Českokrumlovské Egon Schiele Art Centrum upřelo svoji letošní pozornost k Číně a právě dnes otevírá svoji letní expozici, která ukáže jak historii, tak i moderní tvář čínského umění.

Podle ředitelky Centra Hany Jirmusové tento záměr přesně zapadá do celkové koncepce výstav. „Snažíme se každý rok představit některou ze zemí nebo oblastí světa v její klasické i současné moderní podobě. Vloni to byl například klasik Keith Haring a mladí američtí umělci, letos je to tradiční čínské umění a mladí čínští umělci. V tomto trendu letních sezon hodláme pokračovat,“ upřesnila Hana Jirmusová. Slavnostní vernisáží se výstava otevře právě dnes večer v 19 hodin.

Co je připraveno?

Expozice, ve které si budou moci návštěvníci prohlédnout tradiční čínskou krajinomalbu, čínské novoroční obrazy s operními scénami, nebo objekty, koláže, fotografie i plastiky architekta a sochaře Wang Hui a fotografa a grafika Tian Yonghua doplní i Tváře ze zdí, tedy soubor fotografií, které v Číně nasnímal český fotograf Jindřich Štreit.

V dalších prostorách Egon Schiele Art Centra pak otevře svoji výstavu i Jiří Surůvka. Toho už mnoho českokrumlovských občanů, ale i turistů zná aniž si to možná uvědomují, protože je autorem letošní kontroverzní madony, vystavené na jedné z fasád Centra v českokrumlovské Široké ulici. „Tato expozice bude trvat až do října tohoto roku, ovšem s obměnami, protože papírové čínské exponáty z Národní galerie Praha budou po třech měsících vyměněny,“ dodala včera Hana Jirmusová.

Srovnání světů

Co osobně Haně Jirmusové čínské umění říká a jaké byly její pocity při návštěvě Pekingu? „Pro mne je to pohled do jiného světa. Jak mentalitou všech lidí, se kterými jsem v Číně přišla do styku, tak i tím, co jsem tam viděla. Nejen způsobem tvorby a technikou, ale i prezentací umění. Připadá mi zajímavé srovnat oba tyto světy. Samozřejmě mě také uhodilo do očí, jak je pro ně nerozlišitelné to pro ně kratičké období, kdy například žil Egon Schiele. My jsme se vždy také snažili představit umělce, kteří třeba zemřeli předčasně, jako on, nebo žili ve stejné době, ale pro Číňany nemá deset dvacet let prakticky žádný význam. Oni dělí etapy na dynastie a ty trvají staletí. Takže už jenom přístup k času byl při přípravě výstavy pro obě strany velice zajímavý.“

Čína táhne

O Čínu je velký zájem i díky letošní olympiádě, plní stránky novin, magazínů nebo obrazovky televizí a to v kladném i někdy záporném slova smyslu. Od politických vztahů ke světu nebo Tibetu, přes novinky v přípravách na hry, novinky ve sportu, ekonomice a podobně. Stačí se projít Českým Krumlovem s očima otevřenýma a je okamžitě vidět, že v davech turistů někdy i dokonce převládají asijské typy. Jsou to nejen návštěvníci z Japonska, ale ve velké části z Hongkongu a z Číny samotné.

Je to otevřením se našich zemí, dají se naše povahy promíchat a můžeme se od nich něčemu naučit? „Jistěže se můžeme mnohému naučit a můžeme se i vzájemně inspirovat. O Číňanech se například říká, jací jsou to pracovití lidé a oni jsou, ale na rozdíl od nás mají opravdu doslova pravidelný způsob života. Neexistuje, aby vynechali například oběd. Nebo jejich koncentrace. Nemají v sobě netrpělivost a nervozitu, alespoň jsem to nepoznala.

Podle jednoho z vystavujících umělců Wang Hui (strana 2) mají Číňané silně zastoupenu ve svém životním cíli právě práci. „Připadá mi, že v Evropě je tomu naopak, jakoby tady lidé žili spíše pro odpočinek a práci brali jako povinnost, kterou je nutné přetrpět,“ dodal Hui. Hana Jirmusová sice s úsměvem připouštěla výjimky s tím, že také určitá část Čechů žije také pro práci, ale v zásadě souhlasila. „Pokud mluvíme o většinové společnosti, pak ano, ta je nastavena jinak a její prioritou jsou dovolené, víkendy, volné dny a svátky.“