Na jihu Čech si vybudoval pevnou pozici v základní sestavě. V pátek ho ale čeká zápas ve Zlíně, odkud pochází a kde s hokejem začínal. „Beru to jako nutné zlo,“ připustí.

Naposledy v Plzni jste sice mohutně dotahovali, přesto jste se vraceli bez bodového zisku s porážkou 4:6.

Dostali jsme velice rychlý gól a první třetina byla z naší strany hodně špatná. Pak jsme sice dotahovali, ale pořád nám chyběl ten jeden krok, který jsme v první třetině ztratili.

Extraligová tabulka se hodně vyrovnává. Bylo podle vás na to, abyste si ze západu Čech nějaký bodík odvezli?

Hokej se hraje šedesát minut a my jsme hráli jenom čtyřicet. Tím pádem byli domácí o těch dvacet minut lepší. Je pravda, že tabulka je teď hodně našlapaná a zbytečně nám to utíká.

Se Zlínem jste hráli netradičně už dvakrát doma a dvakrát jste uspěli. Teď vás čeká letošní premiérový zápas v rodném městě. Co od něj očekáváte?

Už je to jiné než v prvních sezonách, kdy jsem ze Zlína odešel. Musím ale říct, že bych už nejraději měl ty dva zápasy ve Zlíně za sebou. Nejezdím tam úplně rád.

Ze sportovního hlediska, nebo z jiných důvodů?

Herně ani ne. Přijde vždycky celá rodina a spousta lidí po mě chce lístky. Hodně lidí je tam na mě zvědavých. Neříkám, že mě to nějak úplně svazuje. Jsou tam ale věci, které mi tam doteď leží v žaludku. Tím bych to uzavřel.

Mohl byste být přece jen konkrétnější?

Nesouvisí to přímo s klubem, protože lidé, kteří v klubu byli, když jsem odcházel, už tam nejsou. Celkově mi atmosféra kolem těch utkání nesedí. Beru ty zápasy jako nutné zlo. Nejezdím do Zlína rád. Domů samozřejmě ano, ale na hokej ne.

Zlín jako soupeř vám po herní stránce vyhovuje?

Hodně se to tam točí kolem první lajny. Teď tam navíc přišel Petr Čajánek, který rozšířil tu údernou sílu. Hrají už několik let stejně. Martin Hamrlík s Petrem Leškou tam řídí přesilovku i celý tým. V přesilovkách a oslabeních se bude rozhodovat. Při hře pět na pět bude zápas vyrovnaný.

Mohl by tedy platit univerzální recept nenechat se zbytečně vylučovat?

Říká se, že kdo nestíhá, tak fauluje. Pokud nám budou klouzat nohy, tak bychom se mohli zbytečných vyloučení vyvarovat.

Už druhou sezonu nastupujete v jedné řadě s Tomášem Mertlem a Davidem Kuchejdou. Nyní vás trenéři roztrhli. Berete změnu jako oživení, nebo byste raději nastupoval v ustáleném složení?

Složení týmu vždycky záleží na trenérovi. Je fakt, že v poslední době jsme nehráli moc dobře. Asi to bylo logické vyústění situace.

V současné době procházíte sérií čtyř zápasů v řadě na ledě soupeřů. Berete to jako velký hendikep?

Abych pravdu řekl, tak mi to ani nevadí. Prostě to tak vyšlo. Ve světě je úplně běžné, že se jezdí na tripy. U nás to nejsou klasické tripy, protože se vracíme domů. Není to ale nic neobvyklého.

Cestování vám osobně nevadí?

Ne. Sednu do autobusu a spím. Spíš bývá náročnější cesta domů po zápase. To člověk sedí a nemůže spát. Je to spíše nuda a snažíme se zabavit knížkou nebo nějakým filmem. Už je to přece jen pár let, kdy jsem byl v Kanadě, ale tam čtyři hodiny jízdy byla krátká doba, takže mě to trochu vycvičilo a naučilo do života. Pohybovat se po našem státě tak pro mě už teď není problém, protože je to všude kousek.

S jakým výsledkem byste byl po utkání ve Zlíně spokojen?

Se třemi body.