V posledních letech se u nás pár děl podle divadelní předlohy přeci jen natočilo (viz. Zakázané uvolnění), ovšem žádný se nedočkal výraznějšího úspěchu. A nyní vstoupil do kin na první pohled nenápadný a spíše komorní snímek Vlastníci, který natočil i napsal podle své vlastní hry Jiří Havelka. A výsledek? Jednoduše pořádná černá komedie, jež v jádru věci vypovídá o skutečných lidech – vlastnících.

Havelka skvěle přepisuje ze své hry situace, které sám, coby vlastník bytové jednotky na schůzích zažil. Načrtnutou zaznamenanou myšlenku dokáže výtečně stupňovat a „vyždímat“ z ní absolutní maximum, podpořen vynikající hereckou jednotkou, na níž celí Vlastníci stojí. Seskupení současných hereckých es v čele s duem Tereza Voříšková/Vojtěch Kotek, dále Jiřím Lábusem, nebo po dlouhé době skvostnou Dagmar Havlovou a dalšími profesionály, kteří snímek nezdobí jen svou přítomností, ale každý do něj, byť nepatrnou hláškou od: „Myslím, že mámě je víc,“ až po: „Plyn si nechte. Na sebevraždy!“ přispěje úctyhodnou dávkou tísnivě bodlavého a leckdy dost vyhraněného humoru, jenž ale hravě rozesměje každého diváka.

Film Vlastníci.

Konečně parta opravdových herců

Příběh je v podstatě naprosto banální: Dům se hroutí nad hlavou, a tak je na čase odhlasovat na schůzi vlastníků šanci pro změny. Ale každý má na vše svůj názor, a k tomu do diskuze přispívá banalitami a často „pro hádku jako vyšitými“ tématy. Sdružení hrdinů je velmi dobře rozloženo. Máme tu zástupce takřka všech charakterů – Voříšková a Kotek představují manžele, kteří už jednou provždy chtějí mizivou situaci v domě vyřešit - Jiří Lábus je starý zatrpklý pamětník lepších časů, jenž si neodpustí situaci náležitě komentovat a jeho argumenty na otázku proč nenastavit do domu vodoměry či upřímné shrnutí demokratické situace v zemi jsou prostě skvělé - Dagmar Havlová se našla v roli šťouravé paní Horváthové, které neunikne nic a přitom všechno - Klára Melíšková se vyžívá v roli pedantské a zásady striktně dodržující paní Roubíčkové, která chce jen aby celá schůze proběhla podle řádně určených pravidel – Pavla Tomicová s Ondřejem Malým tvoří geniální dvojici – Andrej Polák nestačí přijímat urážky na styl svého života – bratři Stanislav Majer a Kryštof Hádek se snaží po zesnulém otci převzít jeho postavení v bytovém družstvu – pár Jiří Černý a Maria Lawa coby noví vlastníci jen tiše přihlížejí a David Novotný v roli pana Švece vše zlatě lemuje k herecké dokonalosti. (A o postavách nechtějte předem vědět už vůbec nic!) Na hercích je vidět, jak si celý film náležitě užívají. Voříšková a Kotek, a nejen oni, občas zjevně nedokázali udržet smích na uzdě, avšak to vše nahradí v jiných a rafinovanějších dialozích a monolozích, kde si každý sám stojí za svým (nejlepším) názorem na celou věc. Velmi obdivuhodně se zde našli Majer a Hádek, zejména pak druhý jmenovaný je po televizní Kleci opět v živlu slizkého záporáka, což vrcholí při scéně, kdy doprovází těhotnou dámu na toaletu.

Jen schůze…

Havelka je nápaditý, ať už se jedná o slovní hádky, tak o scény v relativním klidu, a velmi věrohodně, a přesto s příjemnou nadsázkou dokáže tvořit pro své hrdiny dosti zapeklité situace. Občas se objeví nějaká ta slabina. Např. afektovaná scéna „porodu,“ která je sice ve zpomaleném záběru naprosto brilantně natočená, bohužel však není nikam dovedena a je vlastně zcela zbytečná. Filmařsky je film velmi slušný i jinde, a především kamera za zmínku jistě stojí. Pod kapotou nápadů a humoru se Vlastníci drží striktně jasné gradace konfliktu, jež musí ve finále dosáhnout ke katastrofě. Dvanáct rozhněvaných mužů po Česku, ale kvalitativně spíše Polanského Bůh masakru ve značněji autorsky osobitějším stylu, avšak se slabším scénářem, respektive ve zprvu uvolněnější a následně katastrofálnější náladě, jejíž pointě dominuje tiché sólo Ladislava Trojana a velkolepý hudební doprovod. Vlastníci jsou jakousi obdobou filmů, které třeba právě Roman Polanski v posledních letech v evropské koprodukci natáčel, a Jiří Havelka nás nimi postavil opět na nohy, co se týče oblasti divadelních adaptací a zároveň autorských komedií bez špetky sentimentality a solidarity k vlastním postavám, což divák značně ocení. A filmařské „kamarádství“ mezi Vlastníky a Polanského „divadelními“ díly můžeme nalézt i ve stylu závěrečných titulků. Velmi dobrý film, a přeji nějakého toho Českého lva!

Marek Kuchař
Autor je student

Vlastníci
Komedie/Drama; Česko/97 min
Scénář a režie: Jiří Havelka; Hrají: Tereza Ramba, Vojtěch Kotek, Dagmar Havlová, Jiří Lábus, Klára Melíšková, Andrej Polák, Pavla Tomicová, David Novotný, Ladislav Trojan atd.

Hodnocení­: 70%