V ohlédnutích za účinkováním zástupců našeho okresu v oblastních fotbalových soutěžích 09/10 dnes začínáme pohledem do tábora nejvýše v konečných tabulkách postaveného týmu, a to áčka českokrumlovského Slavoje.

Glosu Karla Vosiky Příště být výš si můžete přečíst ZDE!

Skok na stupně

Českokrumlovští fotbalisté mají za sebou velmi podobnou sezonu, jakou v krajském přeboru absolvovali o rok dříve. V předchozím ročníku 08/09 totiž byli slavojáci, stejně jako v sezoně nedávno skončené, po podzimu až osmí, aby nakonec po velmi dobré odvetné části atakovali stupně vítězů. O rok dříve se zelenobílí prokousali k „bramborové“ medaili, tentokrát je z toho ceněný bronz.

Slavojáci i do mistrovského ročníku 09/10 nejvyšší oblastní soutěže vstupovali s plány hrát v popředí tabulky, což loni na podzim opakovaným osmým místem znovu nenaplnili, i když bodová ztráta na kýžený a avizovaný bronz nebyla propastná.

Obrat k lepšímu pak Českokrumlovští nastartovali v zimní přípravě, když v rámci kvalitně obsazené Hlubocké zimní ligy opět dokráčeli k medailovému postu a pak v generálce například zdolali i divizní Tábor.

V jarních odvetách pak přišla dlouhá bodová šňůra, která skončila až ve 25. kole ve Čkyni. Do té doby se ale Slavoj posunul mezi aspiranty postupu, držel sérii neporazitelnosti na domácím hřišti, odkud třeba vyprovodil debaklem lídra ze Sezimova Ústí.

Po již zmíněném klopýtnutí ve Čkyni a následném podobném nezdaru na půdě dalšího o záchranu hrajícího týmu z J. Hradce ovšem vzaly postupové ambice za své – a Českokrumlovští skončili s devítibodovou ztrátou na béčko Sezimova Ústí a tříbodovým mankem za druhou Čížovou celkově třetí.

Sezona pod lupou

V „bronzové“ sezoně 09/10 slavojáci z třiceti zápasů v krajském přeboru 16 vyhráli, pětkrát se o body se soupeři dělili a devětkrát odešli ze hřiště poraženi. Nastřádali velmi dobrých 53 bodů a dosáhli vysoce aktivního skóre v poměru 63:31 (o rok dříve 4. místo, 50 bodů, skóre 62:42).

Počtem třiašedesáti branek se zelenobílí mohou po roční odmlce opět chlubit nejproduktivnějším útokem krajského přeboru. V pořadí obran patří Slavoji za 31 inkasovaných branek dělené 4. až 5. místo spolu s pátým Milevskem, když méně gólů dostaly jen druhá Čížová, devátý Chýnov (oba 27) a postupující béčko Sezimova Ústí (29).

Doma: Českokrumlovští jsou druhým nejlepším týmem krajského přeboru na domácím hřišti, kde na jaře dokonce udrželi neporazitelnost. Jediné dvě prohry před vlastními fandy jdou na vrub podzimních nevydařených duelů s béčkem Písku a Jankovem (oba 1:2). Dvakrát se slavojáci doma s protivníky podělili, a to hned při tradičním vstupu do sezony ve velkém derby s Kaplicí a pak v posledním kole na jaře s Prachaticemi (oba 2:2). Zbývajících jedenáct domácích partií slavojáci vyhráli. Na podzim doma přehráli Vodňany 5:1, Bavorovice 3:0, Hlubokou 4:0, Čkyni 4:0 a J. Hradec 2:0, v odvetách zdolali Milevsko 1:0, béčko Sezimova Ústí 5:1, Týn 1:0, Dražice 4:0, Čížovou 2:1 a Chýnov 2:0.

Venku: Ze hřišť soupeřů Krumlovští přivezli 18 bodů a v pořadí venkovní úspěšnosti jsou celkově sedmí. Na podzim vyhráli v Týně 1:0 a v Kaplici 3:0, na jaře loupili ve Vodňanech 3:1, Bavorovicích 4:0 a na Hluboké 3:0. Bod za smírný výsledek přivezli na podzim z Chýnova 0:0, na jaře z Písku 1:1 a Jankova 2:2. Sedmkrát vyšli venku naprázdno, a to na podzim po porážkách v Milevsku 0:1, Sezimově Ústí 0:3, Dražicích, Čížové a Prachaticích (vždy 1:2). V odvetách nezvládli již zmíněné zápasy ve Čkyni a také v J. Hradci (oba 2:3).

Góly, penalty, karty

Branky: O 63 nastřílených branek Slavoje v KP 09/10 se podělilo celkem 16 střelců. Vysoko nad všemi ovšem ční bilance Jana Peťuleho, který k pěti podzimním trefám přidal 16(!) jarních zásahů a s jedenadvaceti brankami na kontě se s velkou převahou stal nejlepším střelcem mužstva.

Další branky: 7 – Zvěřina (jen podzim), 6 – Boháč (3 na podzim / 3 na jaře), 5 – Beránek (1/4), 3 – Klivanda (2/1), Sivák (2/1), Pliška (jaro), 2 – Benc (podzim), Špát (2/–), Svoboda (1/1), Matuš (jaro), 1 – Litvan, Třeštík, J. Zatloukal, Zimek, Kroupa (pozn. – dvě branky v podzimních zápasech s Hlubokou a Čkyní byly označeny za vlastní).

Penalty: Krumlovští měli v minulé sezoně KP celkem čtyřikrát výhodu pokutového kopu. Pokaždé se k penaltě postavil Jan Peťule a ani jednou nezaváhal. Bylo to v jarních zápasech ve Vodňanech, ve Čkyni, doma s Čížovou a v J. Hradci. Proti Slavoji se kopala desítka rovněž čtyřikrát. Tři soupeři nezaváhali (dražický Voneš, čížovští Maťha a Brož), střelu prachatického Ryšánka zastavila tyč Šillerovy branky.

Karty: Ke cti českokrumlovských hráčů nutno přičíst, že i v minulé sezoně hráli disciplinovaně, o čemž svědčí jediná červená karta. Už ve 2. kole na podzim se předčasně do kabin poroučel vyloučený brankář Šiller, který nedohrál utkání na půdě béčka Písku. V zápasech se Slavojem bylo naproti tomu vyloučeno hned šest hráčů ze soupeřících družstev.

Pintér: Vidět byla touha odčinit mizerný podzim

Nad hodnocením uplynulé „bronzové“ sezony v podání fotbalistů českokrumlovského Slavoje jsme se zastavili i s trenérem prvního týmu zelenobílých Lubomírem Pintérem.

Po podzimu byli Českokrumlovští v tabulce až na osmém místě, což rozhodně bylo zklamání. „Všichni jsme si byli vědomi, že představy, se kterými se vstupovalo do sezony, jsme ani v nejmenším nenaplnili. Důležité bylo, že na hráčích byla jasně vidět velká touha mizerný podzim odčinit,“ předesílá kouč a ještě se vrací k poločasové přestávce.

„Už v zimní přípravě se výrazně zlepšila tréninková docházka, která pak byla nejlepší za roky, co v Českém Krumlově působím. A zápasy zimního turnaje na Hluboké nám už naznačovaly, že to bude dobré. Sedla si základní sestava, která pak zlepšení potvrdila i v samotné soutěži. V kádru se zabydleli další kluci, kteří poznali, co je třeba fotbalu dát, aby to k něčemu vedlo,“ vyjmenovává Pintér.

Slavojáci pak nastartovali vítězné jarní tažení, které je dovedlo až k medailovým příčkám. „Po podzimu byla naše ztráta velká a bylo až troufalé si myslet, že jí dokážeme smazat. Nakonec jsme v některých momentech atakovali úplné čelo.

A proč se to nakonec nepovedlo? Jednoznačně rozhodly dva nevydařené zápasy a venkovní prohry na hřištích týmů ze spodku pořadí, a to ve Čkyni a Jindřichově Hradci. Potom bylo jasné, že do bojů o postup už nezasáhneme. Mezi úspěchem a nezdarem je však jen tenká hranice. Jaro jako celek ovšem musím hodnotit jednoznačně pozitivně,“ jasně říká první muž lavičky.

V průběhu odvetné části se do krumlovského tábora donesly i zprávy, že trenéři rivalů ze špičky hodnotí právě Slavoj jako nejobávanějšího soupeře. Na to Lubomír Pintér říká: „Ocenění od rivalů, to jsou věci, které vás prostě musí potěšit. Ukazuje to, že naše práce se daří a má smysl. Já ovšem mám nejlepší pocit z toho, když vidím, jak mladí kluci svými výkony doslova rostou před očima.“

A kde kormidelník vidí hlavní příčiny jarního rozmachu mužstva? „Na vzestupu se podílí vhodné doplnění. Po příchodu Plišky a Matuše se jasně zkvalitnil střed pole. Střelecky se výrazně začalo dařit Peťulemu, který už proměňoval daleko větší procento šancí,“ poznamenává trenér a jedním dechem doplňuje: „U útoku se musím zastavit. Na podzim jsme vpředu většinou hráli s dvojicí Peťule a Zvěřina. Oba se sice prosazovali, ale vadilo, že ani jeden nechtěl pro toho druhého takzvaně nosit vodu.

Na jaře jsme měli šťastnou ruku s Beránkem, který pro Peťuleho dělal právě tu potřebnou černou práci a má velkou zásluhu na jeho brankách. A to je tady i varianta s Boháčem v útoku, který je výborný po křídle. To vše vedlo k tomu, že do takového pětadvacátého kola jsme byli dokonce ve hře o postup. Do té doby velmi dobře hráli i další hráči, což také nebývá vždy pravidlem.“

Po skončení každé sezony je hlavní otázkou dne, zda dojde ke změnám v kádru, zejména na klíčových postech? „Hodně dobrá zpráva pro tým i nás trenéry je, že Peťule neodchází. Manšaft by měl i jinak zůstat pohromadě. Naši hráči na sebe samozřejmě jarními výkony upozornili, nabídky z vyšších soutěží mohou ještě přijít, ale tomu se asi neubráníme.

Hlavní ale je, že bychom rozhodně neměli být slabší. Navíc v dorostu končí osm mladíků, které všechny zapojíme do přípravy áčka. Někteří už s námi něco odehráli, další budeme zkoušet. Větší prostor bych chtěl dát Novákovi, Wagnerovi, Baboučkovi. Kádr bude dostatečně široký, což ale musí být, protože jsme postoupili do celostátního poháru, hrát budeme znovu krajský pohár, v plánu je turnaj v Lomnici nad Lužnicí. Bude toho opravdu hodně, ale prostoru na zkoušení je dost, protože se letos začne až o týden později,“ říká trenér Pintér.

Po bronzu v této sezoně budou Krumlovští bezpochyby i v příštím ročníku pasováni do role jednoho z favoritů krajského přeboru… „Nálepce spolufavorita se asi neubráníme. Abychom jí ale také potvrzovali, předpokládá to zvládnout už start a pak celý podzim daleko lépe než loni. Pokud opravdu chceme myslet na nejvyšší příčky, musíme zabrat a jít za svým cílem od začátku. Konkrétní plán na umístění říkat nechci, protože to může dostávat hráče pod zbytečný tlak.

Sám za sebe jen zmíním, že vždy chci být o něco výš, to nyní znamená lepší než třetí. Soupeři ale nespí! Slyšel jsem, že výrazně zbrojí třeba Čížová. Bude to těžké, ale já věřím, že jsme schopni navázat na velmi dobré jaro,“ optimisticky uzavírá kormidelník českokrumlovského Slavoje Lubomír Pintér.