Dnes už pomník dostává konkrétní obrysy. Křemežští se ho totiž chystají odhalit během Křemežského veletrhu.
„Myslím, že dnes v regionu, ale i v samotné Křemži málokdo, zejména mladá generace, ví, kdo to byl Jan Smil ze Křemže,“ říká rodák z Krásetína Václav Hajer z Kaplice, který se domnívá, že vladyka si zasluhuje větší pozornost. Proto už několik let usiluje o to, aby v Křemži vznikl pomník Jana Smila. A to i navzdory tomu, že názory na rytíře se různí, jelikož Jan Smil má za sebou i loupeživou minulost.
„Letos uplyne 560 let od jeho zákeřné popravy Oldřichem z Rožmberka,“ připomenul Václav Hajer, který je členem přípravné skupiny.
„Proti záměru postavit pomník Janu Smilovi nebyli ani zastupitelé a pomoc nám ochotně přislíbili také pracovníci Jihočeského muzea, muzea v Č. Krumlově i státního a oblastního archivu,“ řekl starosta Křemže Josef Troup. „Otevření pomníku doplní také krátká populárně–naučná přednáška o osobě Jana Smila v souvislosti s Oldřichem z Rožmberka a Zikmundem,“ dodal. Křemežského vladyku ovšem nebude připomínat jeho socha, pomník bude skromný. Bude mít podobu kamene s vybroušeným nápisem a znakem rodu, který má ve svém znaku i městys.
„Kámen už máme. Dlouho jsme ho hledali. Jeden krásný jsme získali z Blanského lesa díky státnímu podniku Lesy ČR,“ řekl starosta. „Pracovní tým se teď soustředí na získání sponzorů,“ poznamenal.
Jan Smil z Křemže jako příslušník vladyckého rodu prožil dětství na rodné tvrzi v Křemži.
Brzy jako méně majetný šlechtic vstoupil do služeb Oldřicha II. z Rožmberka, ale když Oldřich opustil kališnické vyznání, Smil odešel z jeho služeb. Stal se stoupencem husitů. Sňatkem s Annou z Rožmitálu nabyl značného jmění a vlivu. Kromě toho Oldřich s nelibostí sledoval loupeživý způsob života křemežského vladyky. Ovšem této činnosti se v době husitských válek věnovali prakticky všichni šlechtici, aby si v nejisté době zajistili majetek. V roce 1439 byl Jan Smil z Křemže zatčen a na osm let uvězněn na českokrumlovském hradě. A v roce 1447 ho Oldřich II. nechal popravit.
V současnosti visí ve vzduchu otázka, kam kámen postavit. „To je teď problém. Námi navržené místo na ostrůvku u autobusové zastávky na náměstí radní zavrhli. Místo něho vyčlenili místo za kostelem. Jenomže tam by byl pomník zastrčený, je to místo málo navštěvované. Ještě se pokusíme radní obměkčit,“ doufá Václav Hajer, že pomníček získá místo, jaké si zasluhuje.