Velešínský kádr prošpikovaný řadou zkušených borců postoupil po sedmnácti letech do druhé nejvyšší oblastní soutěže  zcela zaslouženě, ale s uhájením I. A třídy měl až nečekaně velké problémy. Proč?

„V první řadě to byla doslova tragická marodka, která nás zejména v podzimní části postihla. Vinou dlouhodobých zranění vypadlo nejméně pět hráčů základu, včetně klíčových osobností, jako jsou Trummer, Kukačka nebo střelec Petr. A za druhé to byla malá produktivita útočníků. Naše góly totiž dávali prakticky výhradně jen záložníci a obránci," jasně říká velešínský asistent Stanislav Kysela a jedním dechem pokračuje: „V pozitivním smyslu musím zmínit dvě jména, a to Kollára a Trummera. První byl herním i gólovým tahounem týmu, skutečným lídrem, který dával na jaře rozhodující góly v klíčových zápasech. To samé platí pro druhého, který po návratu z marodky znovu byl pilířem obrany."

Cílem nováčka ovšem byla hlavně záchrana, a to se podařilo… „Dostali jsme se do této soutěže po bezmála dvaceti letech a chtěli jsme ji udržet. Cíl jsme tedy splnili, i když to bylo mnohem těžší než jsme před sezonou čekali. Na podzim jsme hlavně v úvodu platili nováčkovskou daň, přišla zmíněná zranění a bylo jasné, že se bojům o záchranu nevyhneme. Povedla se nám ovšem zimní příprava, kde jsme také po dlouhé době opět zařadili soustředění v Hrdoňově.

A i když pak ani začátek jara nebyl nejlepší a po dvou porážkách nastala kritická situace, tak bylo důležité, že jsme potom zvládli rozhodující zápasy s podobně ohroženými soupeři. Konkrétně to byly výhry v Lišově, kdy poprvé hrál Trummer, nebo v Trhových Svinech. Velice cenné byly rovněž domácí remízy s aspiranty postupu ze Čtyřech Dvorů nebo Kaplice a také vítězství ve vypjatém zápase na Dobré Vodě. Ten se nakonec ukázal jako klíčový, i když po nezvládnutém derby doma s Novou Vsí v předposledním kole to vypadalo celkem černě. Byly to nervy až do konce, do úplně posledního kola. Jsem proto rád, že se nám záchrana nakonec povedla," i s odstupem ještě padá asistentu Kyselovi kámen ze srdce.

Do další sezony půjde Velešín už s novou trenérskou dvojicí. Asistentem zůstává Stanislav Kysela, ale odstupujícího kouče Romana Rozkošného, který u týmu skončil z pracovních důvodů, na postu prvního trenéra nyní střídá Milan Frnka. „Jaro při postupovém ročníku a celou minulou sezonu jsem byl čistě v roli hráče. Po roce a půl mě ale oslovilo vedení oddílu, jestli se nevrátím na post hrajícího prvního trenéra a já to přijal. Je to nová výzva," říká staronový kouč Milan Frnka, jenž bude mít k dispozici téměř totožný kádr.

„Žádné velké změny by být neměly. Stále mimo hru sice zůstává Kukačka, ale po zranění se už naplno vedle Trummera vrátili i Jirský a Petr, což jsou pro nás velmi platní hráči základu. Z odchodů mám avizovaný pouze nástup mladého Grznárika do přípravy v Krumlově. V jednání je ale příchod univerzála Vaněčka, což je hráč Rudolfova, který naposledy hrál v Bavorovicích," vypočítal trenér Milan Frnka.

Co Velešínské čeká v nejbližších dnech? „Přípravu jsme rozjeli v úterý a na prvním tréninku bylo patnáct lidí. Trénovat se bude třikrát týdně, plus přípravné zápasy. Už tuto sobotu jedeme do Kameňáku, o týden později nás čeká turnaj v Římově, první srpnovou sobotu máme Memoriál Stanislava Kysely, doma budeme hrát ještě s Ledenicemi a generálkou bude zápas s nováčkem I. A z Bukovska. A jak vidím naše vyhlídky pro příští sezonu? Určitě se tentokrát budeme chtít vyhnout bojům o záchranu. Máme natolik kvalitní kádr, který by ale v pohodě měl hrát klidný střed. Mým osobním cílem je skončit mezi čtvrtým a osmým místem. Myslím, že to určitě je reálné," optimisticky uzavírá Milan Frnka.