročí,“ vzpomíná Miloš Jírů.

Organizovaný fotbal se v Českém Krumlově hrál v českém prostředí od roku 1932, jeho prvopočátky jsou ovšem data ještě o několik let staršího. „Považoval jsem za důležité v úvodu materiálu zmínit i fakt, že český fotbal jako takový se hrál už od roku 1929 v Domoradicích. V té době byl v Krumlově pouze německý klub DFC,“ přidává autor jednu z řady zajímavostí díla.

Mravenčí práce

Jaký podnět vůbec vedl Miloše Jírů k podstoupení dlouholeté archivní pátrací činnosti? „Historie fotbalu mě vždy zajímala. Podnětem k napsání byl i fakt, že vlastně dodnes na okresní úrovni prakticky nevyšel materiál zahrnující tak dlouhé období sportovní činnosti. Co vím, tak byla vydána pouze brožurka k třicátému výročí osvobození, v roce 1975, která přinesla menší statě k více sportům. Historie 75 let české kopané v Českém Krumlově, jak se má práce přesně jmenuje, je tedy prvním souhrnným materiálem svého druhu,“ podotýká Jírů.

Po dokončení materiál obsahuje 360 listů strojopisu a na čtyři stovky fotografií. Kde autor čerpal? „Byla to někdy opravdu hrozná práce. Hodně těžko se například sháněly materiály k předválečnému období, kdy třeba v tisku nebyl zájem o propagaci českých věcí, včetně sportu. Plno hodin jsem trávil v okresním archivu, kde mi vycházeli všemožně vstříc. Zajímavosti z poválečného období jsem našel ve vědecké knihovně. Čerpal jsem třeba i z archívu školy na Špičáku, dále ze sportovní rubriky bývalé Jiskry, později samozřejmě z Českokrumlovských listů. Klubový archiv nebyl úplný, ale hodně mi pomohli i bývalý předseda Slavoje Josef Lovčík nebo pamětník Karel Podruh,“ nezapomíná na osobnosti nápomocné při vzniku díla, na kterém s menšími přestávkami pracoval od roku 1997 rovných deset let. „Při hledání zdrojů jsem se nečekaně dostal i k dalším zajímavým materiálům. Jednou mi rolbař ze zimního stadionu přinesl dvě knihy se zápisy z výboru Slavoje, které našel založené v boudě na dnes již neexistujícím druhém hřišti na Chvalšinské, v místě dnešních tenisových kurtů. Tam byla skutečně hromada papírů, kde se našla řada věcí, a to nejen o fotbalu, ale i třeba o košíkové a volejbalu v Krumlově,“ přidává perličku Miloš Jírů.

„Samozřejmě, že v materiálu není obsaženo úplně všechno, co se v krumlovském fotbalu kdy událo. Na druhou stranu tam čtenář najde věci, které jsem prostě nemohl vynechat nebo nezdůraznit. Jsou to už zmíněné začátky v Domoradicích nebo kapitoly o hřištích, kde se kopalo. Třeba Rozsyp, co je dnes čistička. V jakých podmínkách se tehdy hrálo, tomu by dnešní fotbalisté ani už nevěřili. Důležité kapitoly jsem pak věnoval třeba i sportovním třídám nebo nejslavnějšímu období z osmdesátých let, době předsedování pana Lovčíka, kdy se v Krumlově hrála druhá liga mužů nebo žákovská liga.“

Dal by výhru

Dílo je hotovo a fanoušci se tedy mohou už jen těšit na vydání… „Současný výbor Slavoje měl a má zájem na přípravě i vydání. Předseda Josef Žižka si vše pročetl. A tak věřím, že se vydání dočkám. Je to ale i věc financí, sponzorů. Byla to ale taková práce, že osobně říkám, že kdybych třeba vyhrál ve sportce, tak to zaplatím i sám. Líbilo by se mi, kdyby případný zisk z prodeje třeba šel na mládež,“ přáním uzavřel naše historicko–fotbalové povídání Miloš Jírů.