Jste kmenovým hráčem Sparty, v minulé sezoně jste hostoval v Prostějově. Jak jste se ocitl v Českých Budějovicích?
Poslední dva roky jsem byl v Prostějově. Někdy v březnu mi zavolal trenér Stavjaňa, jestli bych neměl zájem jít do Motoru. Řekl jsem mu, že zájem bych určitě měl a po nějakých jednáních jsme to během zhruba měsíce dohodli.

V Prostějově se vám mimořádně dařilo. Nelámali vás, abyste tam zůstal?
Zájem měli, byl jsem tam spokojený, ale chtěl jsem zkusit zase něco jiného. Posunout se dál.

Jste stále hráčem Sparty. Pražané o vaše služby zájem neprojevili?
Řekl bych, že na Spartě o mě ani pořádně nevědí. Celý život jsem hráčem Sparty a v posledních třech sezonách jsem tam vždy chodil alespoň na konec sezony. Na výpomoc, kdyby se třeba náhodou někdo zranil. Letos se mi ale nikdo neozval. Možná je to trochu paradox, protože jsem měl nejvíce bodů za dobu, co jsem v první lize.

Co si od vašeho působení na jihu Čech slibujete?
Každý, a já nejsem výjimkou, tady věří v postup do extraligy. Bylo to pro mě i jedno z hlavních lákadel, proč jsem do Motoru šel. Je to hodně ambiciózní tým s velkou tradicí a vynikajícími fanoušky. Proto jsem sem také na nabídku kývl.

Když už jste tušil, že byste do Motoru mohl zamířit, sledovat jste s větším zájmem počínání vašich budoucích spoluhráčů v play off a baráži?
Sledoval jsem to a přál jsem postup oběma prvoligovým týmům. Budějovicím i Jihlavě. První liga je dost podceňovaná. Postupem by oba kluby ukázaly, že WSM liga svou kvalitu má.

Zůstal vám v paměti podzimní televizní zápas Prostějova v Budvar aréně, kdy jste přijeli jako pomalu jeden z aspirantů na špičku tabulky a vraceli se s pořádným výpraskem 1:9?
To se nedá zapomenout. Pamatuji si to velice dobře. Domácím padlo do branky úplně všechno. Z prvních čtyř střel byly tři góly. To se pak Motoru hrálo úplně jednoduše a nám naopak hodně těžko. Už s tím nešlo nic dělat. Byli jsme v té době hodně vysoko, jeden čas jsme tabulku dokonce vedli. Pak jsme spadli dolů.

V minulém týdnu jste absolvovali na Lipně místo klasického kondičního soustředění team budilding. Co jste říkal této formě přípravy?
V životě jsem ještě něco takového nezažil a je to zase nová zkušenost v mé hokejové kariéře. Nebyla to legrace, ale člověk se s tím musel nějak poprat. Zažili jsme věci, které bychom normálně nezažili a nevyzkoušeli. Bral jsem to pozitivně.