Trenér fotbalistů českokrumlovského Slavoje Lubomír Pintér si po jednobrankové porážce na půdě favorizovaného Milevska posteskl:
„Hlavně v první půli to byl z naší strany velmi špatný výkon. Dostali jsme gól ze standardky a za fotbalovějším soupeřem zaostávali po všech stránkách. Prohrávali jsme souboje, hráči jakoby se schovávali, nikdo nebyl schopen vzít na sebe zodpovědnost. Po prostřídání a zejména příchodu Švába, který do hry vnesl nápad, se to přece jen zlepšilo. A v poslední minutě jsme sahali po bodu. Takovou šanci, do které se dostal Benc, tu domácí za celý zápas neměli. Jsem také přesvědčen, že jsme měli kopat penaltu. Rozhodčí nás poškodil i při zastavení brejku. Celkově mi ale v naší hře chyběla větší rvavost. Bez nasazení to prostě nepůjde. Je smutné, že nejlepším hráčem je osmnáctiletý Klivanda, který dře od začátku do konce. Bohužel, ale zůstal sám. Když se nebude bojovat, neporazíme ani Větřní. Přitom v kraji je každý soupeř k poražení a s každým se dá hrát.“

Kormidelník kaplického Spartaku Jaroslav Křiva mohl být po pětibrankové výhře v Protivíně spokojen:
„Po dvou nepovedených domácích zápasech, které jsme odehráli bez bojovnosti a taktické disciplíny, jsme si to s hráči v týdnu vyříkali, a důrazný pohovor pomohl. Tento zápas totiž všichni doslova odjezdili po zadku a ve všech řadách jsme podali výborný výkon. Kombinační hrou po křídlech jsme soupeře dostávali do úzkých, útočníci se prosazovali v soubojích jeden na jednoho a obrana v čele se stoprocentním Kopřivou vše řešila bezchybně. Za velmi kvalitní předvedený výkon tentokrát chválím celé mužstvo. Doufám, že nyní podobnou hru dokážeme zopakovat i před domácím publikem. Na závěr si ale nemohu odpustit jednu poznámku. Za stavu 0:1 jsme totiž, dle mého soudu, měli kopat nejméně tři pokutové kopy. Pokud ale budou sudí nadále posuzovat jasně penaltové fauly třeba na Houšku tak, jak jsme viděli v Protivíně, tak je to s fotbalem hodně špatné. To ovšem byla jediná věc, která mě v tomto zápase nadzvedla a rozčílila.“