„Být první by bylo krásné, i když by se pak muselo řešit co dál. Nakonec jsme ale třetí, což určitě zklamání je. Měli jsme to ovšem ve vlastních rukách a neměli to nechat dojít až do bodu, kdy rozhodovalo úplně poslední kolo," má jasno kouč Petr Lesňák a jedním dechem pokračuje: „Porazili jsme na jaře všechny silnější soupeře, Lokotkou počínaje, Čtyrákem a Bavorovicemi konče, ale zcela zbytečně jsme ztráceli body se slabšími. Zápasy ve Velešíně a hlavně v Hrdějovicích, kde jsme byli o třídu lepší, ty jsme prostě měli  vyhrát. Měli bychom pak o čtyři body víc a teď bychom se nebavili o posledním zápase ve Vimperku," má jasno první muž kaplické lavičky.

Rozhodující krok se však Spartaku na Šumavě nepovedl…

„Na závěr se proti nám sešlo jedno s druhým. V dohrávce s Bavorovicemi se zranil syn Jakub a ve Vimperku nemohl hrát. Vinou dlouhého trestu za zbytečné vyloučení v Nové Vsi chyběl Janura, a tak jsme přišli o klíčové zkušenější hráče, kteří mladíkům ve hře chyběli a nebyl nikdo, kdo by je nahradil. Nejvíc jsem ovšem zklamaný z toho, co všechno se v těchto nižších soutěžích ještě dnes děje…" posteskne si kouč Lesňák při vzpomínce na černou tečku sezony.

A jak kormidelník vidí vyhlídky na další ročník?

„Mužstvo by mělo zůstat pohromadě. Syn Jakub půjde na operaci s meniskem a pokud bude v brzy pořádku, tak asi odejde do Rakouska. Vrátit by se ale měl Lukáš Pulec a budeme shánět i další hráče, protože kádr musíme rozšířit, aby se netříštily síly mezi áčkem a béčkem. Aby se znovu mohlo hrát o špičku první třídy, tak se musí zvýšit konkurence v manšaftu, aby si nikdo nemyslel, že má místo jisté. Já chuť pokračovat mám a věřím, že podobně to vidí i kluci. V polovině července začneme s přípravou, sehrajeme několik přátelských zápasů, pojedeme na turnaj v Ševětíně a pak to znovu začne," už se raději dívá  dopředu trenér Petr Lesňák.