V další části ohlédnutí za účinkováním okresních zástupců v nedávno skončeném ročníku 09/10 oblastních fotbalových soutěží se dnes dostáváme ke krajské I. A třídě.

V druhé nejvyšší oblastní soutěži jsme měli ve skupině A v minulém ročníku dvojnásobné zastoupení. Lépe v konečném účtování dopadli fotbalisté Smrčiny Horní Planá, i když je stejně jako jejich tradičního polipenského rivala z Frymburku také na konci ročníku potkal hořký pád.

Převážně u dna

Fotbalisté hornoplánské Smrčiny v sezoně 08/09 s velkým přehledem vybojovali účast v druhé nejvyšší soutěži, když A skupinu I. B třídy vyhráli s více než desetibodovým náskokem.

Že to však nováček nebude mít v I. A rozhodně jednoduché ukázal už samotný start, kdy Hornoplánští na úvod rozdílem třídy prohráli doma s Rudolfovem. Pak sice přišla překvapivá výhra v Oseku, po které náš tým figuroval na osmé příčce průběžné tabulky, ale to bylo pohříchu nejvýše, kam se v pořadí za celou sezonu podíval.

Následovaly totiž převážně nezdary doma i venku, s výjimkou vydařené partie v 6. kole a výhry nad Katovicemi, ale to byla opravdu jen pověstná jiskérka ve tmě. Tým se v tabulce pohyboval u samého dna a po podzimu se pak Smrčina krčila až na předposledním třináctém místě se ziskem pouhých 11 bodů.

V zimní přestávce kádr Smrčiny doznal několika změn, z nichž tou nejvýraznější byl návrat zkušeného a boji v krajském přeboru ostříleného rodáka Michala Flöringa. Ten se také hned v jarní premiéře dvěma góly podílel na vyloupení tvrze Blatné – a zdálo se, že se může blýskat na lepší časy.

Následovaly ovšem dvě domácí porážky v řadě, po nichž se vše vrátilo do „podzimních“ kolejí. Nedařilo se doma ani venku, i když výhra ve 24. kole v Čimelicích ještě přinesla jiskérku naděje. Ta ale zhasla vzápětí domácí prohrou s budějovickou Slávií – a sestup Smrčiny byl zpečetěn.

Sezona pod lupou

Hornoplánští hráči v mistrovské sezoně 09/10 z šestadvaceti zápasů v A skupině oblastní I. A třídy pouze pět vyhráli, šestkrát se o body se soupeři podělili a patnáctkrát odešli z trávníku poraženi. Nastřádali celkem 21 bodů, čímž sice o pět bodů předčili okresního rivala z Frymburku, ale o výmluvných sedm bodů zaostali za první nesestupovou příčkou, kterou obsadily Čimelice.

V sezoně hráči Smrčiny dosáhli vysoce pasivního skóre v poměru 35:60. Počtem pětatřiceti nastřílených branek se řadí na 11. místo v pořadí útoků, ale rovných šedesát inkasovaných gólů ukazuje na vůbec nejhorší obranu ve skupině.

Doma: Ani pohled na statistiky zápasů v domácím prostředí není lichotivý, neboť Smrčina byla před vlastními fandy v minulé sezoně nejhorším týmem. Hornoplánští doma posbírali pouhých 10 bodů za dvě výhry a čtyři remízy, zbylých sedm domácích duelů ztratili. Na podzim doma zdolali jen Katovice 3:2, na jaře pak v patrně nejlepším zápase sezony vyprovodili Netolice debaklem 6:2.

Remízou skončily čtyři podzimní domácí zápasy, a to s Blatnou, Sedlicí (oba 1:1), derby s Frymburkem a s Osekem (oba bez branek). Naprázdno Hornoplánští vyšli doma na podzim v premiéře s Rudolfovem 0:3 a pak s Čimelicemi 1:2. V odvetách doma padli s Protivínem 1:2, Lažištěm 2:3, béčkem Strakonic 1:3, Dobrou Vodou 1:5 a Slávií ČB 1:3.

Venku: Na hřištích soupeřů hráči Smrčiny posbírali celkem 11 bodů za tři výhry a dvě remízy, dalších osm duelů venku prohráli. V bilanci venkovních zápasů jim patří jedenácté místo, což sice není špatné, ale na udržení bylo třeba více bodovat i zde. Do kolonky pozitiv se započítává podzimní úspěch z 2. kola v Oseku 3:1, v odvetách pak na úvod jara výhra v Blatné 2:1 a pak ve 24. kole v Čimelicích 3:1.

Bod Hornoplánští přivezli na podzim ze hřiště béčka Strakonic (1:1) a na jaře z derby ve Frymburku (0:0). Bez bodu se vraceli v první části po prohrách v Protivíně 1:7, Lažišti 1:2, Netolicích 2:5, Dobré Vodě 1:3 a na Slávii ČB 1:3. V odvetách prohráli v Katovicích 0:4, v Sedlici 0:1 a v derniéře v Rudolfově 2:4.

Branky: O pětatřicet nastřílených branek Smrčiny v minulé sezoně se podělilo celkem 11 hráčů. Pomyslnou korunu krále kanonýrů si nasadil agilní Jan Koritar, jenž konta soupeřů zatížil celkem jedenácti zásahy. Stříbro za sedm tref patří tradičnímu ostrostřelci Vojtěchu Rynešovi a bronz si za pět jarních zásahů zajistil Michal Flöring.

Další branky: 3 – Kostínek, 2 – Frühauf, Kordík, 1 – Rada, Grmela, Vrba, Baláž, Klik.

Penalty: Hornoplánští měli v sezoně 09/10 celkem třikrát výhodu pokutového kopu. Hned v 1. kole doma proti Rudolfovu ještě za bezbrankového stavu ve druhé půli kopal desítku Ryneš, ale orazítkoval jen břevno – a Smrčina premiéru nakonec jasně prohrála. Další penalta přišla až v 19. kole, kdy Koritar z puntíku završil hattrick při domácí kanonádě proti Netolicím.

V předposledním dějství doma proti budějovické Slávii zmírnil prohru na 1:3 úspěšný exekutor Flöring. Proti Smrčině byly nařízeny dvě penalty a oba střelci soupeřů (rudolfovský Brom a dobrovodský Neubauer) v podzimních zápasech nezaváhali.

Karty: Celkem čtyřikrát nedohrála Smrčina v minulé sezoně v kompletním počtu jedenácti fotbalistů. V 8. kole se doma v derby s Frymburkem červenal Grmela, o čtyři kola později doma nedohrál po všech stránkách nevydařený zápas s Čimelicemi V. Šlak. V odvetách putovali předčasně pod sprchy gólman Beránek (v 18. kole v Katovicích) a Baláž (ve 22. v Sedlici).

V partiích se Smrčinou byli vyloučeni tři hráči, a to na podzim Krenk (Osek) a Císař (Čimelice), na závěr sezony pak Loula (Rudolfov).

Miroslav Grabec: Odchody jsme nenahradili

Nad bilancováním uplynulé sezony jsme se zastavili s trenérem Smrčiny Miroslavem Grabcem.

Kouč nejprve označil momenty, které vedly k sestupu z I. A třídy: „Myslím, že hlavní příčinou bylo oslabení kádru po odchodu Friedla a Jana Šlaka. Ti patřili v týmu, který o rok dříve vybojoval postup, k oporám. Odchody jsme nenahradili.

Druhým a také hodně podstatným důvodem byl problém s trénovaností. Na tak kvalitní soutěž je třeba trénovat minimálně dvakrát týdně a hlavně v plném počtu. To se nám určitě nedařilo a v zápasech se to samozřejmě odrazilo. Museli jsme potom spoléhat na bojovnost, ale ta nestačí.

Hráčům ale rozhodně nemohu vytknout, že by něco vypouštěli. Téměř pokaždé jsme ovšem z různých důvodů, hlavně pracovních, hráli v jiné sestavě. Základ se prostě nepovedlo konsolidovat.“

Hornoplánští přesto až téměř do konce sezony byli v kontaktu s příčkami zaručujícími záchranu. K tomu kouč říká: „Jít dolů se nemuselo. Pokud by se dařilo pořádně trénovat ve dvanácti třinácti lidech, tak tvrdím, že bychom nesestoupili.

A kdy se to lámalo? Myslím, že to bylo už na podzim, kdy jsme nezvládli tři domácí zápasy s Frymburkem (pozn. – 0:0), Sedlicí (1:1) a Čimelicemi (1:2). Tam jsme ztratili body, které nám později chyběly a rozhodovaly. Mít v půli o sedm bodů víc, na jaře by se dýchalo lépe.“

Jaká je perspektiva hornoplánského týmu očima trenéra? „Hlavní otázkou je, jak se poskládá kádr na příští sezonu. Koritar začíná přípravu v Krumlově, Flöring jde do zahraničí, o brankáře Beránka projevilo zájem Dynamo.

Mužstvo se musí doplnit, ale to už nebude moje starost. Po velkém zklamání jsem se rozhodl, že teď na určitou dobu s fotbalem skončím, dám si pauzu, budu odpočívat a věnovat se rodině,“ na závěr říká odcházející trenér Miroslav Grabec.