Pracovníci českokrumlovského Streetworku vcházejí do nočního klubu, který má jako vývěsní štít červenou lucernu, a oslovují dívky čekající na své klienty. Ženy, provozující nejstarší řemeslo na světě, se v tu chvíli začínají živě zajímat o to, co je jim nabízeno. „Kontaktů s prostitutkami už jsme za posledních pět měsíců absolvovali kolem dvou stovek,“ shrnuje Daniel Jambrikovič, jeden z terénních pracovníků Streetworku. Zhruba padesát žen už také postupně začalo využívat zdarma rozdávané gely, tampony, intimní kapesníčky a prezervativy.

Takto vypadá v praxi projekt Viktorie, jehož součástí je i poradenství týkající se bezpečného sexu, bezpečnějšího braní drog a testování na infekční a pohlavní choroby, především žloutenku, HIV a syfilis. Takové testy už si během předchozích měsíců nechalo na základě tohoto programu udělat třicet dívek a žen. Jak dodává další pracovnice Streetworku Pavlína Vrobelová: „Oproti drogovým klientům jsou prostitutky přístupné a komunikativní. Někdy mi připadá, že jsou vyloženě rády, když za nimi přijede někdo, s kým se dá normálně popovídat o čemkoliv jiném.“ Uvedená čísla jasně dokazují, že několik dívek, jež jsou často k vidění u silnice mezi Kaplicí a Dolním Dvořištěm, jsou pouhým vrcholkem pomyslného ledovce a že prostitutek je na Českokrumlovsku daleko více. Na otázku, proč jsou prostitutkami, poměrně hodně dívek uvádí podobnou odpověď. „Mám dluhy, musím je splácet,“ řekla dívka, která se představila jako Iva.

Otázkou je, nakolik je to pravda. Některé z žen jsou schopné najmout si taxi z Dolního Dvořiště do Českých Budějovic, tam se vrhnout do víru nákupů, přičemž taxi na ně stále čeká, aby je poté odvezlo zpět. Lehce nabyl, lehce pozbyl. I to bývá důvod k setrvání v nekonečném koloběhu.