Podle staré šumavské pověsti vídávali lidé v lesích černého myslivce v kočáře taženém černými koňmi s jeho ďábelskou družinou za doprovodu divokých psů. Jeho jízdu doprovázely silné bouře a deště. Z této legendy vychází romantická pohádková opera Carla Marii von Webera Čarostřelec.

V českobudějovickém DK Metropol měla v režii Zdeňka Trošky premiéru 21. března, před otáčivým hledištěm v Českém Krumlově by ji měli diváci poprvé zhlédnout ve čtvrtek večer od 21.30 hodin. Pohádkového krále v roli režiséra jsme vyzpovídali před generální zkouškou.

Nepřivolal jste náhodou právě vy hněv černého myslivce zkoušením scén pohádkového Čarostřelce v českokrumlovském parku?
Myslím, že nejméně dvakrát divoce letěl nad točnou v pondělí večer, kdy jsme měli mít technickou zkoušku. Byla to opravdu apokalypsa a očistec v jednom. Vichr i déšť bičovaly koruny stromů, zima byla jak v ruském filmu a všude stály potoky vody. Od hodné paní kostymérky jsme vyfasovali gumovky a dvoje ponožky, ale zkoušet mohl některé zpěvy jen dirigent se sólisty a orchestrem v Belárii.

Jak moc jste inscenačně upravoval představení pro exteriérový prostor parku?
Inscenace má pět obrazů a jedeme všechny v tahu. Na několika místech jsme krátili tak, aby diváka nebolel zadek. Vypustili jsme proto některé repetice, ale i celé kusy. Režii z kamenného divadla jsme rozložili vedle sebe. V jednom koutě je hospoda, v dalším vlčí rokle, dále světnička Agáty… Jednotlivé scény jsme pak propojili průchody, navíc využíváme cestiček, stromů a zákoutí.

Příznivcem uvádění oper před otáčivým hledištěm nejste. Proč?
Divák se přijede především povozit, aby si to užil. Právě proto se tam hodí akční hry. Zpěvák opery běhat nemůže, protože by to neuzpíval. Opera je útvar pro fajnšmekry, kteří jdou na muziku. Tady se zpěváci nemohou příliš vzdalovat od točny, neviděli by na monitoru dirigenta. Je to trochu opera při zdi, ale nechci, aby byl Čarostřelec Labutí písní…

Čarostřelec

Nejznámější dílo německého skladatele C. M. von Webera (1786 – 1826). Původní libreto J. F. Kinda doplnil Zdeněk Troška o vlastní mluvené dialogy. Texty zazní v překladu J. H. Tichého a H. Theina. Čarostřelec je lidová opera s patinou pekelné pohádkové romantiky, vyvážená milostným příběhem, jehož děj nejlépe napoví původní název opery Zkušební výstřel aneb Myslivcova nevěsta. Speciálně pro točnu hlavní tenorovou úlohu mysliveckého mládence Maxe vytvoří Aleš Voráček v alternaci se sólistou opery Slezského divadla Michalem P. Vojtou. V inscenaci se představí celý balet Jihočeského divadla v choreografii Libuše Králové. Scéna a kostýmy jsou dílem Jana Růžičky, který příběh opery, umístěný do Čech krátce po třicetileté válce, posouvá do „romantického“ počátku 19. století.