Ročník 2010/11 skončil medailovým úspěchem, ale začátek tomu vůbec nenasvědčoval.

„Sezona dopadla úspěšně, i když úvod jsme měli hodně špatný. Hned první zápas proti Rokycanům jsme prohráli, ztratili jsme pak doma s Vimperkem a padli v Milevsku, což byl asi nejhorší výkon za celou sezonu. Po tak strašidelném startu jsem proto boj o medaili ani nečekal. Postupně se to ale lepšilo a kromě pár výpadků se už ztrácelo většinou jen v zápasech se Strakonicemi. O medaili potom rozhodovaly přímé souboje s týmem Rokycan. Ztráta na druhé místo je tři body, ale vzhledem k průběhu celé sezony je toto pořadí zasloužené,“ hodnotí Rudolf Marek.

Kouč vzápětíjedním dechem pokračuje: „Je třeba vidět, že kádr juniorky nebyl příliš široký. Hráčů bylo na soupisce kolem patnácti, ale v tomto plném počtu jsme se sešli snad v jediném zápase. Sestava se měnila, ale hlavní opory byly pořád stejné. Stavělo se na prvním útoku, který stabilně hrál ve složení Vopátek, Vašek a Hakl. Rozstřílel se Klauser, nejvíc gólů dával Klíma, při nedostatku defenzivních hráčů se na obránce přeškolil Svoboda a zvládl to velmi dobře. Nerad bych ale na někoho zapomněl, pochvalu si zaslouží všichni.“

A jaká je perspektiva juniorky medvědů? „V této kategorii nyní končí pět až šest hráčů a prakticky všichni si už vyzkoušeli, jaké to je hrát za muže. Myslím, že někteří by se určitě mohli v áčku v budoucnu prosadit. Musí ale na sobě pořád makat, protože stále mají co zlepšovat,“ jasně říká trenér Rudolf Marek, který by u juniorky medvědů chtěl působit i v další sezoně.