Náměstí Svornosti v Českém Krumlově pamatuje mnoho. Leccos se nikdy nevrátí, ale díky organizátorům Festivalu komorní hudby a desítce hudebníků pod vedením Martina Voříška to není případ Kapely Schwarzenberské gardy v její meziválečné jazzbandové podobě. Písně 
30. let jsou posluchačsky velmi přívětivé, někdo by možná namítl, že jsou sázkou na jistotu. Tomuto počinu je však třeba přiznat důležitost a originalitu nejen díky zdařilému dobovému zvuku, ale i autentickému repertoáru, se kterým se jinde setkáme jen stěží. Je třeba též ocenit gesto pořadatelů, kteří se rozhodli pořádat dva koncerty bez vstupného jako matiné na náměstí.

Kvůli lehkému organizačnímu zmatku v podloubí radnice si obecenstvo muselo 
5. července na začátek počkat o chvíli déle, ale příliš to nevadilo. Po čtvrt na dvanáct se dočkalo a jazzband spustil sérii dobových šlágrů od kapely schwarzenberské gardy. Ve své době písně zřejmě působily civilněji, ale s odstupem měly, zvláště textově, vcelku obskurní a vtipný charakter. Vystoupení komentoval Martin Voříšek, díky kterému bylo možno nuance o to více ocenit. I přes 'lehčí' nádech byla dobře vidět profesionalita hudebníků, navíc si to pánové užívali, o čemž svědčil mimo jiné nezlomný úsměv klavíristy Jakuba Šafra. Hudebníky sice trochu obtěžoval vítr, který problematizoval práci s notami, ale posluchači jej ocenili, protože vyvažoval polední slunce. Po příjemně strávené hodince se jazzband rozloučil přídavkem – zopakováním hitu Wenn die Elisabeth. Obnovení kapely, i když jen pro festival, je určitě významnou událostí pro lokální hudební dění.

Hodnocení Deníku 80%



PAVEL CÍGLER
Autor je muzikolog

Rozhovor s Martinem Vořískem přináší pondělní Deník