Když se jí něco podařilo, bral to manžel jako samozřejmost. Ale když se něco nepovedlo, byla to pro něj záminka, aby ji ponižoval, urážel, nadával jí, shazoval ji ve všech rolích, které pro ni byly důležité. „Fyzicky mi nikdy neublížil, nikdy mi nedal facku, ale psychicky mě zadupal do země tak, že kdybych si mohla vybrat, zvolila bych si fyzický útok,“ vyprávěla třiačtyřicetiletá Soňa svůj příběh pro web Stop násilí. I v podobných případech má obětem pomoci návrh zákona schválený v květnu vládou.

Matka tehdy desetileté a třináctileté dcery začala po čtrnácti letech pekla řešit rozvod a opatrovnický soud. „Opakovaně mi dokázal vnuknout naději, že už to bude dobré. Bude to dobré, pokud se změním nebo poučím a začnu se chovat jinak. Roky jsem si jeho výčitky brala k srdci, pracovala na sobě, měnila návyky tak, aby byl spokojený. Ale nikdy jsem té spokojenosti nedosáhla, vždycky přišel s něčím dalším. Roky manipulace. Teď to vím. Teď mám náhled, a to i díky terapii, kam docházím. Paradox. Roky mě posílal na terapie, aby mi někdo vysvětlil, že se chovám jako kráva. Tak i v tomhle jsem ho poslechla a objednala se. A terapeutka mi vysvětlila, co je to domácí násilí,“ pokračovala Soňa.

Domácí násilí už nepřehlížet

Zmíněný zákon reaguje na alarmující čísla, podle nichž má s domácím násilím zkušenost více jak třetina české populace, z 95 procent ženy. Naprostá většina případů zůstává neohlášena, oběti často situaci řeší pozdě, krutost agresora se do té doby vystupňuje. Ve více než polovině případů jsou těmto traumatickým událostem přítomny děti. Ty si kromě traumatu odnášejí do života i zkušenost, že násilí v partnerských vztazích je normální. V těchto vzorech chování mnohdy pokračují.

Domácí násilí rovněž představuje jeden z nejčastějších důvodů, proč se rozpadne manželství.

close Vedoucí odboru obecné kriminality Policejního prezidia ČR Jaroslav Hrabálek a poslankyně a zakladatelka iniciativy Pod Svícnem Barbora Urbanová. info Zdroj: Deník/ Zuzana Hronová zoom_in Vedoucí odboru obecné kriminality Policejního prezidia ČR Jaroslav Hrabálek a poslankyně a zakladatelka iniciativy Pod Svícnem Barbora Urbanová. Zákon o domácím násilí, jenž má nabýt účinnosti od ledna 2025, ve skutečnosti znamená změnu v několika právních normách. Doposud chybějící definice pojmu přibude do občanského zákoníku. „Pachatel a oběť spolu nemusí sdílet domácnost, může se jednat o bývalé partnery, násilí se může odehrávat i mimo společnou domácnost. Netýká se pouze fyzického násilí, ale také toho psychického a sexualizovaného. Zákon nezapomíná ani na ekonomické násilí, kdy pachatel omezuje přístup oběti k finančním prostředkům, a kontrolující jednání, během kterého pachatel kontroluje a omezuje každodenní činnosti oběti,” shrnula jedna z iniciátorek změn a hlavní tvář iniciativy Pod svícnem, jež bojuje za zlepšení situace obětí domácího násilí, poslankyně Barbora Urbanová ze STAN.

Občanský zákoník dozná i další úpravy: domácí násilí bude kritérium, k němuž se musí přihlédnout při rozhodování o svěření dítěte do péče a při rozhodování o vypořádání společného jmění manželů během rozvodu.

Více ochránit oběť před agresorem

Součástí je také novela přestupkových zákonů, jež posiluje práva obětí přestupků se znaky domácího násilí. Mají mít právo na doprovod důvěrníkem a právo na zabránění kontaktu s pachateli násilí. Přestupkové komise také budou muset k obětem přistupovat se zvláštní citlivostí, aby zabránily dalšímu způsobování újmy. Důvodem je srovnatelná zranitelnost obětí v přestupkovém řízení jako v řízení trestním. Dosavadní stav vedl k tomu, že oběti domácí násilí často raději nic nenahlásily.

Součástí je také novela občanského soudního řádu, která zakazuje nařízení mediace při rozvodovém řízení v případech, kdy v rodině dochází k domácímu násilí. „Určitě s tím souhlasím. Nedovedu si představit mediaci s násilníkem, ani s obětí. Mediace je vhodná pro docela normální lidi, kteří se nemohou dohodnout ve vypjaté situaci. Musí být spolehliví v dodržování dohod a čestní ve vyjednávání. Pokud jeden druhého mlátí, pak to je úplně jiná kategorie,“ sdělila Deníku zakladatelka mediačního centra Manofi a zapsaná mediátorka Michaela Kopalová.

V zákoně o Policii České republiky se prodlouží délka vykázání ze společné domácnosti v případě domácího násilí z deseti na čtrnáct dní a zavede se povinnost policie zabavit vykazované osobě zbraň. „Když násilníka vykážou v pátek, deset dnů uplyne v dalším pondělí, a to je hrozně krátká doba. Když chce žena něco podniknout, musí pospíchat nejlépe hned v pondělí za sociální pracovnicí, udělat s ní zápis a podat věc k soudu. Dalo se to těžko stíhat, zvláště když do toho ještě přišly třeba svátky. Prodloužení tedy rozhodně vítáme,“ konstatovala ředitelka organizace Respondeo, jež mimo jiné pomáhá obětem a svědkům domácího násilí a obětem trestné činnosti, Andrea Líbalová.

Po bezprostředním zážitku občas obětem trvá sebrat energii k dalšímu řešení. „Máme zkušenosti, že si třeba žena vypne mobilní telefon a nereaguje. Když se vzpamatuje, už bývá na podání předběžného opatření pozdě,“ dodala.


Nahrává se anketa ...

Dvoutýdenní lhůta podle Líbalové umožní pomáhajícím organizacím jako Respondeo absolvovat s klientem aspoň dvě konzultace a domluvit se v klidu na dalším postupu v této mimořádně stresující situaci.

close Petra Wünschová, ředitelka Centra Locika info Zdroj: Deník/ Zuzana Hronová zoom_in Petra Wünschová, ředitelka Centra Locika

Vládou schválený zákon vítají i zástupci Centra Locika, jež pomáhá dětem zažívajícím násilí v rodině, ať už jako přímé oběti nebo svědci. Podle jeho ředitelky Petry Wünschové přispěje ke snížení bagatelizace násilí v blízkých vztazích. A zmenší také rozdílné řešení případů v rámci trestního a opatrovnického řízení. „Často se v praxi setkáváme s tím, že dítě je dále poškozované v průběhu opatrovnického soudu. Ten není často obeznámen s tím, co dítě doma zažívalo, nebo na něj nebere dostatečný ohled. Není výjimkou, že jsou děti nuceny do kontaktu s rodičem, jenž byl původcem závažného násilí na jeho blízkých, a mají z něho strach,“ popsala Wünschová.

Úprava podle ní nicméně neřeší nedostupnost služeb pro děti. „Ne vždy stačí, když je odborná pomoc zajištěná jen pro rodiče, důležitá je i přímá pomoc pro děti,“ upozornila. Intervenčních center, dětských psychologů či psychiatrů je však v Česku stále velký nedostatek.

FORMY DOMÁCÍHO NÁSILÍ

PSYCHICKÉ NÁSILÍ: nadávky, bezdůvodné obviňování, pokořující poznámky, urážky s cílem zničit sebevědomí a rovnováhu oběti („jsi nula, beze mě nic nedokážeš“), pomlouvání, ponižování, zesměšňování, odepírání spánku, jídla, vyhrožování sebevraždou, sociální izolace (zákaz návštěv příbuzných, přátel, zamykání), sledování telefonátů, nečekané kontroly, sledování, vzbuzování strachu, pronásledování, ničení osobních věcí oběti, výhrůžky („jestli odejdeš, zabiju tě“, „seberu ti děti a už je neuvidíš“, „stejně ti nikdo neuvěří“)

FYZICKÉ NÁSILÍ: facky, rány pěstí, kopance, škrcení, smýkání, tahání za vlasy, ohrožování zbraní

EKONOMICKÉ NÁSILÍ: vytváření ekonomické závislosti na partnerovi (omezení přístupu k penězům, přidělování peněz po malých částkách a jejich přesné vyúčtování, nucení posílat peníze na konto partnera, zákaz pracovat)

SEXUÁLNÍ NÁSILÍ: nucení k sexu násilím nebo výhrůžkami, nucení k nepříjemným sexuálním praktikám, znásilnění

(Zdroj: Centrum Rosa, www.rosacentrum.cz)

Domácí násilí se přestane brát na lehkou váhu, věří expertka

Je ředitelkou centra Rosa pro ženy ohrožené domácím násilím. Od vládou schváleného zákona o domácím násilí si Branislava Marvánová slibuje, že se krutosti za zdmi bytu přestanou brát na lehkou váhu. A oběti začnou věřit, že se mohou dočkat pomoci.

close Branislava Marvánová Vargová, psycholožka z centra pro ženy Rosa. info Zdroj: Deník/ Zuzana Hronová zoom_in Branislava Marvánová Vargová, psycholožka z centra pro ženy Rosa. Jaké jsou podle vás největší těžkosti, s nimiž se vaši klienti při řešení domácího násilí setkávají?
Mnoho obětí svou zkušenost s násilím raději nikdy nenahlásí. Pokud tak učiní, jsou posuzovány jednotlivé případy odděleně, nikoli jako určitý souvislý vzorec jednání. Kvůli tomu pak nemusí dosáhnout klasifikace trestného činu. Pokud případ skončí u přestupkové komise, oběť nemá stejná práva ochrany jako oběť trestného činu, přestože může čelit stejným obavám a riziku stupňování násilí. Proto velmi vítáme zavedení větší ochrany obětí v přestupkovém řízení. Doufáme, že to povede k větší důvěře obětí v systém pomoci a k jejímu včasnějšímu vyhledání.

Je podle vás důležité, že se do občanského zákoníku dostane jasná definice domácího násilí? Může něco změnit?
Začlenění jasné definice do občanského zákoníku může mít vliv na instituce, které s oběťmi pracují: na policii, zdravotníky, poskytovatele sociálních služeb, Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), zaměstnavatele či školy. Definice umožní pojmenovávat a identifikovat i ty případy, jež nedosáhnout intenzity trestného činu nebo je oběti nenahlásí policii, ale budou o své zkušenosti s násilím hovořit například u opatrovnických soudů.

Dle návrhu zákona by opatrovnické soudy měly přihlížet k domácímu násilí v rodinách. Co to podle vás způsobí?
Oběti čelí pokračování nátlaku také po odchodu z násilného vztahu a velmi často prostřednictvím dětí a kontaktu s nimi. OSPOD nyní může tápat, jak identifikovat domácí násilí, protože neexistuje jednotná a závazná definice pro všechny instituce. Může také zastávat názor, že násilí mezi rodiči neovlivňuje nezletilé děti, respektive že pro ně nepředstavuje riziko. Tím, že opatrovnické soudy by měly povinnost přihlížet k násilí v rodině a k jeho vlivu na nezletilé děti, očekáváme, že to posílí také zájem a možnosti OSPOD domácí násilí pojmenovávat a zohledňovat. A také vyhodnocovat rizika dětí vyrůstajících v těchto rodinách.

Jak vašim klientům pomůže, že se prodlouží doba vykázání násilníka ze společné domácnosti z deseti na čtrnáct dnů?
Stávajících deset dní mohlo zahrnovat dva víkendy, během nichž oběť nemůže situaci řešit s úřady a institucemi. Z deseti dnů jí tedy mohlo zbývat pouhých šest, což je krátká doba. Následujeme tedy zahraniční zkušenost, kdy má policie pravomoc vykázat na dva týdny. Během nich mohou oběti začít situaci řešit, rozhodnout se, co chtějí dál, a podniknout první kroky.

DOMÁCÍHO NÁSILÍ PŘIBÝVÁ
(srovnání let 2022/2023)

Vykázání násilníka:
2022: 1087 případů
2023: 1268 případů

Počet vykázání v domácnostech s nezletilými dětmi:
2022: 560 případů
2023: 1090 případů

Lidé označení policií za ohrožené:
2022: 2225 osob (1088 žen, 992 dětí, 145 mužů)
2023: 2612 osob (1251 žen, 1180 dětí, 181 mužů)
Nejohroženější věkové kategorie 2022 i 2023: 27-40 let a 0-6 let

Zdroj: Asociace pracovníků intervenčních center ČR, z.s.