V těchto dnech vrcholí boje v play off krajské ligy 10/11, což se však letos hokejistů českokrumlovského Slavoje netýká.

Medvědi totiž po nevydařeném průběhu sezony obsadili až desátou – první nepostupovou – příčku, když jim na vyřazovací zápasy chyběly pouhé čtyři body. „Když vezmu jen závěr sezony, tak musím konstatovat, že do play off jsme se mohli, i přes nepovedenou první polovinu, klidně dostat. Určitě se mohlo zabodovat ve Vimperku, kde se při lepší koncovce mělo o čtyři góly vyhrát a ne prohrát (pozn. – 1:5). Zbytečně se ztratilo i v Milevsku s Božeticemi, kde se místo výhry na nájezdy mělo bodovat naplno. Hřebíčkem do rakve pak byla domácí prohra s Táborem. Měli bychom minimálně o šest bodů více a byli bychom teď někde jinde,“ tak trochu od konce začíná hodnocení nepovedené sezony kormidelník českokrumlovských medvědů Jiří Kučera.

V táboře Slavoje oblíbený Jiří „Béďa“ Kučera se po loňském odchodu trenéra Rosického ujal kormidla u prvního týmu rukou nerozdílnou spolu s Janem Homolkou a hrajícím asistentem Tomášem Ulmanem. To však nebyla jediná změna, která medvědy před startem sezony 10/11 potkala… „V první řadě musím zmínit fakt, že odešla řada hráčů, kteří v předchozí sezoně byli hlavními oporami týmu. Ať už to byli obránci Vachulka, Chaloupka, Jaroš a distancovaný Homolka. Z útočníků nám chyběli oba potrestaní Uhlířové, kteří se zapojili až ve čtrnáctém kole v domácím zápase s Humpolcem. Navíc odešel i brankář Lukeš, který odchytal jen dva zápasy v úvodu sezony a pak zamířil do zahraničí. S touto absencí jsme si pochopitelně nemohli před startem klást nějaké vyšší cíle. Rozhodně jsme ale chtěli projít do play off. A to se nepovedlo. Celkově proto musím sezonu hodnotit jako velké zklamání,“ jasně říká kouč medvědů.

Po loňském vítězství v základní části krajské ligy je letošní desáté místo velkým ústupem ze slávy. Jaké konkrétně byly příčiny tohoto propadu? „Jednoznačně se ukázalo, že v týmu chyběla zkušenost. Od začátku se projevovala absence zkušených hráčů, kteří by hru usměrnili po taktické stránce. Nikomu nemohu vytknout, že by se nesnažil. Ovšem ti zkušenější a tradiční tahouni, kteří nám zůstali, byli navíc zcela z formy, takže mladší hráči neměli na koho, jak se říká, herně nabalit. To byl hlavní kámen úrazu a důvod neúspěšné sezony,“ smutně konstatuje kormidelník Jiří Kučera.
Při tom medvědi odstartovali do nové sezony výmluvnou domácí výhrou v poměru 8:0 nad Velkou Radouní. „V té chvíli jsme si mysleli, že to půjde a všechno bude dobré. Později se ukázalo, že právě v tomto utkání předvedla Radouň svůj asi nejhorší výkon v sezoně. Nám se potom pravda jasně odkryla už ve třetím kole v Humpolci, kdy nás soupeř jednoznačně přejel po všech stránkách.“

V dalším průběhu první poloviny soutěže pak už medvědi povětšinou jen bodově paběrkovali, v zápasech venku vycházeli naprázdno a vlastně se čekalo zda návrat Romana a Zdeňka Uhlířových do sestavy něco zlomí… „Oba chyběli víc než půl sezony. Když potom nastoupili, tak jsme v odvetě přehráli Humpolec, a vypadalo to, že se mužstvo herně zvedne. Bohužel, byl to pouze záblesk, po kterém jsme se zase vrátili do starých kolejí. Když to shrnu, tak v mužstvu prostě nebyli tahouni, a to byl hlavní problém celé této nevydařené sezony,“ říká Jiří Kučera a jedním dechem pokračuje: „Sem tam jsme sice předvedli záchvěv zlepšení, ale opravdu jen záchvěv. Někdy nám, pravda, chyběl i kousek pověstného štěstí, kdy jsme prohráli zápas o jediný gól. Ale to se zase musím vrátit k té zmíněné chybějící zkušenosti. V mančaftu nebyla pohoda. Dostali jsme první gól, pak třeba rychle druhý a už se to vezlo. Nebyla tady prostě síla, která by tým v těchto kritických chvílích zvedla a nasměrovala k obratu.“

Při všem špatném však můžeme na minulé sezoně najít i pozitiva. Třeba fakt, že v prvním týmu stále dostávají příležitost další a další nadějní mladíci. Jak ti se své šance chopili? „Musím říct, že náš kádr byl a je i s těmito mladíky dostatečně široký. Tady mě ale mrzí jeden moment, a to, že někteří a právě ti mladší, se nedokázali smířit se situací, že třeba nebyli nominováni do základu a museli si na šanci počkat na lavičce. Někdy se s tím prostě nesrovnali, protože třeba v juniorech nebyli zvyklí bojovat o místo ve větší konkurenci. Ale to je problém celého našeho mladého hokeje. Mládežnické týmy hrají na minimálních počtech hráčů, takže všichni, kteří přijdou na zápas, tak hrají. Pak přejdou do mužů, kde je větší konkurence, a problém je na světě. Máme tady ale na druhou stranu řadu mladíků, na kterých je vidět, že hokej chtějí hrát a mají ho rádi. A pokud budou na sobě pracovat, tak určitě půjdou nahoru. A to je velké plus pro krumlovský hokej,“ říká Jiří Kučera.

A jak kormidelník vidí budoucnost vlastní i áčka medvědů? „Někteří starší kluci chtěli třeba už končit. Teď ale řekli, že s takovou ostudou kariéru neuzavřou. Budou pokračovat a v další sezoně se poperou o lepší výsledek. A trenérský post? Pro příští sezonu se asi bude hledat stabilní první trenér. Kdo to bude, to nevím. Já ale každopádně budu chtít u týmu zůstat! Krajská soutěž, která v posledních letech jde úrovní hodně nahoru, je výzva. Při současné ekonomické situaci v klubu budeme těžko získávat zkušené už hotové hráče odjinud, proto nadále půjdeme cestou zapojování dalších nadějných mladíků z vlastní základny. A práce s mladými je pro mě motivací pokračovat dál. I když se nám tato sezona nepovedla, tak stále máme na čem stavět a pracovat,“ uzavírá Jiří Kučera naše zastavení nad minulou sezonou v podání prvního týmu krumlovských medvědů.