Jak jste vnímal situaci kolem výluky v NHL, která hrozila prakticky od skončení minulé sezony?
Už od léta jsem byl domluvený s manažerem Mountfieldu Petrem Sailerem, že pokud k výluce dojde, tak by měl klub zájem, abych tady hrál. Jakmile byla výluka vyhlášena, tak Petr zavolal, já jsem se domluvil s rodinou a odsouhlasili jsme, že do Budějovic odletím. Doma mě pustili. Pochopili, že pro moji kariéru je dobré, abych hrál. Jiné východisko jsem neměl.

Léto jste většinou strávil v Americe?
Po sezoně jsem se vrátil na čtyři týdny domů do Havlíčkova Brodu. Když měla začít škola, tak jsme se vrátili zpátky do Ameriky.

Už se cítíte jako rodina více jako Američané než Češi?
Děti už jsou jsou Američany. Chodí tam do školy a prostě žijeme tam. Ale jestli v Americe zůstaneme nastálo, to nevím.

Trénoval jste v létě sám, nebo s partou nějakých spoluhráčů?
Zůstávají tam kluci s New York Islanders, kterým tam děti chodí do školy. S těmi jsem trénoval. A nebo sám. V tom není problém.

Žijete s rodinou v New Yorku?
Ne přímo. Jsme na Long Islandu.

Po dlouhých letech v New York Islanders jste minulou sezonu odehrál v Columbusu, kde vám skončil jednoroční kontrakt. Neznervózňuje vás, že nemáte nikde podepsanou novou smlouvu?
Ne to vůbec. Samozřejmě bych chtěl ještě v NHL hrát, ale už nejsem nejmladší a můj chorobopis je také dost děsivý. Nevím, jestli někdo na sebe vůbec vezme to riziko a angažuje mě.

Byly alespoň nějaké záblesky, že byste mohl někde v zámoří podepsat?
Záblesky byly. Asi ze čtyř týmů, ale skutečně to nebylo nic vážného. U jednacího stolu jsme rozhodně neseděli.

Snižuje podle vás právě probíhající výluka naději na podpis smlouvy pro letošní sezonu?
Je to taková divná situace. Nikdo neví, co bude. Je těžké říct, jestli je teď pro mě menší šance někde podepsat.

Máte svého agenta, který se o případný přestup stará?
Ano. Ale co teď může řešit?

Jak probíhaly vaše první kroky po návratu ze zámoří?
Přiletěl jsem v pátek a jel jsem domů do Havlíčkova Brodu. V sobotu jsem byl poprvé v Budějovicích na tréninku.

Cítil jste únavu po náročném cestování?
Byl jsem úplně hotovej.

Takže situace nebyla taková, abyste mohl nastoupit už v neděli v Pardubicích?
To ne. Takový nejsem. Vím, že někteří kluci hrají hned po příletu. Já si chci být ale stoprocentně jistý, že budu pro mužstvo přínosem. A ne, abych někomu zabíral místo.

Vaše transferkarta je ale vyřešena, takže nastoupit jste mohl?
To ano. Aktuálně jsem hráč Budějovic.

Nastoupíte poprvé v úterý proti Spartě?
Nevím. Musím se domluvit s trenéry.

Záležet bude na tom, jak se budete cítit?
Spíše bude záležet na trenérech.

S nadsázkou řečeno, pokud budete nominován, tak byste šel hrát?
Asi bych ještě raději potrénoval a nastoupil až v pátek.

Pokud tuto větu řeknete trenérům, tak začnete skutečně asi až v pátek v Brně.
Nevím. Kdy naskočím, to bych raději nechal bez komentáře.

Vzpomenete si občas po osmi letech na postup s Budějovicemi do extraligy?
Jistě. Bylo to příjemné. Na druhou stranu to ale také byla povinnost.

To je sice pravda, ale zase tak jednoduché to nebylo…
Když si vzpomenu na semifinálovou sérii s Chomutovem, tak mi z toho není moc dobře po těle. Ale naštěstí jsme to zvládli.

Koho známého jste našel po dlouhých letech, kdy jste se vrátil do českobudějovické kabiny?
Byl jsem docela překvapen. Edu Turka už jsem našel jako trenéra gólmanů, Bělmu (Radka Bělohlava – pozn. red.) jako jednoho z dvojice trenérů, Petra Sailera jako manažera a Šimurku (Jiří Šimánek) jako kapitána. Ještě s námi tehdy hrál jako mladík Lukáš Květoň a znal jsem z extraligy Frantu Ptáčka. A také Kubu Kováře.

Ten hrál tehdy za juniory. Toho si také pamatujete?
To ne. Ale bydlel jsem s ním loni na pokoji na mistrovství světa.

Cítíte nějaké změny na stadionu, ve městě a vůbec v hokejovém prostředí?
Abych se přiznal, tak mi to připadá úplně stejné, jako když jsem tady tenkrát v době přecházející výluky hrál.

Kolik počítáte, že byste toho mohl v Budějovicích odehrát?
Nevím. Těžko říct.

Smlouvu jste s klubem podepsali na nějakou určitou dobu?
Ve smlouvě mám klauzuli, že jakmile skončí výluka v NHL, tak mě klub uvolní.

Pokud by se nenaskytla žádná možnost do NHL, tak byste na jihu Čech zůstal celou sezonu?
Třeba jo. Ale je to těžké kvůli rodině. Celý rok bych tady bez rodiny být nechtěl.

Varianta, že by rodina přiletěla za vámi, nepřipadá v úvahu?
Ono je to složité. Máme dvě dcery. Starší je sedm let, mladší pět. Starší dcera chodí v Americe do školy, takže to už je problém. Uvidíme, jak se to vyvine. Nechtěl bych zatím předbíhat událostem.