Jaká byla vaše premiérová sezona v Prostějově?
Dá se hodnotit jako úspěšná. Dali jsme si nějaké předsezónní cíle: hrát v popředí tabulky a atakovat semifinále play off. To se nám podařilo, i když jsme na něj nakonec nedosáhli. S Kladnem jsme ale sehráli zcela vyrovnanou partii. Příští rok už bychom chtěli semifinále udělat. Z hlediska osobního i týmového to byla povedená sezona.

Vám osobně se dařilo, ale rozjezd jste měl pomalejší, Bylo to dáno změnou prostředí?
Je to možné. Přece jen pro mě bylo v Prostějově všechno nové. Je to ale dané i věkem. Čím jsem starší, tím mám rozjezdy pomalejší. Předtím v Budějovicích jsem začátky také neměl zrovna silné. I když se ale bodově úplně moc nedaří, tak je třeba pořád věřit věcem, které člověk dělá.

Vyhrál jste bodování celé soutěže. Přestože stavíte na první místo týmové úspěchy, potěšilo vás tohle prvenství?
Každý hráč bodování sleduje. Někdo honí body víc, někdo méně. Ale potěšilo mě to. To určitě.

O jediný bodík jste předstihl vašeho kamaráda z útoku Tomáše Divíška. Probíhalo mezi vámi nějaké hecování?
Nehecovali jsme se. Bylo to podobné jako v Motoru s Pepou Strakou. Dobře jsme věděli, že jeden bez druhého bychom tolik bodů nikdy neudělali. Ve finále to dopadlo tak, že já jsem vyhrál bodování a Tomáš tabulku střelců.



Prostějov měl suverénně nejproduktivnější přesilovky z WSM ligy a patřily i k nejlepším na celém kontinentu. Čím to, že se vám tak dařily?
Těžko říct. Ale z našich přesilovek jsem měl velkou radost. Dávali jsme z nich krásné góly, často až do prázdné branky. Je to hodně o důvěře trenéra, který nám v nich nechával volnost. Ze začátku sezony se nám také tolik nedařily, ale postupem času se to zlepšovalo a vyvrcholilo to v play off, kde jsme měli úspěšnost využití třicet procent. To bylo neskutečné číslo.

Jak velký vliv měla na čtvrtfinálovou sérii s Kladnem přítomnost legendárního Jaromíra Jágra, který ale jenom sbíral starty a chodil pouze na úvodní vhazování?
Jaký vliv Jarda měl, to by museli říct spíše Kladenští. Já jsem se s ním potkával jenom na buly a musím říct, že jsem byl rád, že jsem s takovým hráčem na vhazování vůbec mohl stát.

Nechybělo mnoho a Kladno jste v boji o semifinále vyřadili. Co byl rozhodující faktor, že nakonec postoupili Rytíři?
V celé sérii hrálo klíčovou roli domácí prostředí. Oba celky v něm byly stoprocentní, až my jsme potom doma prohráli šestý zápas v prodloužení. Celé čtvrtfinále bylo strašně vyrovnané. Všechny zápasy skončily o gól a třikrát se prodlužovalo. Po semifinále jsme toužili, a i když jsme nakonec neuspěli, tak jsme sehráli vyrovnanou sérii.

V Prostějově budete pokračovat i v příští sezoně?
Ano. Podepsal jsem v klubu novou smlouvu. Vedení za mnou přišlo už v polovině prosince, jestli bych nepokračoval dál. Abych se přes Vánoce rozmyslel. Probral jsem to s rodinou a jiné možnosti jsem ani neřešil. V Prostějově jsem spokojen. I díky tomu, že se nám dařilo. Kontrakt jsme uzavřeli na další rok.



Nebyl pro vás problém, že jste byl na Moravě sám bez rodiny?
Je pravda, že na to jsem si musel zvyknout. Rodina mi samozřejmě scházela. To bylo ale jediné, co mi tam chybělo. Že člověk nevidí děti tolik, kolik by chtěl.

Sledoval jste výsledky Motoru, kde jste předtím strávil tři vydařené sezony?
Motor jsem sledoval pozorně. Po každém utkání jsem byl s klukama v kontaktu. Když mi to někdy vyšlo, tak jsem se byl na jejich zápase podívat osobně.

Co jste říkal tomu, jak sezony v Budějovicích dopadla?
Určitě nedopadla tak, jak si všichni přáli. Lze ji považovat za neúspěšnou. Je to ale jen sport. K postupu je třeba, aby se sešlo více faktorů. Skvělá forma, výborná parta v kabině a také štěstí. Potom se dá do extraligy postoupit.

Největší hokejovou stopu jste zanechal v Mladé Boleslavi. Visí tam na stadionu stále ještě transparent s vaším jménem?
Transparent už sundali, ale byl tam dlouho. V Boleslavi jsem strávil deset let a stále ji sleduji. Byl jsem se tam letos dokonce podívat na hokejovém plese, kde jsem byl vyhlášen třetím nejlepším hráčem desetiletí. To mě potěšilo.