Mladou českokrumlovskou kapelu Pub Animals opět vybrali čtenáři Českokrumlovského deníku jako nejoblíbenější hudební formaci Českokrumlovska. Rozhodli o tom v anketě na webových stránkách, kde mladíci hrající hudbu na pomezí ska a reggae získali 352 hlasů.

Pub Animals letos zbrojí svým debutovým albem safar–i, jehož vydáním si kapela podle slov zpěváka Pavla Podruha plní sen.

Titul Českokrumlovská kapela roku zase po roce putuje k Pub Animals. Máte celkem slušnou fanouškovskou základnu, což bylo znát i v přiložené diskuzi, kdy to dávali někteří najevo. Našli se však i tací, kteří proti vám slovně útočili. Souhlasíš s tvrzením mnoha hudebních souborů, že úspěch, byť stále jen poměrně malý, přináší i zášť?
Naprosto souhlasím!

Když jsme se bavili před rokem, mluvil jsi už o natáčení debutové nahrávky. Ta ale vychází až nyní pod názvem safar-i. Proč takové zdržení?
Ani bych neřekl zdržení. Dalo by se říct, že jsme před tím neměli zkušenosti se skutečně profesionálním nahráváním a tím jak probíhá. Kapela o osmi členech má neuvěřitelné množství nahrávacích stop. Často se stalo, že jediná píseň měla až 40 různých vrstev.

Celkově jsme si na té desce dávali velice záležet, abychom nic neuspěchali – to by byla velká škoda. Přesně sedm měsíců jsme pitvali každý prvek, dokud se nám to nezdálo perfektní. Kdo si počká, ten se dočká, a to je myslím přesně to, co se nám povedlo.

Na název safar-i jste přišli jak?
Hledali jsme něco, co by alespoň trochu vystihovalo různorodost a barevnost našeho cédéčla, jelikož má opravdu hodně nálad a výrazů. Jinak, když se správně přežene anglická výslovnost toho názvu, zavání to jamajským reggae slangem a to se nám také hodně líbilo.

Nahrávku jste křtili na konci ledna v českobudějovickém Marty´s Clubu. Jak se celkový večer podařil?
Podařil se skvěle! Po naší dlouhé odmlce přišlo 400 lidí, což nás strašně mile překvapilo. Naplnili jsme celý klub a lidi byli úplně super. Desku nám pokřtil náš producent Ecson Waldes a kamarád a zároveň rádce Jiří Hebík z kapely Heband. Byli jsme samozřejmě trošku nervózní, protože jsme dlouho předtím nehráli, ale doufám, že jsme to na sobě nenechali až tak znát.

Na internetu píšete, že desku poskytnete kompletně zdarma ke stažení. Co vás k tomu vede?
V dnešní době je prodej cédéček nesmysl a kapely se spíše zajímají o koncertování. Nahrávku dáváme zdarma k dispozici proto, aby se dostala i mezi lidi, kteří by si jinak originální CD nekoupili, ale naše hudba je zajímá. Samozřejmě máme také připravené klasické cédéčko, které bude v nejbližší době k dostání na našich internetových stránkách a koncertech.

Mluvilo se o vydání pod velkou nahrávací společností. To se vyvinulo jak?
Takové vydání je stále v jednání a v současné době se rozhodujeme mezi naprosto nezávislým přístupem, menším vydavatelstvím, nebo nadnárodní společností. Každý tento způsob má své klady a zápory, nicméně nám zatím nejvíc vyhovuje ten osobnější přístup menších vydavatelství.

Natáčeli jste v jakém studiu?
Všechny písně jsme natočili v progresivním nahrávacím studiu Biotech v Praze pod vedením jednoho z nejznámějších českých producentů Ecsona Waldese, který za svou práci získal řadu prestižních ocenění, jako například cenu akademie populární hudby Anděl, Ultram:x, Dance Awards či mezinárodní Clavia Competition.

Spolupráce s Ecsonem vnesla do naší muziky spoustu moderních a překvapivých prvků, které se na naší ska/reggae scéně moc nevyskytují. Zároveň myslím, že zachovala energii a dobrou náladu našich živých koncertů. Byl to pro nás hrozně důležitý krok, kterým jsme si splnili jeden velký sen.

Nějací hosté vás ve studiu navštívili?
Měli jsme tu obrovskou čest spolupracovat s hrstkou skvělých hostujících muzikantů v čele s jedním z předních evropských reggae vokalistů U-CEEm z německé kapely King Banana. Dalšími hosty jsou například Erika Fečová, zpěvačka soulových Navigators nebo Tokhi, známý pražský perkusista.

V neposlední řadě máme obrovskou radost ze spolupráce s kytaristou Milošem Švecem a trumpetistou Jiřím Hebíkem. Snažili jsme se opravdu udělat tu desku co možná nejvíce hudebně barevnou.

Na jakých výraznějších akcích vás mohli lidé v roce 2009 vidět?
Výraznějších akcí se teprve zúčastníme. Jinak v roce 2009 nás asi nejvíce bavil Lipno Fest v Černé v Pošumaví.

Nepřehlédnutelné byly personální rošády. Můžeš představit nové členy Pub Animals?
Ano, náš nový saxofonista se jmenuje Josef Svoboda a je z Týna nad Vltavou. Má vystudovanou konzervatoř, obor saxofon a okamžitě se stal naším velkým kamarádem. Další novou tváří je pan basista Martin Laštovka z Českého Krumlova, z jehož hudebního umění jsme všichni naprosto nadšeni a máme ho moc rádi. Důležité je, že jsme zase kompletní parta, která je připravená makat.

Slyšel jsem už názor, že za úspěchem jdete hlava nehlava. Díky tomu měníte kamarády z kapely za profesionální hráče. Co si o tom myslíš?
Tohle je velmi složitá otázka. My se hudbě věnujeme velice intenzivně každý den a mnoho jsme tomu také obětovali, což nevím, jestli mohou tito kritici říct. Za posledních sedm měsíců dřiny ve studiu jsme trochu dospěli a už takovým názorům nevěnujeme pozornost jako dřív. Samozřejmě v první řadě děláme hudbu pro naši radost, ale snažíme se ji dělat také kvalitně a to bohužel vyžadovalo jak změny personální, tak i změny v našem přístupu. Pokud si někdo myslí, že výměny hráčů jsou jednoduché jako lusknutí prstu, pak se velmi plete. Navíc bych ještě rád podotknul, že profesionál z nás není opravdu nikdo.

Má hudba, kterou hrajete, šanci k nějakému většímu úspěchu?
Budeme se snažit, aby se úspěchy dostavily. Teď máme CD, za kterým si plně stojíme a není jediný důvod se za něj stydět. Záleží jen na nás, jak se s tím dokážeme poprat.

Vždycky mě zajímalo, jestli nemáte občas v tak rozsáhlém složení problémy vejít se na podium. Některé kluby jsou přece jenom dost malé…
Naštěstí většina podií je tak velká, že se tam vejdeme. A jsme celkem ohební kluci, takže jsme si zatím vždy poradili. Naopak máme ty menší prostory rádi, kvůli atmosféře mezi lidmi a námi.

Jaký je rozdíl mezi dnešními Pub Animals a Pub Animals, kteří ještě chodili na gymnázium?
Řekl bych, ze jsme pořád stejní, snad trochu hudebně vyzrálejší.

Které kapele jsi dal v anketě hlas? A neříkej Pub Animals. (smích)
Když jsme se o tom na zkoušce bavili, prakticky všichni říkali, že by dali hlas kapele ZOE. Také Locomotive jsou pro nás legendy.