Odpovídá pohotově. Trochu přemýšlí, jen když má říct, jaký koncert viděl naposledy coby divák. Ale celkem rychle si vzpomene, že Phila Collinse, a dodá, že pojede na Red Hot Chilli Peppers. A když zazní věta, že se 1. září těší na koncert svého Elánu v Budvar aréně, nejde
o frázi.  „Je to dvacet let od rozdělení republiky, takže máme generaci dětí, které se narodily  do českého prostředí, nemusí slovenštině rozumět, a přesto chodí a zpívají si s námi. To je skvělé," říká 57letý Vašo Patejdl, klávesista, zpěvák a jeden z autorů písní.

Bude pro vás budějovický koncert něčím zvláštní?
Jsem rád, že se potkáme s fanoušky 1. září v Budvar aréně. Je to symbolické. Začínáme pro nás dost důležitou sezonu. Upřímně: po nedávných prohlášeních Joža Ráže, že končí, tak i když to není na sto procent, přikládáme jeho slovům určitou váhu. Rozbíhá se pro nás čas, kdy se ukáže, jestli budeme Elán tlačit dál a hrát další dva roky, nebo začneme pomalu vzpomínat. Já tedy doufám, že to nebude poslední koncert, ale člověk musí být připravený na všechno.

Na plakátech máte napsáno Poslední koncert. Jožo Ráž ale již několikrát oznamoval, že končí, a pokaždé přišlo další turné. Myslí to teď s odchodem vážně?
Elán bude existovat. Otázka je, jestli bude hrát a vydávat desky. Joža známe dost dobře a on opravdu už dlouho říká, že končí, a v tom momentě to myslí vážně. Jen se zatím vždy stalo něco, co jeho rozhodnutí změnilo a jelo se dál. Jsou to poslední koncerty ve velkých halách, protože nás čekají ještě jiná vystoupení, ale třeba se za pět let potkáme a zase něco zkusíme.

Takže nejde o úplný konec.
Není to tak, že bychom končili a odstěhovali se někam do Karibiku, tolik peněz ani nemáme. Ale Jožo myslí svá slova určitě upřímně. Pomalu nám táhne na šedesátku a jinde ve světě, kde je počet koupěschopných lidí větší, bychom nebyli k ničemu nuceni. Samozřejmě nás to baví, ale upřímně: všechno je otázka peněz a my hrajeme pro trh, který má i se Slovenskem 15 milionů lidí, a proto ani nemůžeme hrát každý rok. Dva roky jsou na hraně, abychom byli ještě trošku žádaní a aby nás hraní bavilo, když se vrátíme do stejného města.

Odchod teď ohlásil Jožo Ráž, vy jste ale v Elánu nebyl dokonce 11 let. Co vás tehdy přimělo k návratu?
Za těch jedenáct let se mi povedlo udělat kariéru, trošičku jsem se postavil na vlastní nohy, věděl jsem co a jak chci dělat. Do toho přišlo
v roce 1996 pozvání od kluků, že by chtěli uspořádat jubilejní turné se všemi bývalými členy, pozvali i bubeníka Gabo Szabó a klávesáka Martina Karvaše. Potkali jsme se na koncertě a mně prostě sedl. I kluci se už trochu změnili, neměli dravost vymést všechna pódia a porozuměli jsme si. Ale de facto jsem stále host Elánu.

Jak to?
V roce 1985 se Elán rozpadl a my měli gentlemanskou dohodu, že značku Elán můžu nést buď já, nebo Jožo a ten z nás, s kým bude hrát více bývalých členů kapely. Jožo s Jánem Balážem založili nový Elán, já se v roce 1996 vrátil a i když mám teď v kapele možná nejvíc práce, značku drží Jano s Jožom. Zůstal jsem proto, že se mi v kapele líbilo. A my jsme se nikdy nerozešli ve zlém, dále jsme  spolupracovali, důkazem jsou třeba filmy Fontána pre Zuzanu.

Jak bude českobudějovický koncert 1. září vypadat?
Nepatří k vystoupením Best of, která budou v říjnu. Je to náš poslední program, který jsme postavili na největších hitech plus novinkách z alba Anjelská daň. Podle mého názoru je to jeden z našich nejlepších koncertů co se týče výběru písniček. Povedený model. Zazní největší hity, které lidé většinou chtějí, i když ne všechny, protože program trvá plus minus dvě hodiny. Je těžké popisovat, co lidé uvidí. Když jsme před 20 lety řekli, že budeme mít lasery, všichni řekli: Wow! Dnes musí být na koncertě vše, na co jsou lidé zvyklí, protože to porovnávají s ostatními kapelami, které zde hrají naživo nebo je znají z televize. Bude to poctivá, kvalitní show. Bude nás vidět a doufám, že i slyšet.

Do Budvar arény se vracíte po dvou letech. Co vám z posledního jihočeského koncertu v říjnu 2010 utkvělo?
Trochu se mi to slévá a určitě bych lhal, kdybych řekl, že tímhle a tímhle byl výjimečný. Byl klasický, super a nádherný, lidé zpívali a tancovali. Pikantní je jedna věc: část kapely bydlí stále v Bratislavě a jedno auto jelo přes Rakousko. Vím, že dorazili dost pozdě a skoro nestihli začátek koncertu. Prý dojeli z Bratislavy do Moravských Budějovic… To si pamatuji.

CELÝ ROZHOVOR najdete ve středečním Deníku