Důrazný předstoper a výtečný hlavičkář má na svém kontě 170 zápasů v tuzemské nejvyšší soutěži, v nichž nastřádal i devět ligových gólů. Ten nejdůležitější si však schoval do jiné soutěže. Jeho trefa na půdě italského Udine totiž na jaře roku 2000 znamenala postup Slavie do čtvrtfinále tehdejšího Poháru UEFA, kde ji vystavil stopku až anglický Leeds.

„Byl to asi můj nejdůležitější gól, i když já jich moc nedal. V Evropě vlastně jen ten jeden. Znamenal porážku 1:2, která nám však po domácí výhře 1:0 stačila k postupu. Největším zážitkem pro mě ale bylo utkání v Leedsu. Zahrát si v Anglii a zažít tamní atmosféru, to bylo něco neskutečného,“ vybavuje si muž, který kromě týmu z Edenu ve své profesionální kariéře oblékl i dres Drnovic, Liberce či Bohemians.

Když odešel z vrcholového fotbalu, vystřídal ještě několik štací, včetně dvou rakouských, a aktivní kariéru zakončil v pražském Tempu, kde už deset let připravuje různé kategorie. „Nyní působím u dorostu, dřív jsem trénoval i muže,“ vysvětluje.

Při zmínce o rodném Jindřichovu Hradci a svých fotbalových začátcích viditelně ožije.

„K fotbalu mě přivedl táta, který jej také hrával. Do tehdejšího Slovanu jsem přišel v osmi letech a mým prvním trenérem byl pan Šimon, který mě vedl v žácích. Ze spoluhráčů si vybavuji třeba Štefana Jacka, Vaška a Jirku Trepkovi, Zdeňka Zárubu, Radima Madara, Petra Beránka a mohl bych pokračovat,“ připomněl.

Libor Koller.Libor Koller.Zdroj: archiv Tempo Praha

Slovan tehdy hrával na Tyršově stadionu, kde byla místo trávy škvára. „My jiný povrch neznali, věčně jsme měli kamínky zadřené do kůže až do krve. Říkalo se, že máme nejtvrdší škváru ve střední Evropě. Zvlášť, když bylo dlouho sucho, to byl opravdu neskutečný mlat a prášilo se, že nebylo na krok vidět. Občas to proto musela přijet pokropit cisterna. Někdy to pro nás ale byla výhoda,“ směje se při této vzpomínce.

O Slovanu hovoří s láskou, vždyť tam získal fotbalové základy, našel řadu kamarádů a odstartoval úspěšnou kariéru. U Vajgaru Libor Koller vydržel do dorostu, pak mu Hradec začal být těsný a v 16 letech si jej vyhlédlo budějovické Dynamo.

„Já už byl v Budějovicích na škole, takže to bylo jednodušší. Sice jsem se ještě na půl roku do Hradce vrátil, ale podruhé jsem už začal hrát v Dynamu nastálo.“

Na svého někdejšího svěřence nedá dopustit ani tehdejší trenér jindřichohradeckých fotbalových dorostenců Pavel Regásek st.

„Brzy jsme poznali, že Libor to může dotáhnout daleko. Vynikal přehledem ve hře, jistotou, výborně hrál hlavou. Společně s Beránkem vytvořili stoperskou dvojici, kterou nám záviděl celý kraj. Šel si za svým cílem, k nesporným fotbalovým kvalitám přidal ctižádost a zodpovědnost, nic neošidil. Nevybavuji si, že by někdy chyběl na tréninku. K tomu jej hodně vedl táta Ruda. Přesně si vybavuji, jak jsme tehdy hráli s českobudějovickou Lokomotivou o postup a jak jsme o něj přišli, když zaujal činovníky Dynama“ konstatoval Pavel Regásek.

Důrazného zadáka, bohužel, často brzdila zranění, především kolen, která jej zřejmě okradla o ještě zářivější kariéru, ale to už je jiná kapitola. I tak se Libor Koller může pochlubit velmi zajímavou bilancí.

Libor Koller
Narozen: 3. prosince 1969
Kluby: Slovan J. Hradec, Dynamo ČB, Sušice, Drnovice, Liberec, Slavia Praha, Bohemians Praha, Čelákovice, Krč, Mladá Boleslav, Schrems (Rak.), Pacov, Waidhofen (Rak.), Tempo Praha
I. liga: 170 zápasů/ 9 gólů
Evropské poháry (kvalifikace Ligy mistrů, PVP, Pohár UEFA): 14 zápasů/ 1 gól