Po šestém místě v premiérovém ročníku, osmém pořadí v sezoně následující, dvou devátých, pátém a loňském druhém místě totiž Křemežští letos I. B třídu vyhráli a vybojovali postup do I. A třídy!

Nad bilancováním úspěšného ročníku i výhledem do sezony příští jsme se zastavili s trenérem mistrovského týmu, sedmatřicetiletým Jiřím Reitingerem mladším.

Kde hledat základní kameny tohoto úspěchu? „Nastartovalo nás přesvědčivé vítězství v prvním kole na horké krumlovské půdě, kde tým poznal, že je schopný porážet očekávané favority soutěže,“ předesílá Reitinger a vzápětí zmiňuje další body vítězného tažení: „Prakticky celý podzim jsme odehráli v jisté euforii, která vedla k sérii bez prohry. Kromě domácího zápasu se Srubcem, kdy nás nováček překvapil a dal nám tři branky, jsme málo inkasovali. Vyhýbala se nám zranění a důležitá byla i velmi dobrá disciplína, když jsme neměli ani jednoho vyloučeného.“

V poločase však tým z Podkletí potkala jedna důležitá změna. „Už v zimě jsem tušil, že nás čeká daleko těžší jaro. Do Rakouska odešel Kamil Rolník, což byl náš klíčový ofenzivní hráč. A když se přidala i zranění, bylo jasné, že to bude boj,“ říká trenér Reitinger a vzápětí pokračuje: „Do odvet jsme ovšem stále šli s tím, že nemáme co ztratit. V prvním jarním kole nám přálo i štěstí, když jsme doma porazili Dvořiště gólem z poslední minuty. Pak jsme ovšem zvládli i klíčový zápas v Nové Vsi, kde jsme hráli nekompletní, a přesto vyhráli. Každý další zápas byl potom stále těžší a těžší. Všichni soupeři nás už brali za favorita, bránili a čekali na brejky. A do zhuštěné obrany se vždy hraje hůř. Nakonec jsme to ale všechno ustáli,“ oddychne si kormidelník a dodává: „Celý tým, i když víckrát hrál oslabený, stále pracoval na velmi dobré úrovni. Mrzí mě tedy jen prohra v domácím utkání s Horní Planou, které jsme měli aspoň zremizovat (pozn. red. – Křemže přišla o neporazitelnost až ve 21. kole). Druhá porážka v posledním kole v Kaplici už nic neřešila a byla navíc zasloužená,“ přiznává Reitinger.

Křemežští, stejně jako loni, kdy skončili s desetibodovou ztrátou na K. Újezd druzí, nastřádali za sezonu 56 bodů. V nedávno skončeném ročníku to ovšem stačilo na prvenství. „Musím přiznat, že jsem se v průběhu jara několikrát obával a také nevěřil, že to na první místo nakonec dotáhneme. Ale asi to tak mělo dopadnout, protože jsme jako jediný tým v soutěži neměli za celý ročník výraznější výkyvy ve výkonnosti.“

A jak v Křemži naloží s postupem do druhé nejvyšší oblastní soutěže – I. A třídy? „Do poslední chvíle jsme se rozhodovali, jestli vyšší soutěž budeme hrát a I. A přihlásíme. Většina ve výboru ale rozhodla, že to uděláme. A v této chvíli jsem za to rozhodnutí rád, protože pro Křemži je postup do druhé nejvyšší oblastní soutěže hodně velkým úspěchem, který v naší obci někteří lidé docení možná až po letech. Že se to tady vykopalo a I. A třída se u nás vůbec někdy hrála.

A co dál? Určitě nás čeká nepoměrně kvalitnější soutěž, kde bude každý zápas nesmírně těžký. Jasné je, že budeme muset sehnat minimálně dva až tři hotové a kvalitní hráče. Ale budeme bojovat. Kluci si to vyzkouší, a když se to nepovede a třeba po roce se půjde zase zpátky, tak z toho určitě nebudeme dělat žádnou tragédii,“ uzavírá trenér dnes už nováčka I. A třídy z Křemže Jiří Reitinger.