Předchozí
1 z 5
Další

Olga Vondráková: Od vědy přešla k výrobě šperků

V nenápadné dílně na českokrumlovském sídlišti Plešivec, v přízemí panelového domu s číslem popisným 364, se ukrývají lesklé poklady. Šperky z pokovených přírodnin tam vyrábí Olga Vondráková. Její dílna se jmenuje Nature in drop, Příroda v kapce.

1Zdroj: Deník/ Zuzana Gabajová

Původním povoláním přírodovědkyně vědeckou dráhu opustila, když se jí narodily děti. „Věnovala jsem se lišejníkům, proto mám v dílně i jejich plakáty, dodnes je miluji,“ vypráví Olga Vondráková, která pochází z Ruska a v Česku žije už deset let. „Původně jsem tu působila jako vědecký pracovník na Jihočeské univerzitě v Budějovicích. Pak přišly děti, kariéru jsem ukončila, ale příroda mě láká dál.“

2Zdroj: Deník/ Zuzana Gabajová

Coby šperkařka pracuje s přírodninami, má v plánu šperky vyrábět i ze svých oblíbených lišejníků. Zatím pokovuje mědí lístky, plody nebo i třeba vážky, brouky a motýly. „V sobotu předvedu, jak se z obyčejné přírodniny stává šperk. Vyrábím to z toho, co s dětmi nasbíráme v přírodě, něco nakupujeme na burzách, třeba právě brouky a motýly.“

3Zdroj: Deník/ Zuzana Gabajová

Proces pokovování čili galvanizace doladila, vyzkoušela různé postupy a výsledkem jsou krásné šperky. „Mám připravený i zajímavý program pro školáky, které seznámím třeba i s různými exotickými plody. Mají u mě možnost vidět, jak mnoho forem taková přírodnina může mít. Posbírali jsme je v různých koutech světa. Seznámím je i s procesem elektrolýzy, využijí to ve fyzice i chemii.“

4Zdroj: Deník/ Zuzana Gabajová

Nejprve začala vyrábět šperky z pryskyřice. „Pak jsem ale někde narazila na pokovený lísteček a to mě velmi zaujalo,“ vysvětluje. „Zjistila jsem, že galvanoplastika pochází i z Ruska, existuje ruská a německá škola. Když jsem se metodu naučila, začala jsem ji sama přednášet. Pořádám zhruba jeden kurz měsíčně, je to nový směr. Mám svou školu a snažím se tuto metodu u nás rozšířit.“

5Zdroj: Deník/ Zuzana Gabajová