RECENZE: A je to jasné! Parazit si jde pro Oscara

A zcela oprávněně. Režisér a scenárista Pon Džun-ho přinesl do letošního filmového roku dílo, které zaujme, pobaví a zároveň je nebezpečně chytré a stojí na tvrdém sociálním podloží. Džun-ho, zkušený režisér, a ještě zkušenější scenárista, se po svých ceněných projektech, rozhodl natočit Parazita. Jeho scénář vypráví o chudé čtyřčlenné jihokorejské rodině, která žije kdesi v suterénu starého domu, kde nemají ani vlastní Wifi, živí se balením krabic na pizzu a hledají způsoby, jak se dostat do životního plusu, přičemž se mají všichni do jednoho rádi. A náhle se naskytne příležitost, že by syn mohl doučovat angličtinu dívku z bohaté rodiny v jejím přepychovém domě, v němž krom naivní paní domu, osamělé dcery, hyperaktivního syna, manžela věčně na obchodních schůzkách, a tří psíků nechybí ani správná hospodyně a řidič. A úhlavní rodina přijde s nápadem, jak si „lehce“ přilepšit. A to doslova!

RECENZE: Jedním slovem síla! Nabarvené ptáče se vrací k podstatě kinematografie

Černočerná komedie ala „asijský Tarantino“

Žánrově se dá Parazit zařadit mezi filmy, které vynikají především svou zábavností, s tím, že každá scéna je vtipná sama o sobě a scény jsou za sebou chytře poskládány. Pon Džun-ho si označení jako „asijský Tarantino“ či východní obdoba bratrů Coenových určitě zaslouží, protože jeho snímek jednoduše baví a od první minuty přináší každou scénou smích, a jak už je u zmiňovaných tvůrců zvykem – základ všeho stojí na černočerném humoru. To znamená, že nechybí ani směsice humoru a žánrů, ani zástupci násilí, krve a napětí, stejně jako silné dějové zvraty. Nejvtipnější je fakt, že prakticky celý Parazit stojí na jedné tvůrčí jednotce – scénáři. Zdroj: archiv DeníkuŽe se jedná o smršť nápadů je nepopiratelné. Režisér se baví v každé scéně a v jádru se z Parazita stává neskutečně zábavné dílo, podtrženo svými rysy thrilleru. Na místě je i přívlastek „Nejzábavnější vítěz Cannes od dob Pulp Fiction.“ Přechody žánrů od sociální komedie, přes drsný thriller až ke komedii kriminální v čele s šablonovou ukázkou patlalů zločinu, dělají z Parazita tvůrčí koncert, který si režisér užívá od začátku do konce. Důležité je ovšem to, že při tom myslí na diváka. Černočerná komedie směřuje postupně od nástupu členů chudé rodiny do domácnosti nedosažitelných boháčů k „tarantinovské pointě,“ a katastrofu předvídá od chvíle, kdy se o půlnoci za dveřmi domu „hostitele“ objeví nečekaný vetřelec. A „parazití“ rodinka si žádného vetřelce ve svém postavení nemůže dovolit. Tím končím v řečení jakýchkoli spoilerů, protože Parazit patří do skupiny filmů, o nichž opravdu nechcete předem vědět vůbec nic. Vše se dá shrnout snad už jen v pár větách. Tedy, scéna po scéně je skvělá, skrze černý humor se smích doslova dere. Scénář je skutečně jedinečný, a na rovinu říkám, že bych mu přál, aby si na Oscarech odnesl cenu. Tvůrce krom smíchu pracuje výborně i dramaticky a dílo je doslova ukázkově vystavěno. Jestli má tenhle scénář nějakou slabinu, pak je to jeho finále, které jako by náhle kompletně opustilo od směsi žánrů a humoru, jež byla v uplynulých dvou hodinách tak špičkově gradována, a místo toho se konec zvrhává v psychologické drama, které podtrhuje rušivý monolog hlavního hrdiny. Zakončení je tedy spíše slabé, a mnohem více by slušela pointa prostší, jemnější a vtipnější, protože se určitě nechce věřit, že by režisérovi-scenáristovi, který napsal už tak dost velký kus zábavy, došly nápady.

RECENZE: Joker je strhující dílo. Dolů ho tlačí jen spojitost s Batmanem

Jeden z filmů roku

Ostatní filmařské kvality Parazitovi zajisté nechybí. Vizuálně je skvělý, hudba s dějem dobře ladí, technicky není co vytknout. Výtvarná stylizace se projevuje nejlépe ve scénách v domě bohaté rodiny, v němž si kamera některými záběry přímo smlsává na detailech. A Pon Džun-ho pracuje dobře i za kamerou, coby režisér. Vše perfektně vede a bravurně kombinuje humor s napětím. A samozřejmě musíme zmínit i herecké výkony, především ústřední čtveřice, která herecky koncertuje. Z vedlejších rolí stojí za zmínku pán a paní domu, jejich malý syn a dále hlavně stará dobrá hospodyně. Originálnímu Parazitovi se dá vyčíst jen pár detailů. První je již zmíněné a až moc dramatické zakončení, které nepříliš dobře funguje, a dále potom jakási absence totální filmové slasti, kterou divák od Parazita na vnějšek očekává, a jež by jako následovník formy Pulp Fiction či mrazivého Farga měl mít. Obdobně by potěšil i nechronologický styl vyprávění, který by vše ještě více oživil. Každá scéna je sice natočena vynikajícím způsobem, ale pointa se se zábavou rozhodně nepotká. A to je škoda, protože zrovna ve filmu jako je Parazit se dá zábavně i zabíjet. Nicméně je evidentní, že Oscara v kategorii zahraniční film má letos šanci ulovit další titul. Film roku! Nejlepší scénu mám, ale rozhodně ji nebudu zmiňovat.

Parazit je v českokrumlovském kině v rámci Filmového klubu promítán od 9.10. 2019.

Parazit
Drama/Komedie/Thriller Jižní Korea, 132 min
Režie: Pon Džun-ho (v překladu Bong Joon-ho)
Hrají: Kang-ho Song, Hye-jin Jang, Choi Woo-shik, Park So-dam atd.