VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Všichni jsme táhli za jeden provaz, vyzdvihuje Karel Poborský

České Budějovice – Dva dny po rozhodujícím zápase fotbalistů Dynama Č. Budějovice, kteří v přímém souboji o postup do I. ligy rozdrtili tým Táborska na jeho hřišti neuvěřitelným skóre 6:0, poskytl Deníku jižní Čechy exkluzivní rozhovor Karel Poborský, předseda představenstva Dynama a český rekordman v počtu mezistátních utkání .

9.6.2014
SDÍLEJ:

Karel Poborský po vítězném zápase s Táborskem s trenéry Urbanem a Švantnerem.Foto: Foto: Jan Škrle

Byť se zdálo, že jste triumf týmu po zápase s Táborskem tak emotivně jako hráči či trenéři neprožíval, nicméně spokojenost byla jistě veliká.

Samozřejmě, že ano. Ta radost byla obrovská. Všichni jsme byli pod velkým tlakem a já taky. Ten den byl hodně dlouhý, hrálo se až od šesti hodin večer. Naštěstí vlastně za patnáct minut bylo hotovo a my se brzy uklidnili. Jak kluci na hřišti, tak my okolo. Pak už jsme si to jen užívali.

Nebylo i pro vás osobně překvapením, s jakou suverenitou vaše mužstvo tak vypjatý a důležitý zápas zvládlo?

Musím říct, že jsem počítal s tím, že to budeme mít těžší, čekal jsem větší bitvu. Na druhou stranu jsem věřil, že fotbalově to zvládneme. Poslední dva týdny jsem viděl všechny tréninky a viděl jsem, jak ti kluci už i v tréninku jsou maximálně koncentrovaní. Ale co hlavního, my s každým zápasem jsme hráli líp a líp. Čím víc jsme byli tlakem, tím ta hra byla lepší, tím víc šlo mužstvo nahoru. Vůbec jsem tudíž nepochyboval, že bychom to nezvládli.

A zvládli jste to skutečně dokonale, nebylo vám Táborska nakonec až líto?

Líto..? To je trochu velké slovo, určitě si ale fotbalisté Táborska takový debakl, takovou tečku za sezonou, nezasloužili. Tu sezonu totiž měli opravdu velice dobrou. Aspoň mě příjemně překvapili, já bych je před sezonou netipoval, že vlastně téměř celou dobu budou ve druhé lize na čele. A musím říct, že zaslouženě, protože výsledky měli dobré a vyhrávali těžké zápasy. Že nakonec tak propadli, to se stává. V tom je fotbal někdy hodně krutý.

Počítáte s tím, že byste s Táborskem spolupracovali v tom smyslu, že by tam hráči, kteří u vás nebudou tak vytíženi, mohli chodit na hostování?

Já si myslím, že s Táborskem spolupracujeme dlouhodobě, spousta našich kluků tam na hostování chodilo a věřím, že v tom budeme pokračovat. Nevidím důvod, proč by tomu tak nemělo být i nadále.

Když se vrátíme zpět ke středečnímu utkání na Soukeníku, souhlasíte s tím, že to byl zápas, který se povede třeba jednou za deset let?

Tak to nevím, přál bych si říct, že ne, že jsme podobných utkání schopni odehrát víc… Ale sami jste viděli, že my skutečně, do čeho jsme kopli, to skončilo v bráně. Nicméně musím taky říct, že mužstvo tak, jak se v Sezimově Ústí prezentovalo, chtělo hrát, že to celý týden nacvičovalo. Až do zblbnutí, jak by se v nadsázce dalo říct… Ale vyplatilo se to, vlastně už úvodní rozehrávku jsme sehráli přesně tak, jak jsme chtěli, jak to celý týden před zápasem kluci trénovali. Šli jsme do zápasu s tím, že ho chceme brzy rozhodnout. Nejeli jsme tam čekat na remízu a hrát na 0:0, chtěli jsme dát góly a vyhrát. A to se nám taky povedlo.

Ostatně náhoda to nebyla, celé jaro a hlavně posledních deset jedenáct kol jste měli skutečně výborných!

Je to tak, jak už jsem říkal, my zápas od zápasu hráli líp a ke konci jsme ty zápasy vyhrávali dva tři nula. Čemuž jsem rád, nebyly to žádné náhody a ten poslední zápas to naše vítězné tažení jen završil a podtrhl.

Nicméně ještě na začátku jara jste v jednu chvíli ztráceli na postupové příčky osm bodů. Jak vám v té době bylo?

Upřímně se přiznám, že jak já, tak většina z nás tady jsme už byli dost pesimističtí, protože ta ztráta byla opravdu obrovská a vidina, kde to dohánět, se nám hodně vzdalovala. My to nezačali honit až pět minut před dvanáctou, ale spíš skoro až minutu po dvanácté. Nechali jsme to vlastně až na tu úplně poslední dobu, kdy to ještě šlo. Takže znovu říkám, že v době, kdy jsme měli tu velkou ztrátu, jsem trošičku už sám tomu přestával věřit.

A jak jste se cítil a jak vám bylo, když mužstvo mělo na podzim tu strašidelnou sérii čtyř zápasů se ziskem jednoho jediného bodu z dvanácti možných?

To mi bylo hodně smutno… A co horšího, my v té době hráli opravdu špatně a nebyla to náhoda, nebyl to žádný takový ten zápase blbec, ale byla to doba, kdy se nám nedařilo a kdy jsme si lepší výsledky snad ani nezasloužili a na víc jsme neměli. O to víc to bylo horší. Naštěstí jsme se z toho vyhrabali a končili jsme sezonu v situaci, kdy mužstvo skutečně táhlo za jeden provaz.

Hráče chválíte, co trenéři?

V zimě jsme našli ideální složení realizačního týmu a klobouk dolů před Lubošem Urbanem, to je přesně ten trenér, který nám tady chyběl, kterého jsme potřebovali. Spolu s Martinem Vozábalem, který tomu dává strašně moc, vytvořili ideální trenérskou dvojici. Ukázalo se to jako šťastná volba a já jsem rád, že takové složení celého realizačního týmu máme a že nám to tak funguje.

Zmínil jste se, že některé zápasy v sezoně nebyly příliš povedené a dá se říct, že ani na jaře se po herní stránce některé zápasy nevydařily. Souhlasíte s názory, že i v tom je velká síla mužstva, když právě takové zápasy dokáže vyhrát?

Naprosto. Zápasů, kdy do čeho kopnete, to skončí gólem, jako byl třeba i ten poslední proti Táborsku, moc není. Naopak zápasy, kdy se nedaří a kdy je to třeba ubojovat, je víc. A když je vyhrajete, právě to paradoxně ukazuje na kvalitu mužstva. Když mužstvo dokáže takové zápasy zvládat třeba jen 1:0, anebo kdy dokáže výsledky takových zápasů otáčet, právě v tom je vidět jeho síla.

Hrálo kladnou roli také to, že jste v zimě měli šťastnou ruku i při doplnění týmu? Jmenovitě Herzán a Brunclík se prosadili do základní sestavy.

Nad výběrem hráčů a doplnění kádru jsme strávili hodně času a těší mě, že tentokráte jsme se skoro ve všech případech trefili. Navíc mladý Hašek si týden před začátkem jarní části soutěže nešťastně zlomil nohu. Pravý kraj obrany jsme tudíž museli narychlo lepit, ale naštěstí se k výborným výkonům rozehrál Pavel Novák, jenž konec soutěže odehrál parádně a naprosto v pohodě. Vrátím-li se k otázce, tak skutečně ty posily, všichni ti kluci, co sem přišli, tak se to na nich mohlo postavit.

Říká se, že o postup se nedá hrát s mladými hráči, že tam je třeba zkušenost. Vám se ale povedlo zabudovat do týmu i dorostence. Hála a Funda hráli dokonce v základu, zahrál si i Tomášek a v bráně záda Křížkovi párkrát kryl Hajdušek…

Přidal bych k nim ještě Linharta, to je pořád ještě hodně mladý kluk. Z toho, že ti mladí dostávají v áčku příležitost, mám velkou radost, moc mě to těší. Je vidět, že i Složiště odvádí dobrou práci a je třeba jim za to poděkovat. Důležité je, že všichni ti mladí kluci i jejich trenéři ze Složiště s klubem cítí. To se potvrdilo i teď ve středu, kdy všichni, kdo jen trochu mohl, si přeházeli své zápasy, takže vlastně celé Složiště s námi jelo do Tábora. I to dokazuje soudržnost klubu. Jsme moc rádi, že mladí kluci pravidelně v áčku nastupují a že jsou dokonce už i pevnými kameny toho mužstva a že v něm hrají důstojnou roli.

Radost jistě máte i z toho, že na rozdíl od minulých let stoupl v áčku i počet vlastních odchovanců?

Jak už jsem uvedl, je vidět, že Složiště, které nás stojí spoustu peněz a kterému se snažíme věnovat velkou pozornost, opravdu funguje. Ukazuje se, že ta cesta je správná, že jsme schopni si hráče pro áčko vychovat. Čtyři pět jich hrálo pravidelně v základu, řada dalších byla na lavici.

Výkon v zápase proti Táborsku byl famózní, ale liga je o něčem jiném. Navíc tam by jeden skvělý zápas nic neřešil, tam bude třeba zvládnout těch zápasů víc.

S tím souhlasím. My jsme si vědomi, že mužstvo na druhou ligu jsme dali dohromady výborné. Nakonec jsme to potvrdili i prvním místem, nicméně liga je někde jinde, to my všichni dobře víme. Na ligu budeme potřebovat větší kvalitu a větší fotbalovost. Až teď z nás všechny ty emoce opadnou a vrátíme se zpátky na zem, bude třeba hned začít zase znovu usilovně pracovat a znovu začít si i vytipovávat hráče pro první ligu.

A nejen hledat hráče, ale zřejmě taky shánět i finance…

Je jasné, že s lepším kádrem budeme muset investovat i větší peníze. Za sebe ale mohu prohlásit, že my to uděláme jako vždycky a na co budeme mít, jen to projíme. Cestou, že bychom se zadlužovali, nebo něco takového, rozhodně nepůjdeme. Víc peněz dostaneme od Fotbalové asociace a doufám, že i na poli našich partnerů, když už jsme zase ligoví, se víc urodí. Znovu ale opakuji, že projíme jen to, na co budeme mít.

Úplně na závěr jedna věc, na kterou se i naši čtenáři hodně ptají – jak to bude v příští sezoně s vaší farmou?

Vrátíme se do juniorské ligy, se strakonickou farmou končíme. Rozhlížíme se po nějaké farmě, ale tady někde v okolí. V každém případě jen tím způsobem, že třeba dva tři hráči by farmě byli k dispozici. S některými kluby už jsme v jednání, jmenovat je ale ještě nechci, neboť to jsou ještě hodně předběžné námluvy. Takže farmu ano, někde si ji uděláme, ale bude to pro dva tři kluky, kteří budou na hraně juniorky a prvoligového áčka a jimž bude juniorská soutěž už málo.

Autor: Bohumil Ortman

9.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Deník - Naši prvňáci

Představujeme žáčky ze Základní školy Bujanov a Zubčice

Až do pátku bude výstaviště v Českých Budějovicích patřit 23. ročníku výstavy Vzdělání a řemeslo.

Výstava Vzdělání a řemeslo začíná

Návrh na přání: 3 varianty malé kuchyně a jídelny

O návrh kuchyně a jídelny nás tentokrát požádala paní Kolodějová, jejíž domek je teprve ve fázi stavby. To je nejvyšší čas zvážit, jak prostor uspořádat, vybavit a barevně sladit, aby vše vyhovovalo nejen majitelčiným přáním, ale aby byla samotná kuchyně praktická a příjemně se v ní vařilo.

Do Hradce přiletí plastový 3D anděl

Jindřichův Hradec – Až v Argentině nebo v Austrálii se na 3D tiskárnách vyráběly některé z celkem 250 tříbarevných dílků, ze kterých se složí unikátní plastový anděl.

Představíme prvňáčky a jejich spolužáky ze ZŠ Bujanov a Zubči

Českokrumlovsko – S Deníkovským projektem Naši prvňáci jsme zavítali do málotřídních škol v Bujanově a Zubčicích. V Bujanově měli právě prvnáčci matematiku spolu s druháky.

OBRAZEM: Hořící srdce vzplálo na Křížové hoře i letos

Český Krumlov - Ani deštivé sychravé počasí neodradilo českokrumlovské skauty od toho, aby již tradičně 17. listopadu rozsvítili nad Českým Krumlovem žhnoucí srdce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT