Hrával jste aktivně fotbal. Máte podobně vřelý vztah i k hokeji?
Hrával jsem fotbal, ale jako správný vesnický kluk se umím postavit i na brusle. Hokej jsme přes zimu hrávali také. Přiznávám, že to nebylo nikdy na nějaké velké úrovni, ale hokejku vzít do ruky umím a bruslit také. Budějovický hokej je tradiční a dalo by se říct až legendární záležitostí, proto na zápasy rád chodím.

Měl jste někdy na sobě kompletní hokejovou výstroj?
To nikdy. Vždycky jsem se omezil jenom na to, že jsem měl brusle a pár chráničů.

Jak jste vnímal letošní léto, kdy došlo k odchodu extraligového hokeje z Českých Budějovic do Hradce Králové?
Poměrně dramaticky. Viděl jsem v tom nejen lidské a fanouškovské zklamání z toho, že v Budějovicích už nebude extraliga. Především se však v ten moment přišlo o obrovskou tradici českobudějovického hokeje. A neviděl jsem z toho v ten moment východisko. Sledoval jsem celou situaci a snažil jsem se získávat informace. Věděl jsem však, že je to hodně složité a hejtman ani kraj nemá kompetence do tohoto procesu zasahovat. Spíše jsem se skutečně omezil jen na získávání informací.

Nebál jste se, že krajské město zůstane bez seniorské hokeje?
Přiznávám, že bál. Už to vypadalo, že naše hokejová aréna bude sloužit pouze zájmovým klubům na nižší úrovni a bude se tady hrát pouze tzv. podnikovka. Obával jsem se této až totální degradace budějovického hokeje. Zažil jsem před osmi lety dobu, kdy tady parta kluků vrátila v době výluky NHL hned po roce klub z první ligy do extraligy. Vím, jaké tady tehdy panovalo nadšení. Ale také byla obrovská klika, že jsme se tam takhle rychle vrátili. Kluci, kteří tady nyní zachránili hokej, to budou mít velice těžké. Je jiná doba, peněz není tolik, a o to budou mít pozici komplikovanější.

Může přímo kraj hokejovému klubu nějak pomoci?
Od léta, kdy se rozhodlo o zisku prvoligové licence a rada města rozhodla, že bude spolupracovat s touto skupinou, jsme vstoupili do kontaktu. Kluci z vedení klubu Standa Bednařík, Petr Sailer, Radek Bělohlav a Eda Turek mě navštívili a bavili jsme se o možnostech, jak hokeji pomoci. Oni vědí, že kraj těžko může pomoci sám. Řešili jsme možnou spolupráci klubu s mládeží, která funguje v občanském sdružení HC České Budějovice. Propojení obou subjektů je velice důležité a má svou logiku. Vychovávat mladé hokejisty, kteří pak přejdou do prvního týmu, to by měl být jeden z pilířů práce klubu.

Vy osobně jste se také angažoval v jednáních?
Klukům jsem slíbil pomoc v rámci firem, které by se mohly stát partnery klubu. Jednali jsme s generálním ředitelem Budějovického Budvaru Jiřím Bočkem, pomohl jsem i při jednáních s ČEZem, který by se mohl stát významnějším partnerem. Snad mohu prozradit, že ve velmi krátké době by právě z ČEZu mohlo přijít na podporu českobudějovického hokeje skoro šest milionů korun. Bavili jsme se i o nějaké dlouhodobější spolupráci. ČEZ by se mohl stát skutečně významným partnerem a mohl by výrazně napomoci zachování tradice hokeje v Českých Budějovicích.

Líbí se vám atmosféra na stadionu při prvoligových zápasech?
Atmosféra je skvělá a fanouškům patří obrovské poděkování. Především pak klukům z kotle, kteří se o tu atmosféru starají nejvíce. Průměrná návštěvnost se blíží ke čtyřem tisícům diváků, což je cifra, kterou může závidět i řada extraligových klubů. Hokej je ve městě i významným společenským fenoménem.

Věříte, že se v blízké budoucnosti podaří vrátit českobudějovický hokej do extraligy?
Po sportovní stránce to jen těžko mohu hodnotit, protože rozhodně nejsem hokejovým odborníkem. Výsledky ale sleduji a letos to asi na postup nebude. Je to dlouhodobější práce a určitě bude důležité propojení seniorského klubu s mládeží. Není na škodu projít si někdy jakýmsi očistným procesem. Strašně bych si přál, aby se Budějovice do extraligy vrátily. Třeba se za pomoci kraje i města najde nějaký významný partner, který bude chtít zviditelnit svou značku i díky hokeji. A je jedno, jestli by to byl Budvar, Koh–i–noor, Madeta, ČEZ nebo někdo jiný. Pokud bude hokej dělat dobré výsledky, tak tím snáz se najdou firmy, které by se na podpoře tohoto sportu chtěly podílet.

Není podle vás k postupu do extraligy nutné, aby přišel významný partner z jiného regionu, jak se o tom často mluví?
O mimokrajském partnerovi jsem také slyšel. Podle mého názoru to ale může být kdokoliv, kdo uvidí, že tady existuje velký fanouškovský a společenský zájem. Ten tady bezesporu je. Tak, jak to v minulosti zohlednil Mountfield, tak to může zohlednit i kdokoliv jiný, když si řekne, že se mu vyplatí být hrdým partnerem tohoto týmu, jenž má v blízké době šanci vrátit se do extraligy. Možná je to i výzva řadě podnikatelů, že se za relativně málo peněz mohou stát tradičním partnerem klubu, se kterým by pak třeba za stejných podmínek spolupracovaly i v extralize.