Její reedici podnítil nečekaný zájem čtenářů, kteří si první vydání letos v létě rozebrali během pár týdnů. Jejího autora Jiřího Bártu to překvapilo i potěšilo. Tento projekt realizovaný až v důchodcovském věku byl naplněním jeho snu vzdát „své“ hoře hold knižní formou. A navíc byl první, kdo Kleti věnoval samostatnou publikaci.

A Jiří Bárta byl k takovému kroku osobou skutečně povolanou. Blanský les, kde je Kleť nejvyšší horou (1084 m n. m.), prošněroval křížem krážem na kole, na lyžích i pěšky nesčíslněkrát. Jako člen Horské služby to měl i v popisu práce. Z osobního zájmu vyhledával dávno zaniklé stezky, objevoval zapomenutá místa, zvláštnosti i trvalé lidské stopy na kleťských stráních.

Když díky obnovené stolní Společnosti žebříkového kamene padlo závazné rozhodnutí sepsat o Kleti knihu, Bártovo shromažďování historických i faktografických informací o populární jihočeské hoře nabylo na intenzitě. Z terénu se přesunul do knihoven a archivů a vyhledával vše, co se Kleti týkalo. Ať to byly materiály zpracované v minulosti historiky, zmínky z dobového tisku, z kronik a pamětních knih či vzpomínky pamětníků.

„Nemám rád, když se historie zkresluje nebo upravuje. Proto mě těší, že se mi podařilo ověřenými prameny podložit válečná léta, dokumentovat tehdejší situaci, kdy Češi na Kleť nesměli vůbec a zpočátku i Němci s jistým omezením,“ dokládá Bárta.

Holubovskému rodákovi se podařilo získat dostatečné množství podkladů k vytoužené monografii známé jihočeské dominanty. V knize najdete nejen odkazy na pravěké osídlení včetně archeologických nálezů a kapitoly o historii Kleti z dob schwarzenberského panství, ale také o vzniku rozhledny z roku 1825 a o sto let mladší kamenné turistické chaty na jejím vrcholu, o drobných sakrálních stavbách a hájenkách na svazích Kleti či kamenných a jiných památkách v tomto mikroregionu. Zkrátka nepřijdou ani přírodní zajímavosti a současnost, svůj šálek čaje v knize najdou vyznavači myslivosti nebo milovníci záhad, i když některým z nich Jiří Bárta pragmatickým vysvětlením snímá roušku tajemna.

„To ovšem Kleti rozhodně na mystičnosti a přitažlivosti neubírá. Tím spíš, že Kleť podle některých pramenů obývaná Kelty, a to je široký prostor pro fantazii. A nemusí to být ani novodobě instalované menhiry, stačí starobylá ulička u Medvědí skály, kamenná stavba neznámého původu se schůdky či dnes už neexistující Walterova kaple,“ řekl autor, jenž Kleť představuje i z pohledu umění a sportu. Dokumentuje i návštěvy Kleti různými osobnostmi, jako byli podnikatel Augustin Zátka, básník Jaroslav Vrchlický či neblaze proslulý Adolf Hitler.

„Ve druhém vydání jsou zakomponovány drobnější doplňky, které se mi podařilo shromáždit – třeba o terénní motocyklové soutěži přes Kleť, o její elektrifikaci anebo o báseň z roku 1938, kterou se mi podařilo získat díky Janu Marešovi z krajské knihovny,“ uzavírá Jiří Bárta.Pokud se dočkáme třetího vydání, i to bude rozšířené o další nové poznatky o milované hoře Kleť, kterých stále přibývá.