Todd Phillips, režisér filmu Joker, na to však vyzrál jinak. Jeho dílo totiž komiks nepotřebuje, ba dá-se říci, že dokonce sahá za jeho hranice. Tvůrci v čele s režisérem-scenáristou se totiž rozhodli natočit film, který opouští od zavedených stylů komiksů a přesunuli se do reality úpadku lidského ducha, kterou postava Jokera představuje. A místo akce a efektů ho položili do skutečného světla. Výsledek je strhující.

JokerGénius a psychologie

Kdo je vlastně Joker v jeho vlastním domovském filmu? Oscarový Joaquin Phoenix. Jeho výkon se jistě nevyhne srovnání s vynikajícím Ledgerem, avšak Phoenix dodal postavě Arthura Flecka, zkrachovalého pouličního klauna, všeobecný rozměr (podpořen skvělou formou scénáře) a to, že se jedná o komiksovou postavu ze světa Batmana je vlastně úplně jedno. Hrdina Arthur Fleck může být kdokoli. Film Joker totiž na bázi absolutní samostatnosti funguje naprosto brilantně. Phoenix si vychutnává každý záběr a žádná scéna není stejná jako ta předchozí. Podpořen režií a vynikající hudební i vizuální stylizací podává Phoenix naprosto odzbrojující výkon, který dle mého názoru budě oceněn hereckým Oscarem. Ztvárnění postavy Jokera, jenž Phoenix vytvořil se musí vidět. Geniální psychopat a šílenec, tak jak ho známe z jiných snímků, se zde totiž vrací k podstatě – ke vzniku jeho zla, na podloží těžké psychologie, a v podání chechtavého maniaka Phoenixe, což je hrůznější faktor napětí, než si člověk může vůbec představit, a divák si Jokera musí vychutnat od začátku do konce.

Bravurní filmařina bez zbytečností

Krom Phoenixe, který ani na chvíli nezmizí z plátna a prakticky vše vede sám, filmu Joker přidává na jeho brilantnosti především skvělý scénář, a to hlavně jeho perspektiva se kterou na hlavní postavu nahlíží. Dramatické paradigma funguje výtečně, obdobně jako silná gradace příběhu, která od počátku, kdy pouliční klaun Arthur Fleck má ještě šanci na lepší zítřky, směřuje přes sled náhod a okolností ke skutečnému vyústění v katastrofu. Režie Todda Phillipse je strhující sama o sobě, kamera je perfektní, dokonale působí i výtvarná stylizace. Herecky Phoenixovi nikdo nekonkuruje. Přítomnost Roberta De Nira jistě potěší, ale jinak nemá moc prostoru pro nějaké větší herecké kousky, podobně jako herečka Frances Conroy, jež představuje Arthurovu matku Penny Fleckovou. Jistým esem k dokonalosti, co se atmosféry týče je mrazivá hudba od islandské skladatelky Hildur Guðnadóttir, která s Jokerovým charakterem jde přímo úžasně, a skladatelka zde ještě více uplatňuje svůj zavedený styl, který vynikl již v soundtracku pro seriál Černobyl. Naopak od hrůzných témat se chytře distancuje výběr nepůvodní hudby, kdy se temné tóny Jokera mění v milé jazzové pochody a náhle dotvářejí příjemnou atmosféru, která přidává na zábavě.

Robert de Niro ve filmu Joker.Samotné filmové dílo Joker má mnoho strhujících momentů, kdy se divákovi doslova tají dech. Krásným příkladem je scéna v metru, kdy je Arthur napaden trojicí mladíků, a pak samozřejmě jeho příchod do show De Nirova moderátora. Před tvůrci by se mělo za tento filmařský počin jednoznačně smeknout. Zamrzí vlastně jen dvě věci. První je, že se film snaží zůstat v Batmanovské mytologii. Více by slušelo její kompletní opuštění. Propojení Arthura Flecka s Batmanovým otcem Thomasem Waynem působí jen na efekt, stejně jako klasická scéna, kdy malému Bruceovi Wayneovi ve finále během nepokojů zabijí oba rodiče v úzké uličce. To už jsme přeci jen párkrát viděli. Přítomnosti Batmana možná diváky potěší, ale paradoxně to filmu spíše škodí. Podobně se dějištěm filmu nemuselo stát zrovna Gotham City. Joker se totiž může odehrávat v New Yorku, stejně jako v Praze?

A druhý problém se najde bohužel u Jokerových dějových vpádů a myšlenek, které nejsou úplně přehledné a pointované. Co se stopáže týče, dvě hodiny jsou zcela v pořádku. První půle je více strhující a lépe vygradovaná. Druhá část o drobný kus poleví, ale ve finále nás dovádí k velkolepé podívané. Přiznávám, že jsem Jokerovi od začátku moc nevěřil, a zrovna nadšen jsem nebyl ani jeho vítězstvím na festivalu v Benátkách. Teď ale měním názor. Joker je jedním z filmů roku a ceny si prostě a jednoduše zaslouží. Protože jestli ho něco posouvá dopředu, jsou to tři věci. Excelentní hlavní herec, který navázal na svého zesnulého předchůdce, aniž by ho jakkoli imitoval, vynikající perspektiva scénáře, a v samotném podtržení bravurní filmařina. Nejlepší scéna je zmiňovaná sekvence v metru a dále pak velmi vtipná scénka, kdy za Arthurem přichází domů jeho dva kolegové klauni…

MAREK KUCHAŘ
Autor je student.

Film Joker je v českokrumlovském kině promítán od 3. října.

Joker
Drama/Thriller/Psychologický/Krimi USA
122 min
Režie: Todd Phillips
Hrají: Joaquin Phoenix, Robert De Niro, Zazie Beetz, Marc Maron, Frances Conroy atd.

Hodnocení­: 75%