V pátek čeká českobudějovické hokejisty těžký zápas v Brně s Kometou, v neděli přivítají Mladou Boleslav. Obě utkání začínají shodně v 17 hodin.

Byl to s Třincem z vašeho osobního pohledu nejlepší zápas v sezoně? I vzhledem ke dvěma vstřeleným gólů a všemu tomu, co se kolem vašeho klubu v poslední době dělo?
Rozhodně to byl těžký zápas poté, kdy se nám v poslední době nedařilo. Každé vítězství je v naší situaci strašně cenné a tohle jsme doslova vydřeli v nájezdech. Bod navíc jsme potřebovali a zvládli jsme to. Za mě to určitě bylo parádní utkání.

Kdy jste dal naposledy v utkání dva góly?
To se mi letos nepovedlo ještě asi ani na tréninku… (smích). Bude to už strašně dlouho. V extralize jsem dva góly ještě asi nedal. Jsem rád, že to přišlo teď. Hlavně, když to pomohlo týmu a vyhráli jsme.

Při gólu na 2:1 jste obelstil dva soupeřovi hráče. Jak jste viděl tuto důležitou branku?
Kuba Valský si trochu vypůjčil Netrašilovu hokejku, když se míjeli ve středním pásmu. Tím se mi docela uvolnilo místo a dostal jsem se do útočného pásma. Už jsem víceméně věděl, co chci udělat. Potřeboval jsem se od mantinelu dostat na osu hřiště. Vím, že stahovačku docela umím, tak jsem ji zkusil. Obránce mi to celkem sežral, tak jsem se dostal až před brankáře. On dost brzy klekl, viděl jsem místo nad jeho ramenem, tak jsem tam zkusil vystřelit a vyšlo to.

Obránce Jan Štencel překonává v deváté sérii samostatných nájezdů třineckého Marka Mazance a zajišťuje Motoru druhý bod navíc. V pátek hrají Jihočeši v Brně s Kometou (17).
Obrovská bojovnost Motoru a skvělý Strmeň v brance dostali mistra na kolena

Třinecký Marek Mazanec patří k největším gólmanům v extralize, takže moc volného místa tam asi být nemohlo.
Bavili jsme se o tom i s naším trenérem gólmanů Standou Hrubcem, že šel poměrně rychle dolů a odkryl přední tyč, kterou by odkrývat neměl. Místa tam bylo relativně dost. Pak už byla jenom otázka, jestli to tam spadne, nebo ne.

Poprvé jste se v dresu Motoru postavil k samostatnému nájezdu a hned z toho byl vítězný gól. Jezdíval jste dříve penalty?
Penaltu jsem jel naposledy asi ve Vítkovicích, což bude nějakých sedm let zpátky. Jinak je nejezdím. V týmu máme kvalitní útočníky, kteří jsou strašně šikovní a zvládají tuto disciplínu. Pepa Koláček nebo Martin Hanzl, to jsou kluci, kteří většinou dávají góly. Hanzimu puk přeskočil hokejku před prázdnou brankou, jinak by to byl gól. Nějak nám to pořád nevycházelo, naštěstí nás parádně podržel Honza Strmeň v brance. Nějak se pak dostala řada až na mě.

Dostala řada ve skutečnosti znamená, že na vás trenéři ukázali, nebo jste se přihlásil sám, že to zkusíte?
Už jsme na střídačce mezi obránci vtipkovali, že bychom to zvládli lépe než útočníci. A najednou slyším, jestli si věřím a dám gól. Tak jsem řekl, že to zkusím. Po konzultaci se Standou Hrubcem jsme něco vymysleli a naštěstí to tam spadlo.

Věděl jste dopředu, co uděláte, nebo jste reagoval na pohyb brankáře?
Když jsem se díval, jak jezdí kluci, tak jsem věděl, že určitě budu střílet, protože gólman jim hodně kliček vychytal. Šel jsem do střely, ale každopádně jsem čekal do poslední chvilky, co mi gólman nabídne a kam mohu puk poslat. Nakonec to vyšlo.

Vítězný gól z nájezdů se do osobních statistik nezapočítává, takže na svém kontě máte letos pouze dva góly a jednu asistenci. Není to málo na ofenzivního beka, který chodí na přesilovky?
Jsem braný jako ofenzivní obránce a z tohoto pohledu to asi málo je. Ale gólů dáváme celkově málo a na každý se strašně nadřeme. Body sbíráme všichni jen těžko, což se projevuje i na týmových výsledcích a postavení v tabulce. Jinak je úplně jedno, kdo branky dává, ale hlavně abychom vyhrávali. Osobní statistiky nehrají vůbec roli. Jde o to, abychom se celkově zvedli a stoupali tabulkou.

Hodně útočně hraje i váš parťák v obraně Roman Vráblík. Máte nějak rozdělené role?
Hrajeme spolu skoro dva roky a už víme, co od sebe můžeme očekávat. Když útočí Vráblas, tak já více bráním. Pokud útočím já, tak on zase zaskočí za mě. Vzájemně se doplňujeme a jeden druhého taháme.

Prostoru na ledě dostáváte spoustu. Souhlasíte?
Určitě. Na ice time si nemůžeme stěžovat. Navíc máme nějaké marody, takže prostor na ledě dostáváme obrovský, za což jsem moc rád. Teď je na nás, abychom z toho vytěžili co nejvíc dobrých věcí pro tým.

Jaroslav Modrý zůstává trenérem hokejistů Motoru.
Manažer Motoru Bednařík: Oceňuji způsob, jakým si mužstvo došlo pro vítězství

Jak jste vnímal situaci z minulého týdne, kdy dostal váš trenér ultimátum, že pokud neporazíte Plzeň, u týmu skončí?
Nebylo to nic jednoduchého a příjemná situace to rozhodně nebyla. Tlak ze všech stran byl obrovský. Všichni se ptají, co se děje a kdy zase začneme vyhrávat. Věnují se tomu média. Věděli jsme, jak na to jsme, ale některé zápasy se nám bohužel nepodařilo dotáhnout do vítězného konce. Tým to sráželo dolů a výhru už jsme strašně potřebovali. Jsem rád, že přišla. Nálada v kabině se zlepšila. Vždycky je lepší, když se vyhrává, než pořád studovat na videu, co je špatně. Bylo potřeba zabrat a bylo dobře, že to konečně přišlo.

Čeká vás zápas v Brně, kde jste strávil tři a půl roku a slavil dva mistrovské tituly. Bude to pro vás trochu speciální zápas?
Hlavně se na ten zápas těším. Určitě tam bude skvělá kulisa. Kometa momentálně hraje velmi dobrý hokej a pravidelně boduje. V tabulce je třetí a přijde plná hala. Věřím, že se bude hrát atraktivní hokej a jedeme tam pro vítězství. Zkusíme přidat třetí výhru v řadě. Body, které jsme poztráceli, musíme někde nahnat. A nejlépe hned v Brně.

Kometu jste hned ve druhém kole soutěže doma doslova převálcovali 6:2. Od té doby ale šel její výkon hodně nahoru?
Sezona má nějaký vývoj. Některé týmy mají horší rozjezd a pak se zlepšují. My jsme to měli přesně naopak. Jde o to výkony stabilizovat a pravidelně bodovat, aby tam nebyly nějaké velké výkyvy. Brno hraje dobře, bude mít určitě velké sebevědomí, ale my si teď věříme také. Chci tam jet vyhrát a snad se to také povede.