Má za sebou tři týdny klasických tréninků na suchu. Jak je vnímalo jeho tělo? „Někdy lépe, někdy hůř," usměje se. „Musím hlavně říct, že mě to zase docela baví. Jsem v kolektivu mladých kluků a jsem vlastně zpátky. Ale něco jiného je letní příprava a něco jiného bude led," upozorňuje.

V tomto týdnu absolvuje se svými staronovými spoluhráči teambuilding na Lipně. „Je to něco úplně jiného než klasická letní příprava. V pondělí jsme dostali docela záhul. Dostáváme ho pořád, ale to pondělí byl fakt extrém," připustí.

Úterní výšlap musel zkušený bek vynechat. „Trošku mě zlobilo koleno. Asi bylo přetížené a začal mě tam tahat nějaký úpon. Delší etapy tak raději vynechávám," říká.


Podobnou akci prý ještě nezažil. „Jednou jsme byli v Rusku jako nováčci na podobné, ale jen třídenní akci. To bylo ještě ostřejší. Vím, co je účelem, ale člověk si to musí v hlavě nastavit. Není to legrace," připustí.

Třeba nečekaný noční budíček nebyl ničím příjemným. „Podobné akce jsou založené na tom, že se člověk nesmí vyspat a najíst. Pak se ukáže, jaký je kdo vůl. Co si budeme nalhávat. Ale funguje to," směje se.

Sám Gřegořek se s náročnými úkoly vyrovnává dobře. „Snažím se užít si to. I když s bolavým kolenem to občas není ono. Když jsme nesli ve dvou třicetikilová beranidla a střídali se, tak to bylo dost drsné. Pořád bez jídla, jenom o vodě. Je to těžké. Občas si z legrace říkám, co tady vlastně dělám. Ale chtěl jsem to zkusit, tak jsem tady. Nelituji, že jsem se takhle rozhodl," zdůrazní.


Další kapitolou bude pondělní přechod na led. „Tam se ukáže. Už jsem byl dvakrát na ledě s juniorkou a dorostem, abych se do toho trochu dostal. Výhodou je, že se jde na led už teď a na všechno bude dost času. Aby si zvyklo tělo a oči sledovat hru. Je něco jiného koukat na hokej z tribuny a stát na ledě. Kdo hokej nikdy nehrál, tak to nepochopí. Dva roky je výpadek velký, to je mi jasné. Nemám žádná velká očekávání. Uvidíme, jak to bude," nestaví si nějaké vzdušné zámky.