Kliknutím zvětšíteProjekt FOLK ŽIJE! je širokou kampaní, sdružující kapely, akce, festivaly a příznivce za účelem popularizace tohoto žánru, přičemž si klade za cíl upozornit na mladou folkovou scénu,“ tvrdí o sobě stejnojmenná agentura. Poměřovat tímto tvrzením vydané album – sampler šestnácti různých interpretů – ale musíme velice opatrně: pokud by mělo CD mapovat „mladou folkovou scénu", stěží by na něj byl například jako písničkář zařazen padesátník Petr Novotný (nebavič), pokud se jedná o platformu „nové generace českého folku", proč se zde setkáváme kupříkladu s dvacet let hrající kapelou Madalen?
Nikde se tu naštěstí netvrdí, že se jedná o jakési The Best of Czech Folk Music 2013 – proto nemá smysl tento záměr vydavatelům podsunovat a tvrdit, že mu nedostáli. Folk žije! je podoben nejspíš samplerům, které vznikají jako přehlídka regionálních kapel nebo koní jednotlivých vydavatelství. Lze snad říci, že dramaturg Víťa Troníček vybíral logicky buď přímo své kolegy (Radek Bartoš, Petr Novotný), nebo interprety soundem blízké své kapele Marien, vzhledem k osobním preferencím jistě nic folkrockového nebo dokonce z takzvaného alternativního folku. Přesto jsou i výjimky – třeba Bujabéza zhudebňující folklórní texty (zde s poměrně silným nádechem jazzu). Koneckonců i Petr Novotný doprovázející se pouze na baskytary může znít leckomu alternativně.
Nejlepší tracky jsou správně
v čele alba: výborní Žamboši (Skály v tísni), strhující Marien nebo Kofe @ Vlna. Příjemně mě překvapila již zmíněná Bujabéza, kvalitní příspěvek přinesl Žalozpěv i Madalen, přes rezignaci na dlouholeté „logo" kapely, kterým byl výtečný dívčí trojhlas. Ale třeba taky Šantré nebo 4zdi; pouze dva interpreti (Strunovrat
a Monty) tu mají zřetelně slabší písničky.
Protože se tedy nejedná o bestku, neodpoví nám její sestava ani na otázku, jak jsou na tom s „novou folkovou generací“ jižní Čechy, kraj kdysi folku zaslíbený. Lze pouze konstatovat, že jsou tu dva velmi důležité jihočeské příspěvky. První – Agnes v podání kapely Epydemye – je hodně silná píseň, z předloženého materiálu možná nejvíc. Kapela je na této nahrávce opět jako ve svých začátcích triem dvou kytar (Honza Přeslička a Míra Vlasák) a kontrabasu (Lucie Vlasáková), ale ve zvuku se stejně jako na posledním albu Maso! opírá hlavně o jemné „beatfolkové“ elektrické kytary. Ty zde znějí dokonce dvě (Přeslička a zvukový režisér desky Petr Michal), důležitý je i hostující bubeník David Landštof.
Nicméně podstatnější než jak, je co: drsný šestiminutový příběh z pera kapelníka Přesličky je právě tím, co umí jako autor velmi dobře – viz dříve například Nad ránem. Ukázat, že surová divočina je docela blízko nás, nejen v televizních thrillerech, a přestože nijak nemoralizuje a píseň vlastně postrádá kladného hrdinu (není jim ani vypravěč se svým „hráli jsme dvě oči za oko a všechny zuby za jeden“), rozhodně jí nechybí ono často vysmívané poslání.
Druhá 'jihočeská' píseň je na samém konci alba, kde hraje legenda na projektu hostující a také ho snad jaksi zaštiťující – Žalman a spol. Tvrdí se, že prý každý účastník alba Folk žije! musel dodat dosud nevydanou píseň. Pro hosta to zjevně neplatilo: píseň s cimrmanovským názvem Vítr z hor už vyšla na albu Živě v Telči. Její geneze je dosti bizarní: text, který vyšel jako Zvon dál tu zní už v 80. letech na prvním albu Žalmanova spolu, je naroubován na melodii skladby Hourglass skupiny Clannad. Vzniklo málem pokrevní bratrství: v táhle mlžném oparu vytvořeném klávesami, píšťalou, trojhlasem, zpěvem Míši Hálkové a velkým halem si Žalman a spol. úspěšně libuje…
„Projekt FOLK ŽIJE! je určen všem, kteří se nestydí být folk,“ píše se ještě na stránkách projektu. To je lepší charakteristika, než ta v úvodu, protože sedí – doufám – na všechny zúčastněné.
Hodnocení Deníku: 60%
TOMÁŠ HRUBÝ
Autor je hudební publicista
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
