A s ní skončil v juniorské lize ze sedmnácti účastníků na na třináctém místě.

„Především si je zapotřebí uvědomit, že juniorská liga je zcela specifickou soutěží," zdůraznil hned v úvodu. „Nikdo nesestupuje, a to samozřejmě bylo znát."

Na mysli má hlavně výsledky, které se od sebe lišily jako den a noc. „S Brnem jsme třeba vyhráli 6:2, zatímco doma s Baníkem jsme prohráli 1:5. Anebo přestřelka s Jabloncem 4:3, či zápas s Teplicemi, kdy jsme během deseti minut prohrávali 0:4."

Byly i krásné zápasy. „Jak vzpomínané utkání s Jabloncem, tak domácí zápas se Slavií, kdy jsme prohráli velice smolně. Taky poslední zápas s Mladou Boleslaví se určitě divákům líbil."

Mrzel ho velký počet obdržených branek. „Bylo znát, že zápasy nejsou tak svázané taktikou. Rozhodně se nedá říct, že by o nic nešlo, přece jen ale bylo patrné, že obavy o záchranu nikoho netíží," míní Skála.

Kladem juniorské ligy dle trenéra budějovické juniorky bylo, že v některých zápasech nastupovali i zkušení hráči. „To, že si mladí kluci mohli s těmito ostřílenými fotbalisty zahrát, bylo pro ně velkou zkušeností," upozornil Skála a namátkou jmenoval třeba velezkušeného slávistu Pitáka.

Petr Skála rezervní tým Dynama trénoval i před lety ještě ve třetí lize, takže může tyto dvě soutěže srovnávat. „To byly úplně rozdílné soutěže, přičemž ČFL měla mnohem vyšší úroveň," má jasno Skála a dokumentuje to i na hráčích, které před lety ve třetí lize vedl. „Měl jsem v týmu třeba Dobrotku, který působil i ve Slavii a v řadě prvoligových klubů na Slovensku, kde oblékl i reprezentační dres. Chodili za nás i Jirka Kladrubský, Jirka Peroutka a plno dalších kluků, kteří se prosadili i v lize. Do béčka byl v jisté době přeřazen i David Lafata," dodal. „Často chodili vypomáhat kluci z áčka."

Před lety v béčku Dynama byl stálý kádr cirka šestnácti kmenových hráčů, zatímco v současné době znakem většiny týmů, hrajících juniorskou ligu, je dle Skály také velice úzký hráčský kádr. „Proto jsme často museli doplňovat sestavu kluky z dorostu."

Dalším znakem, kterým se liga juniorů od ČFL odlišuje, je věkový průměr. „Juniorská liga výrazně omládla, a to i proti době před rokem dvěma, kdy se soutěž juniorů teprve rozbíhala."

Někdy Skálu jeho mladí svěřenci i pořádně naštvali, přesto si však nemyslí, že by snad někdy zápasy i vypustili. „To nepřichází v úvahu, to by nemělo cenu, aby vůbec za Dynamo hráli," říká rezolutně. „Jak už jsem říkal, třeba proti Teplicím, kdy jsem tu výši porážky jen těžko kousal, jsme ty čtyři góly dostali za necelých deset minut a nemyslím, že by se kluci na to vykašlali. Ale přiznávám, že tak rozčilený jako tehdy jsem skutečně už dlouho nebyl," vzpomíná nyní už s úsměvem.

Jedním dechem k tomu zkušený trenér dodává, že Teplice ve zmíněném utkání přijely na Složiště v silné sestavě a měly velkou sílu. „Kvalitní mužstva v juniorské lize měly i Sparta nebo Slavia, kde vedle Pitáka tady hrál třeba i Barát, jenž pak zářil za áčko v lize. Přesto jsme s ní tady sehráli krásný zápas a prohráli hodně nešťastně 1:2," připomněl.

Když mužstvo přebíral, až taková změna to pro něj prý nebyla, protože prakticky všechny hráče v minulosti trénoval v dorostu. „Snad až na dva kluky, a to na Víta a Hrachovce, jsem všechny předtím už vedl," potvrdil.

Přes nejrůznější neduhy a nedostatky, které juniorskou ligu provázejí, i v příští sezoně v ní Dynamo chybět nebude. „My rezervní mužstvo potřebujeme, navíc liga juniorů se v této podobě bude hrát zřejmě poslední sezonu, od příštího roku se spolu s první a druhou ligou osamostatní," vysvětluje Petr Skála a dodává, že pokud by se klub rozhodl juniorku zrušit, bude mít možnost založit béčko, které by bylo zařazeno do divize.

U kormidla juniorky by měl Skála zůstat. „Kádr týmu se teprve tvoří a navíc se i mění se ze dne na den. Povedeme tým spolu s Mírou Plockem, masérem zůstává Venca Kolář, lékařem Karel Schuster a vedoucím týmu Karel Sláma. Přípravu začínáme 27. června a nový ročník juniorské ligy začíná 30. července. Už se těšíme," usmívá se Petr Skála.