Předchozí
1 z 9
Další

1.Zdroj: Deník / Zuzana Kyselová

„Tam jsem začal marketingem, poté pracoval nějakou dobu v Rakousku a nyní jsem zpět na škole, kde se věnují projektu Společný jazyk – společná budoucnost podpořený EU. Je zaměřený na dodatečné jazykové vzdělávání na základních a středních školách v příhraničí, které zajišťuji, a moc mě to baví.“

2.Zdroj: Deník / Zuzana Kyselová

Jazyky mě baví, ale polyglot nejsem. Naučit se jazyk a jít tím směrem jsem byl donucen okolnostmi, ale jsem za to rád. Naučil jsem se mimo jiné, bohužel, německy i nadávat. To je asi první věc, kterou se člověk v cizině naučí, a také studenti se o takový druh slov živě zajímají.

3.Zdroj: Deník / Zuzana Kyselová

Mou zálibou je rovněž cestování. Rád poznávám svět s batohem na zádech. Líbí se mi kempování a nevyhýbám se mu ani v zimě. Je to výzva a ohromný relax v klidu přírody. Ale ne vždy je to příjemná idylka. Často se potýkám se zimou, ale například zážitkem, na který nezapomenu, byla obrovská bouřka s vichrem a přívalovými dešti, která nás zastihla ve Skotsku. Vypadalo to, že nás vítr smete, do stanu tekla voda, ale nepropadli jsme panice, nějak se nám za strašného úsilí podařilo zakrýt stan plachtou tak, aby stan a věci neodlétly a současně abychom se neudusili. To byl opravdu adrenalin a úžasná zkušenost.

4.Zdroj: Deník / Zuzana Kyselová

Kdovíjaký cestovatel ale zase nejsem, procestoval jsem Evropu, zavítal do Egypta, rád se všude podívám i v tuzemsku. Na to se chystám zejména v tomto roce, protože je u nás spousta míst, která neznám, například v oblasti Moravy, Ostravska… To bychom mohli letos zlepšit.

5.Zdroj: Deník / Zuzana Kyselová

Slavností pětilisté růže se účastním každoročně od roku 2005, jako jeden z nosičů nosítek Anny z Rogendorfu, matky Viléma z Rožmberka, Petra Voka a jejich tří sester. Kolem vladařských nosítek se scházíme vždy zhruba stejná skupina deseti lidí, účast v průvodu je pro nás vítaným setkáním. Do Krumlova se totiž sjedou kamarádi z různých míst republiky, jeden dokonce přijíždí až ze Švýcarska. Škoda, že letos se linie našich sešlostí přeruší, protože Slavnosti růže se tentokráte nekonají.

6.Zdroj: Deník / Zuzana Kyselová

Dá se říci, že se věnuji i kutilství. Třeba v osmnácti jsem dostal staré auto s tím, že bude moje, pokud si ho opravím. Nejprve jsem si vše nastudoval a pak se pustil do opravy. Fakt je, že postupně se na něm porouchalo úplně všechno, takže jsem si na tom autě prošel naprosto vším. Nápomocen mi byl soused zápůjčkami různých potřebných nástrojů a přístrojů. Nakonec jsem se dopracoval k tomu, že jsem radil i jiným. A od té doby opravu čehokoliv beru jako výzvu.

7.Zdroj: Deník / Zuzana Kyselová

Vyrostl jsem mezi armádou a policií, což mě také ovlivnilo, ovšem pozitivně. Jednak si díky tomu práce policie a armády víc vážím. A také si rád s partou lidí zajdu zahrát paintball, nebo zastřílet na střelnici, když se naskytne příležitost. Samozřejmě za přísného dodržování bezpečnostních pravidel.

8.Zdroj: Deník / Zuzana Kyselová

Mezi mé koníčky patří i houbaření a rybaření. Hlavně rybaření je moje obrovská záliba. Vyžaduje trpělivost, proto se tomu nyní s našimi malými dětmi moc věnovat nemohu. K vodě jsem chodil od mala, jsem držitelem rekordu – mám nejvíc kontrol od rybářské stráže. A to víc, než ulovených ryb. Jsem zarputilý, nevzdávám to, i když chytání znesnadňují nepříznivé okolnosti. A mám radost i z maličkých rybek. Jsem rovněž nadšený houbař, ale takový, který nasbírané houby pak daruje, sám je nejím.

9.Zdroj: Deník / Zuzana Kyselová

Mám jeden sen, který bych si rád splnil, až budou děti velké, rozhodně jim v tom nechci jít příkladem. Udělat si řidičák na velkou motorku. Opravit si nějakou starou a vydat se na ní na sever, třeba do Norska. Jsem nadšenec cestopisů, kdy si cestovatelé během cesty musí poradit s technickými problémy a při tom poznávají nové kraje. Tak tento dětský sen bych si možná rád jednou splnil.