Předchozí
1 z 7
Další

Víte, že vám pečivo a kávu prodává akademická malířka?

Tak trošku něžnou vílu Amálku připomíná blondýnka, která obsluhuje zákazníky za pultem cukrárny a pekařství na velešínském náměstí. Moc toho nenamluví, spíše naslouchá, protože – což zpočátku zákazník netuší – se Raimonda potýká s českým jazykem. Raimonda Kielaité totiž do Velešína přijela až z daleké Litvy. A co už asi vůbec nevíte, je, že sympatická Litevka, která vám podává kávu, je umělkyně s akademickým titulem. Se svým přítelem a kolegou Milanem Prokešem například veselými ilustracemi vyzdobila stěny dětského oddělení krumlovské nemocnice.

1. Raimonda KielaitėZdroj: Deník/ Zuzana Kyselová

Maluji odmalička, ačkoliv u nás v rodině nikdo výtvarný talent neprojevoval. Kreslila jsem dříve, než jsem začala mluvit. Vystudovala jsem Akademii umění v Litvě, obor malbu a získala bakalářský titul. Do Česka jsem nejprve přijela během studií v rámci projektu Erasmus, kdy jsme měli praxi ve studiu na výstavišti v Českých Budějovicích. Po ukončení školy jsem už v Česku zůstala.

1. Raimonda KielaitėZdroj: Milan Prokeš

Malování se věnuji dál, ale začínáme, takže se tím zatím uživit nedá. Proto když došly peníze, musela jsem nastoupit do práce. Prodávám a snažím se pochytit něco více z češtiny. Je těžké se ji naučit, ale pomalu to jde, i když umím spíš jenom věty jako: deset rohlíků, dobrý den, co si dáte… (smích). Různé koláčky, buchty, koblihy a další zboží jsem si v obchodě nakreslila, a pak jsem se doma podle obrázků učila jejich názvy.

1. Raimonda KielaitėZdroj: Milan Prokeš

Prodávám, abych měla na malování dost času, abych se mohla výtvarné práci co nejvíce věnovat. Pracuji na různých projektech, vytváříme zájemcům obrázky na stěny, ale malujeme si i doma na zeď. Jednu zeď máme tréninkovou, je na ní několik vrstev maleb, protože ji vždy přetřeme bíle a malujeme zase něco nového. Výbornou zkušenostní bylo zdobení stěn ilustracemi v nemocnici. Moc si vážíme toho, že jsme dostali takovou příležitost.

1. Raimonda KielaitėZdroj: Milan Prokeš

Pomalu si připravuji výstavu svých prací. Nejraději se oba s Milanem zabýváme figurální malbou. Ale také se věnuji grafice, ilustracím, tvorbě plakátů, diplomů a podobně. Výstavu připravuji na stejné téma, jako svou bakalářskou práci. Maluji portréty, zaměřené trochu na imič, na módu.

1. Raimonda KielaitėZdroj: Milan Prokeš

Další mou zálibou je hra na kytaru a chovám kočky Augusti a Padarase. Obě mají vrozenou oční vadu, nikdo je nechtěl, tak jsem se jich ujala. Zažily s námi časté stěhování – i 1300 kilometrů dlouhou cestu do Česka - a zakomponovali jsme je také do obrázků v českokrumlovské nemocnici. Kromě toho si také občas jdu zaběhat.

1. Raimonda KielaitėZdroj: Milan Prokeš

V Čechách a Velešíně se mi líbí. Lidé mi tu připadají uvolnění více, než v Litvě, vís „free“, jsou autentičtější. Chybí mi tu ale znalost jazyka, nemohu si kvůli tomu pořádně popovídat. A nezamlouvá se mi, když si mě lidi pletou s Ukrajinkou a mluví na mě rusky. A jaký mám sen? Rádi bychom s Milanem zrealizovali velkou plochu, ideálně fasádu. Třeba nějakým zajímavým způsobem zkrášlit paneláky. Vstoupit svými malbami do veřejného prostoru. Něco na způsob street artu.

1. Raimonda KielaitėZdroj: Milan Prokeš