Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Na víkendovém Memoriálu Vlastimila Nejedlého oficiálně ukončil trenérskou kariéru dlouholetý kormidelník zlatokorunského SK František Gallistl, který se nesmazatelně zapsal do historie fotbalu v českokrumlovském regionu.

„Široko daleko neznám staršího trenéra," se smíchem říká letos šestašedesátiletá trenérská ikona a jedním dechem pokračuje: „Už jsem prostě cítil, že klukům nemám co dát. Chtělo to změnu, a tak jsem loni po podzimu oznámil, že v Koruně jako trenér skončím. Myslím ale, že to tady dopadlo dobře. Přišel totiž ambiciózní nový trenér, který má chuť a s týmem hodně pracuje. Sehnali jsme nějaké nové hráče a budoucnosti se určitě bát nemusíme," prorokuje končící kormidelník.

František Gallistl ovšem dělal první trenérské kroky v krumlovském Slavoji, v jehož barvách zažil i nejslavnější éru ještě jako hráč.

„Se Slavojem jsme za mých mladých let postoupili do I. A třídy, pak do kraje a nakonec do divize. Potom jsem ještě nějaký čas hrál za béčko a současně začal i trénovat dorost. To bylo v osmasedmdesátém roce," vzpomíná trenér a dodává: „Na začátku osmdesátých let pak Krumlov postoupil do druhé národní ligy a já působil u ligového týmu dvě sezony jako první trenér. Na tu dobu a hlavně kluky, kteří byli v tomto týmu, vzpomínám opravdu hodně rád. Ať už to byli bratři Klimešové, Novák a další. A i když se pak zase sestoupilo, tak to bylo jedno z nejhezčích období mé kariéry."

Pak již ovšem nabraly kroky Františka Gallistla z okresního města směr do nedaleké Zlaté Koruny.

„Pochází odtud manželka, takže bylo rozhodnuto," konstatuje dobře naladěný trenérský doyen a rozebírá nakonec dlouhých šestnáct let trvající štaci u kláštera: „Koruna je pro mě srdeční záležitost a na tuto trenérskou éru budu vzpomínat asi nejvíc. Přišli za mnou kluci z Krumlova, jako byli Dvořák, Sirový, Klivanda, Andrejco a další. Udělala se tady výborná parta, dařilo se. Za tři roky jsme postoupili do I. B třídy, kterou jsme potom hráli nepřetržitě osm sezon. Hned první sezonu jsme navíc skončili celkově druzí za Jankovem, což byl určitě velký úspěch. Postupně sice kluci zestárli a spadlo se zase zpátky do okresu, ale i to k fotbalu patří. Celkově musím říct, že to všechno byly krásné roky a mám na co vzpomínat," jasně říká František Gallistl, kterému řada jeho bývalých svěřenců minulou sobotu přišla osobně poděkovat u příležitosti ukončení kariéry. „To bylo moc fajn, hodně mě to potěšilo," dodává.

Že by však František Gallistl úplně odešel do fotbalového důchodu, tak to ani náhodou…

„V klubu budu dál působit jako sportovní manažer, to znamená, že pomáhám při shánění posil. Pokusíme se Zlatou Korunu zase vrátit do krajské soutěže. Už čtyři roky také dělám správce hřiště a těším se z toho, jak se náš trávník oproti minulosti výrazně zlepšil.  Hodně mě potěšilo i to, jak se v klubu rozjeli ti nejmenší, přípravka a žáci. Mám tu vnuka a sledovat jeho první fotbalové krůčky, to mi také dělá velkou radost.  Teď  už jen aby sloužilo zdravíčko! A pokud bude i to, tak budu v klubu pomáhat i dál," nedělá tlustou čáru za fotbalovou dráhou František Gallistl.