Hrad Pořešín spolu s dalšími hrady na Malši má štěstí. Příkladně o něj pečuje sdružení Hrady na Malši a výzkum provádí špičkový odborník na výzkum hradů Tomáš Durdík z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Kdo by se totiž pustil do kopání na hradě na vlastní pěst, dostal by se do rozporu se zákonem a napáchal by obrovské škody. Stejně tak se jich může rovněž dopustit i nesvědomitý archeolog.
„Práce archeologa je detektivka,“ vysvětloval Tomáš Durdík „Archeolog nehledá poklady, ale informace. Člověk produkuje i odpadky a v nich se dá číst jako v knize. Ovšem musí se to umět,“ zdůraznil. Tou informací nejsou jenom nalezené předměty, ale také to, kde a v jaké vrstvě se nacházejí. K archeologům promlouvá i reliéf terénu či třeba způsob, jakým se navršily kameny po sesutí zdi a mnoho dalších okolností, které by laik vůbec nezaznamenal. „Při neodborném kopání se cenné informace nenávratně zničí,“ řekl archeolog. Proto je hrad Pořešín s dalšími hrady na Malši díky neporušenosti letitého nánosu země tak cenný.
„Například bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem Rožmberkové nechali hrad zbořit. Lidé vysoké hradní zdi podkopávali a pažili výdřevou, aby nespadly, a pak výdřevu zapálili,“ prozradil Durdík jednu ze zajímavostí. „Nebo například z nalezených kostí vyplývá, že na hrad Pořešín se vozilo maso zbourané, tedy již částečně zpracované, a jenom lepší druhy masa. Takže podle nálezů na hradě by třeba kráva končila pod koleny,“ dodal s úsměvem.
Hrad Pořešín se během své existence měnil. Zpočátku, kdy ho postavili páni ze Strakonic na okraji svého území, nebyl moc výrazný.
Ale později se změnil v blyštivou rezidenci, kdy dostal vzhled zajímavého typu hradu. Stal se hradem s takzvanou plášťovou hradbou. „To znamená, že neměl velkou hlavní věž. Všechny budovy byly schované za hradbami a zvenčí nebyly vůbec vidět,“ popisoval Tomáš Durdík. „Obrana hradu ležela na vysoké plášťové hradbě, nahoře ukončené průchozím ochozem, takže obránci nemuseli pořád běhat dolů. To bylo velmi výhodné,“ vykresloval. Podle jeho slov vůči tomuto opevnění stálo v zajímavém kontrastu nové opevnění pozdější. Markvart z Pořešína nechal hrad rozšířit ještě o druhé předhradí.
„Jeho opevnění ovšem postrádalo dřívější bytelnost. Bylo obrazem své doby, neboť za Karla IV. Čechy prožívaly snové období veliké prosperity a minimálního válčení. Čili majitelé hradu neprověřovali opevnění v praxi a věřili, že je postačující.“
Majitelé hradu se tedy věnovali příjemnějším věcem, jako pohodlnému bydlení a luxusu. „Pak ovšem vypukly husitské války, a bylo zle,“ poznamenal vedoucí výzkumu.
„V celočeském kontextu jsou hrady na Malši svou autenticitou a zachovalostí velice cenné. Bez nadsázky jsou stříbrem Českokrumlovska,“ vyzdvihl Tomáš Durdík.