Co máte v plánu pro rok 2008?
Hlavní bude, jestli budu zdravý, to budu určitě zase šťastný. Doufám, že Betlém opět rozšířím. Místa mám dost. Jde mi hlavně o vypracování detailů, protože ty to nejvíce oživí. Kdyby se to udělalo jenom na rovině, tak to tolik nevyzní. Nechci všechno prozradit, lidé se mohou těšit na překvapení.

Dal jste si nějaké novoroční předsevzetí?
Samozřejmě. Co mi budou síly stačit, tak budu řezat. Rád bych také zdůraznil, že jsem pouze obyčejný člověk a doufám, že to tak i zůstane.

Jak moc jste svůj Betlém rozšířil na poslední velešínskou výstavu?
Na letošní výstavu jsem řezal kolem 40ti nových figurek. Do vernisáže jsem jel natvrdo na doraz. Noc před tím jsem ani nespal, protože jsem řezal figurky listonoše a včelaře.

Jaké dřevo používáte?
Řežu z lipového dřeva. Kdysi jsem zkoušel textil, ale nebylo to ono. Dřevo je dřevo.

Jaká je vlastně historie vašeho Betléma?
Originál Betlému byl vyrobený v roce 1860 na Jilemnicku. Získal ho někdy kolem roku 1935 můj děda Alois Kazda, když zemřel kněz, který betlém vlastnil. Jeho manželka si s ním totiž nevěděla moc rady. Celý život ho poté děda uchovával a já jsem se na něj jezdil hrozně rád dívat. Originál pak putoval k mému strejdovi. Betlém opatruji jako skvost, rodinný klenot. Když tady vznikla Společnost přátel města Velešín, tak mě poprosili, jestli bych jim ho nepůjčil na loňskou výstavu. Neměl bych ale nic doma, tak jsem vyřezal 15 základních figurek.

Jak dlouho se vašemu koníčku věnujete?
Zabývám se tím celý život, vlastně od sedmi let. Bude mi 43 let. Je to moje noční hobby, protože jsem jinak zemědělec. Je to můj úlet. Jsem běžec proti času, nemám mobil, ani počítač. Pro mě je nejkrásnější věcí, když vidím očička lidí, kteří na to koukají.

Patříte do Společnosti přátel města Velešín?
Nejsem u nich jako člen, ale hodně mě motivují. Jsem jenom takový pomocníček, ale jsem moc rád, že s nimi můžu spolupracovat.